Článek
Tento plán je postaven na premise, že zjednodušení systému automaticky vyřeší problémy. Ve skutečnosti však jde o návrh, který může narušit fungování státní správy a demotivovat tisíce zaměstnanců.
Dunning-Krugerův efekt ve vládní praxi
Stanjura je názornou ukázkou Dunning-Krugerova efektu – čím méně něčemu rozumí, tím více věří ve správnost svého přístupu. Současný platový systém státní správy je sice složitý, ale zohledňuje kvalifikaci, zkušenosti a náročnost práce. Ministr však tuto komplexnost chápe jako chybu. Namísto toho, aby hledal způsob, jak systém optimalizovat, označil jej za „zbytečně komplikovaný“ a navrhl jeho razantní zjednodušení. Tento přístup by mohl být omluvitelný u někoho, kdo teprve začíná chápat složitost veřejných financí. U ministra financí je však tragický.
Arogance a odmítání odborníků
Odborníci na veřejné finance, odboráři i další zainteresované strany dlouhodobě upozorňují na nedostatky Stanjurových návrhů. Místo dialogu však ministr razí politiku arogance: odborné názory bagatelizuje, odpůrce označuje za „brzdy pokroku“ a jakékoli složitější argumenty odmítá s tím, že jde o „zbytečné komplikace“. Tento přístup je nejen nekompetentní, ale i nebezpečný, protože ignoruje reálné dopady navrhovaných změn.
Demagogie jako hlavní nástroj
Stanjurova rétorika je plná líbivých, ale prázdných sloganů. „Zjednodušíme systém, aby byl srozumitelnější,“ zní jako rozumný cíl. Jenže reálné dopady? Omezení platových tříd a příplatků sníží transparentnost, zhorší motivaci zaměstnanců a prohloubí regionální rozdíly. Místo aby stát řešil, jak nalákat kvalifikované odborníky, připravuje se na jejich odliv do soukromého sektoru. Argumenty o úsporách pak působí jako špatný vtip, protože nižší platy povedou k nižší kvalitě služeb, což v konečném důsledku vyjde stát dráž.
Stanjurovština
Stanjurův přístup by šlo shrnout jako snahu „řešit složité věci jednoduše“. V praxi to znamená rezignaci na pochopení problému a snahu zakrýt vlastní nekompetentnost rádoby pragmatickými řešeními. Výsledek je však vždy stejný: chaos, odpor a zklamání. Reformy bez odborné analýzy a otevřené diskuze nikdy nepřinesou nic jiného než problémy. V tomto případě však hrozí, že jejich důsledky pocítí nejen státní zaměstnanci, ale i celá společnost.
Směřujeme k destabilizaci veřejné správy?
Stanjura svým nepochopením podstaty věci a arogantním přístupem znovu dokazuje, že je jedním z nejhorších ministrů financí v historii České republiky. Jeho nekompetentní kroky přispívají k narušování důvěry ve vládu a oslabují státní správu. Pokud se jeho „revoluce“ v platech státních zaměstnanců stane realitou, čeká nás destabilizace veřejné správy a dlouhodobé problémy, které bude muset řešit jeho nástupce.
Naštěstí je Stanjurův mandát omezený – škoda, že dopady jeho nekompetence mohou být mnohem trvalejší.
Zdroje:
