Článek
Veřejnoprávní média nesmí být závislá na libovůli politiků. Jedině v případě nezávislosti mohou být základním pilířem demokratické společnosti, tak jak je tomu dnes. To však ovlivňují koncesionářské poplatky, které jsou momentálně směšně nízké. Je jen s podivem, že i přesto Česká televize a Český rozhlas produkují tak kvalitní tvorbu. Tyto instituce očividně těží především z nadšení a zápalu svých zaměstnanců.
Zvýšení poplatků mělo přijít už dávno
Stávající poplatek za televizi se neměnil od roku 2008 a za rozhlas dokonce od roku 2005. To je více než alarmující. Nyní se však blýská na lepší časy a vypadá to, že se koncesionářské poplatky konečně zvýší. Podle návrhu, který už prošel prvním čtením ve Sněmovně, má být navýšení ze 135 na 150 korun u televize a ze 45 na 55 korun u rozhlasu.
Jediným udržitelným a uspokojivým řešením ale bude pravidelná automatická valorizace poplatků. Nejlépe na základě mechanismu reagujícího na aktuální výšku inflace. Zaručí to dlouhodobou stabilitu veřejnoprávních médií, které už nebudou muset u politiků roky škemrat o navýšení. Je proto dobře, že schvalovaná novela počítá i s touto možností. V dalších letech koncesionářské poplatky bude moci vláda zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent.
Česká televize odvádí svou práci skvěle. Dosud i přes nedostatek financí.
Je fér, aby platil každý
Argument o tom, že koncesionářské poplatky mají platit jen ti, kdo je využívají, je zcela nesmyslný. V praxi totiž toto pravidlo nelze vymáhat. Nové technologické platformy totiž masivně zvýšily dosah a zásah vysílání médií veřejné služby. Díky tomu je v podstatě nemožné kontrolovat, kdo sleduje, nebo nesleduje například na mobilu nebo tabletu.
Proto je dobře, že podle současného vládního návrhu budou nově poplatky platit všechny domácnosti. I ty, které sice nemají televizní přijímač nebo rádio, ale mají chytrý telefon nebo internetové připojení. Díky tomu totiž mohou tak veřejnoprávní média sledovat.
Veřejnoprávní média nemohou fungovat jako ta soukromá
Volání po tom, aby veřejnoprávní média fungovala stejně, jako ta soukromá jsou zcela mimo. Jedná se o čirý populismus, který nedávno šířil třeba Jiří Čunek. Podle něj je nejvyšší čas, aby se veřejnoprávní média naučila hospodařit stejně jako soukromá.
Princip fungování je ale už z podstaty rozdílný. Soukromá média jsou totiž závislá na inzerci a také na upoutání pozornosti, protože jejich hlavním cílem je zisk. Často doslova za každou cenu, takže občas bohužel sklouznou až k bulvárním způsobům. Takto však nezávislá žurnalistika nefunguje, ani fungovat nemůže. Zvlášť v současné době dezinformací jsou média jako Český rozhlas a televize jedněmi z mála pevných bodů ve světě informací.
Českou televizi a rozhlas ladím především kvůli kvalitnímu a objektivnímu zpravodajství. Nejsem zvědavý na reklamy a bulvární témata.
Slovenský model je cestou do pekel
Na Slovensku koncesionářské poplatky skončily a provoz mediálních institucí dotuje stát. To vytváří státní a státem ovládané mediální instituce, které jsou snadno manipulovatelné aktuální politickou garniturou. To je velmi nebezpečné a ohrožuje to nezávislost.
Možná právě proto po tomto modelu fungování volá hnutí ANO s Andrejem Babišem. Z televize a rozhlasu by si zřejmě rádi udělali hlásnou troubu, která se bude vyhýbat jakékoliv kritice. Že je tato varianta cestou do pekel je už na Slovensku jasné. Fico se svou vládou nezávislá média zlikvidoval. Už dříve podobně dopadlo Maďarsko nebo Polsko. Česko takto skončit nesmí a je štěstí, že se tomu současná vláda Petra Fialy snaží předejít. Pravidelné zvyšování koncesionářských poplatků zařídí, aby zástupci veřejnoprávních médií už nemuseli politiky prosit o peníze, ale mohli se bez obav věnovat své práci.
