Článek
„V mém životě přichází změna, kterou vám chci dnes sdílet. Po letech v péči o druhé jsem se rozhodl vstoupit do veřejného života. Tady je má cesta.“
Nestačí léčit. „Jako sanitář jsem byl přítomen začátkům i koncům lidských příběhů. V tichu chodeb, mezi spěchem a nejistotou, jsem často cítil jednu věc — že to, co děláme, někdy nestačí.“ Vždycky jsem stál po boku lidí – v jejich radostech i strastech. Ale teď už nemohu zůstat mlčet. Vidím, jak zdravotnictví upadá do labyrintu směrnic, kde se péče o člověka ztrácí. Systém, který jsem miloval, se obrací k penězům, a ti, kdo si péči zaslouží, často padají do zapomnění. Personál je uvězněn v nekonečném proudu paragrafů a nařízení, a já cítím, že musím jít dál, abych sloužil lidem jinak – aktivněji, napřímo, bez bariér systému. „Vždy budu stát po boku těch, kdo si nesou smysl života v každodenní práci, péči o rodinu, o své blízké. Budu se zasazovat o ty, kdo i bez zbraní bojují za smysluplnou změnu, kdo se starají a nesou odpovědnost za své činy. Budu chránit ty, kdo se nevzdávají, a budou se na mě moci spolehnout. Každý z vás, kdo jedná s respektem k sobě, k druhým, k životu kolem, bude mít ve mně spojence. Nebudu podporovat ty, kdo parazitují na společnosti, kdo zneužívají systém nebo ubližují slabším, včetně zvířat. S touto vírou budu každý den bojovat za skutečnou odpovědnost a spravedlnost, která se odráží v činech, ne jen v prázdných slovech.“
„Nestačí léčit — je třeba vidět člověka.“
