Článek
Držte si kšiltovky. Protože to, co nás dnes ovládá, není vláda, není systém, není ani realita samotná. Je to slovo. Slovo jako produkt. Slovo jako zbraň. Slovo jako nástroj ovlivnění, manipulace, prodeje a (sebe)klamu.
Od rána nás krmí obrazovky. Marketingový vesmír s „výhodnými nabídkami“ a sliby, že když klikneš, budeš šťastnější. Za každým billboardem, za každým statusem, za každou větou v médiích stojí někdo, kdo chce, abys něco udělal. Nakoupil. Odsoudil. Připojil se. Sdílel. Rozčílil se. A slovo je nástroj, jak se k tobě dostat. Ne jako informaci. Ale jako výzvu k akci.
Strategie dealerů slov
Dnešní „válka“ není o území. Je o pozornost. Kdo má tvoji pozornost, ten tě ovládá. Stačí pár billboardů, pár silných frází, několik výroků od správných lidí – a celý národ věří, že to je pravda. Ne proto, že by to někdo ověřil. Ale proto, že to zní silně. Slovo, když se správně načasuje, když ho řekne správná tvář, se stává realitou.
A v tom je právě ta síla – i nebezpečí.
Média jako kasta, ne služba
Novinář kdysi znamenal hlídač demokracie. Dnes často znamená „autor placeného obsahu“. Co nejvíc emocí za co nejméně faktů. Co největší dosah za co nejmenší zodpovědnost. Mezi titulky, které se tváří jako fakta, se ztrácí schopnost číst mezi řádky. Lidé už nehledají pravdu. Hledají potvrzení svého postoje. A ti, co slova řídí, to vědí.
Definice jako iluze jistoty
Každý máme jiný názor. A to je v pořádku. Ale slova už dávno nejsou neutrální. Stala se identitou. Řekneš jedno slovo – a už tě škatulkují. „Levičák.“ „Pravičák.“ „Dezolát.“ „Woke.“ Slova, která by měla popisovat, dnes slouží ke stigmatizaci. A pravda? Ta už není univerzální. Je to komodita. Drahá, vzácná, ale hlavně – neprodejná.
Slovo jako detonátor
Jedno slovo může spustit válku. Změnit kurz měny. Srazit burzu. Rozjet protesty. Zastavit zemi. A přesto s nimi často zacházíme jak s něčím levným. Mluvíme bez váhy, bez vědomí následků. Skutečná síla slova ale není v množství – je v kontextu, načasování a účelu.
A co je nejvíc děsivé? Že ti, kdo ji ovládají, ji často zneužívají. K manipulaci, ke strachu, k rozdělení společnosti.
Kdo to všechno platí?
Lži a iluze nejsou zadarmo. Udržet je při životě něco stojí. Miliony v rozpočtech. Miliardy ve ztracené důvěře. Slovo, které nic nestojí, může mít tu největší cenu. A právě proto se s ním tak obchoduje.
Závěrem
Síla slova není retro. Není to poetický koncept. Je to realita dnešního světa. Kdo umí se slovy, ten vyhrává. Ne nutně pravdu, ale prostor. A v informační válce dneška je prostor víc než zbraně.
Až příště něco řekneš, napíšeš nebo jen přepošleš, zeptej se: Komu tím dávám sílu? Protože možná zjistíš, že nejsi mluvčí svého názoru, ale jen reproduktor cizího záměru.
Napsal: Pavel Bláha | Člověk, co věří, že slova mají zůstat ostrá, ale pravdivá.
