Článek
Nejde přitom o souboj dvou klimatologů ani dvou politiků. Na jedné straně stojí vědec a popularizátor vědy, který se dlouhodobě věnuje vysvětlování klimatických témat na základě odborných studií a dostupných dat. Na straně druhé politik, který klimatickou politiku často kritizuje a dokáže své postoje prezentovat s velkou dávkou sebevědomí i rétorických schopností. Právě rozdíl mezi těmito dvěma přístupy dělá jejich střet zajímavým.
Data proti dojmu
Daniel Kortus není neomylný. Žádný vědec není. Vědecká práce totiž nestojí na autoritě jednotlivce, ale na tom, že svá tvrzení dokáže doložit a že je mohou ostatní ověřit nebo zpochybnit. Ve svých vystoupeních proto obvykle odkazuje na odborné studie, měření nebo zprávy institucí, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Pokud někdo jeho závěry zpochybní, vede se debata nad tím, zda jsou správně interpretována data.
Filip Turek naopak vystupuje především jako politik. Jeho cílem není publikovat vědecké práce, ale přesvědčit veřejnost o správnosti svého pohledu. To samo o sobě není problém. Politika je založená na hodnotách, prioritách i schopnosti získat podporu voličů. Problém nastává ve chvíli, kdy jsou jako vědecké argumenty prezentována tvrzení, která neodpovídají dostupným poznatkům.
Spor o Grónsko
Jedním z nejznámějších příkladů byla debata o Grónsku. Filip Turek argumentoval tím, že bylo v době Vikingů zelené a že se tam běžně hospodařilo. Daniel Kortus upozornil, že z existence několika vikinských osad nelze vyvozovat, že byl zelený celý ostrov. Archeologické i paleoklimatické výzkumy ukazují, že Vikingové osídlili pouze omezené oblasti na jihozápadním pobřeží, zatímco většina Grónska byla tehdy stejně jako dnes pokrytá ledem. Nejde přitom jen o historickou zajímavost. Tento příklad dobře ukazuje, jak snadno může být dílčí fakt použit jako argument pro mnohem širší závěr, který z něj ve skutečnosti nevyplývá.
Graf může být reálný, ale zavádějící.
Podobný spor vznikl také kolem grafu globální teploty, který Filip Turek prezentoval ve svém pořadu. Podle Daniela Kortuse byl graf upraven způsobem, který měnil jeho význam oproti původním datům IPCC. Nešlo tedy o to, že by graf obsahoval zcela vymyšlená čísla, ale že způsob jeho zpracování mohl u diváka vyvolat jiný dojem, než jaký odpovídá původním vědeckým podkladům. To je mimochodem častý problém veřejných debat. Graf sám o sobě není důkazem pravdy. Stejně důležité je vědět, odkud data pocházejí, jak byla zpracována a zda jejich prezentace nevytrhává informace z kontextu.
Politika není totéž co věda
Je důležité rozlišovat dvě věci, které se v české debatě často směšují. Jednou z nich je klimatická věda. Ta se snaží popsat, jak funguje klima, jaké změny pozorujeme a co je podle současných poznatků způsobuje. Druhou je klimatická politika. Ta řeší, jak na tyto poznatky reagovat, jaká opatření přijmout a jaké ekonomické nebo společenské náklady jsme ochotni nést. Člověk může nesouhlasit s Green Dealem, kritizovat zákaz prodeje nových spalovacích automobilů nebo upozorňovat na ekonomické dopady klimatických opatření. To jsou legitimní politické postoje.
Stejně legitimní je ale požadovat, aby argumenty, kterými jsou tyto postoje obhajovány, odpovídaly ověřitelným faktům. Ostatně i Daniel Kortus v minulosti uvedl, že některé konkrétní politické návrhy Evropské unie nepovažuje za ideální. Jeho kritika Filipa Turka proto nesměřuje proti politickým názorům, ale proti tomu, co označuje za nepřesnou nebo zavádějící interpretaci vědeckých poznatků.
Proč je jejich spor důležitý
Ve skutečnosti nejde jen o Daniela Kortuse nebo Filipa Turka. Podobné střety ukazují, jak funguje dnešní veřejná debata. Sebevědomé vystupování může být velmi přesvědčivé, ale samo o sobě nevypovídá nic o správnosti předkládaných argumentů. Naopak vědecké vysvětlení bývá často složitější, připouští nejistoty a málokdy nabízí jednoduché odpovědi.
Právě proto je důležité odlišovat politický názor od vědeckého tvrzení. Politik má právo říci, že určité opatření považuje za špatné. Pokud však své stanovisko opírá o fakta, měl by být připraven na to, že budou podrobena stejné kontrole jako tvrzení kohokoli jiného. Spor mezi Danielem Kortusem a Filipem Turkem tak není jen osobní výměnou názorů. Je především připomínkou, že kvalitu veřejné debaty neurčuje hlasitost projevu ani počet sledujících, ale schopnost opřít své argumenty o ověřitelné informace.
A právě v tom spočívá rozdíl mezi debatou založenou na dojmech a debatou založenou na datech. Bohužel jsme svědky celé řady situací, kdy vládní politici předkládají lidem pouze zkreslené dojmy.
Zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=NvIQf1Agkgc
https://www.forum24.cz/turka-vyprankoval-mrtvy-viking-smeje-se-vedec-skocil-pry-na-tisic-let-stary-trik-o-gronsku
https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/136155/vedec-daniel-kortus-turek-naplacal-o-klimatu-tolik-hovadin-ze-z-toho-mam-husi-kuzi.html
