Článek
Jenže v posledních dnech opět výrazně zasáhl do složení ukrajinské vlády. Premiérka skončila, ministři se mění a část veřejnosti protestuje proti odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Kritici proto znovu pokládají otázku: nestává se z prezidenta, který zachránil svou zemi, politik příliš soustřeďující moc do vlastních rukou?
Odpověď ale není černobílá.
Co se vlastně stalo?
Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlou rekonstrukci vlády. Ukrajinský parlament následně schválil nového premiéra Serhije Koreckého, dosavadního šéfa státní energetické společnosti Naftogaz. Současně došlo i k dalším personálním změnám včetně výměny ministra obrany. Zelenskyj změny zdůvodnil tím, že se Ukrajina nachází v nové fázi války a potřebuje efektivnější řízení státu i armády.
Jenže právě odvolání ministra obrany vyvolalo nečekaně silnou reakci. Mychajlo Fedorov patřil mezi nejpopulárnější členy vlády a byl spojován s modernizací armády, rozvojem dronových technologií i digitalizací obrany. V Kyjevě i dalších městech proti jeho odvolání protestovaly stovky lidí.
Proč to některým připomíná autoritářství?
Objevují se tři hlavní argumenty. Prvním je koncentrace moci.
Od začátku války se posílila role prezidentské kanceláře. Řada důležitých rozhodnutí je připravována právě tam a část analytiků upozorňuje, že vláda i parlament někdy působí jako vykonavatelé prezidentské vůle.
Druhým argumentem jsou opakované personální změny. Od roku 2022 už Zelenskyj několikrát výrazně obměnil vládu i vedení armády. Je ale třeba zmínit, že důvody u jednotlivých změn byly různé, včetně korupčních kauz. Kritici ale tvrdí, že se zbavuje příliš samostatných nebo populárních osobností a dává přednost loajálním spolupracovníkům. Podobnou kritiku nyní přinesl například deník Financial Times.
Třetím argumentem je skutečnost, že na Ukrajině se během války nekonají prezidentské volby. To je fakt. Zároveň ale nejde o rozhodnutí samotného Zelenského. Ukrajinská ústava a zákon o stanném právu konání prezidentských voleb během válečného stavu neumožňují. Válečný stav opakovaně prodlužuje parlament. Je asi všem jasné, že uspořádání voleb je nemožné v době, kdy je část území pod vládou agresora a v celé zemi hrozí denní raketové útoky.
Znamená to vše, že je diktátor?
To by bylo velmi silné tvrzení, pro které neexistují důkazy. Diktatura obvykle znamená, že vládce odstraní nebo fakticky zruší nezávislé instituce, znemožní střídání moci a eliminuje politickou opozici. Ukrajina je dnes bezpochyby zemí s mimořádně omezeným fungováním demokracie. Jenže hlavním důvodem je válka.
Parlament nadále funguje.
Prezident nemůže sám odvolat premiéra – musí jej schválit parlament, což se stalo i nyní. Média i občanská společnost prezidenta veřejně kritizují a proti některým rozhodnutím se konají demonstrace. To jsou jevy, které v klasických diktaturách obvykle nevídáme.
Přesto existují varovné signály
To ale neznamená, že jsou všechny obavy liché. Řada zahraničních komentátorů upozorňuje, že časté výměny ministrů mohou oslabovat stabilitu státu a že přílišná centralizace rozhodování představuje dlouhodobé riziko. Pokud by podobný styl řízení pokračoval i po skončení války, mohl by být pro ukrajinskou demokracii problémem. Jinými slovy:
To, co je dnes za mimořádných válečných podmínek částečně pochopitelné, by v době míru bylo mnohem obtížnější obhajovat.
Co bude rozhodující?
Skutečný test přijde až po válce. Pokud po skončení válečného stavu proběhnou svobodné volby, opozice bude moci normálně fungovat a moc se vrátí do běžných ústavních kolejí, bude současné období pravděpodobně hodnoceno jako mimořádná etapa způsobená válkou.
Pokud by ale mimořádná koncentrace moci pokračovala i v mírových podmínkách, obavy kritiků by získaly mnohem větší váhu.
Závěr
Zelenskyj dnes bezpochyby drží v rukou větší moc než většina evropských prezidentů.
To je fakt.
Stejně tak je faktem, že Ukrajina už více než čtyři roky čelí rozsáhlé ruské invazi, funguje ve válečném režimu a řada standardních demokratických mechanismů je kvůli tomu omezena. Označit dnes Zelenského za diktátora by proto bylo předčasné a nepřesné. Stejně tak by ale bylo chybou tvrdit, že neexistují žádné důvody ke zvýšené pozornosti.
Demokracie se totiž často nezačne ztrácet jedním dramatickým krokem, ale sérií zdánlivě rozumných rozhodnutí, která se postupně stanou novým normálem.
Zdroje
Associated Press – Protesters rally in Kyiv as Zelenskyy moves to oust Ukraine's defense minister: https://apnews.com/article/88083e4381b1690f5048088d75954d3
Kyiv Independent – What's behind Zelensky's surprise government reshuffle?: https://kyivindependent.com/whats-behind-zelenskys-surprise-government-reshuffle/
Financial Times – Ukraine's self-defeating reshuffle: https://www.ft.com/content/fd757904-212b-40a8-86cb-0b36d1af6b6b
Al Jazeera – Ukraine's Zelenskyy announces cabinet reshuffle: https://www.aljazeera.com/news/2026/7/12/ukraines-zelenskyy-announces-cabinet-reshuffle-replaces-pm-svyrydenko
Přehled pravomocí ukrajinského premiéra a vlády: https://en.wikipedia.org/wiki/Government_of_Ukraine
Informace o odložení voleb během válečného stavu: https://en.wikipedia.org/wiki/Next_Ukrainian_presidential_election
