Článek
Chladné a deštivé léto 2025: Co za tím stojí?
Léto 2025 ve střední Evropě, tedy v Česku, Německu, Rakousku či Polsku, překvapilo mnohé svou nezvykle nízkou teplotou, častými dešti a častou oblačností. Místo klasického horkého a suchého období se většina obyvatel těchto zemí potýká s podprůměrnými teplotami, proměnlivým počasím a déletrvajícími srážkami. V čem tkví příčiny a jak tuto situaci vysvětlují odborníci?
Atmosférická cirkulace: klíč k pochopení počasí
Podle klimatologů a meteorologů je jedním z hlavních faktorů změna velkoprostorové cirkulace v atmosféře. Velkou roli letos sehrává tzv. Severní Atlantická oscilace (NAO), což je jev, který ovlivňuje proudění vzduchu nad Atlantikem a Evropou. Když je její index negativní, což se letos v létě několikrát stalo, proudění ze západu slábne a místo stabilního a teplého vzduchu z Atlantiku začíná do Evropy pronikat chladnější a vlhčí vzduch ze severu či severozápadu. Právě to přináší nestabilitu, časté přeháňky a nižší teploty.
Dalším zásadním jevem je změna trasy tzv. jet streamu – proudění rychlého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, který ovlivňuje pohyb tlakových níží a výší. Letos se jeho dráha posunula jižněji, než je obvyklé. Díky tomu nad střední Evropu častěji pronikají frontální systémy s výdatnými srážkami, zatímco slunečné počasí a teplo zůstávají zablokované nad jižní Evropou či Atlantikem.
„Klimatický bič“: extrémní přepínání mezi suchy a lijáky
Odborníci upozorňují, že na pozadí aktuálních meteorologických změn stojí i širší jev zvaný „climate whiplash“ – tedy prudké přepínání mezi protikladnými výkyvy počasí. V praxi to znamená, že region zažívá období sucha a horka, která jsou náhle vystřídána prudkými lijáky a náhlým ochlazením. Tento jev se ve světě v posledních letech vyskytuje čím dál častěji a jeho intenzita roste. V Česku i okolních státech bylo například jaro poměrně suché, půda se nestačila dostatečně nasycená vodou, a tak příchod prudkých dešťů v létě způsobil nejen přemokření, ale i lokální záplavy.
Tato extrémní proměnlivost není náhodná. Teplejší atmosféra, která pojme více vodní páry, vytváří vhodné podmínky pro silné a nárazové srážky. Když se přidá pomalý pohyb front, dochází k dlouhotrvajícím dešťům, jež jsou schopny zasytit půdu a způsobit záplavy i tam, kde běžně nebývají.
Role tlakových polí a blokace počasí
Letní měsíce často přinášejí tzv. blokaci počasí, kdy se nad určitou oblastí vytvoří stabilní tlakový útvar, který se delší dobu nemění. Letos byl nad Atlantikem a severní Evropou častý blok vysokého tlaku, zatímco nad střední Evropou a Alpami převládá tlaková níže. Tento kontrast způsobuje častý příliv vlhkého vzduchu a vytváří podmínky pro výskyt přeháněk a bouřek – někdy i několik dní po sobě.
Navzdory očekáváním, že se Evropa bude v létě potýkat se suchem, se modelové výstupy (např. ECMWF, DTN, UKMO) ukázaly být komplikovanější. Vzniklý vzorec totiž podporuje regionální rozdíly – někde sucha, jinde přemokření.
Dopad klimatických změn: dlouhodobý trend extrémů
V širším kontextu se letošní chladné a deštivé léto zařazuje do mozaiky klimatických změn, které Evropu v posledních dekádách zasahují. Paradoxně, i když jsou globální teploty rekordní – například květen 2025 byl druhým nejteplejším na planetě od začátku měření – lokální výkyvy mohou přinášet zcela opačné zkušenosti. Klimatologové z WMO a evropských institucí uvádějí, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a že právě zde dochází k extrémnímu střídání projevů počasí.
Zatímco některé části Balkánu nebo Španělska čelí suššímu a horkému klimatu, střední Evropa může být zasahována dešti, nestabilitou a ochlazením. Tento fenomén může být pro obyčejné lidi matoucí: zatímco „globální oteplování“ předpokládáme jako trvale horké léto, jeho projevy jsou mnohem komplexnější a proměnlivější.
Důsledky pro každodenní život
Dopady letošního nestálého léta jsou patrné nejen na polích či v zahradách, ale také ve městech, dopravě a psychice lidí. Zemědělci musejí reagovat na proměnlivé srážkové režimy, turistický ruch čelí nejistotě počasí a obyvatelé velkých měst musí řešit časté odtoky vody či krátkodobé záplavy. Významně narůstá také důležitost adaptace – od městské zeleně přes zadržování vody v krajině až po flexibilní plánování ve školách, dopravě a energetice.
Dočkáme se letos ještě horkých dnů?
Podle aktuálních předpovědí meteorologických modelů (např. ECMWF a ČHMÚ) existuje šance, že se v srpnu či začátkem září objeví teplejší období, a to zejména tehdy, pokud dojde k posunu jet streamu severněji a k zeslabení vlivu tlakových níží nad severní Evropou. Odborníci ale varují, že i případné vlny horka budou pravděpodobně krátkodobé a přerušované přechody front s dešti a bouřkami. Letošní léto se podle všeho už zapíše jako nestabilní a podprůměrně teplé – bez dlouhotrvajících veder, na jaká jsme byli zvyklí v posledních letech.
Závěr
Léto 2025 není výjimkou z pravidla, ale logickým důsledkem komplexních proměn klimatu a atmosférické cirkulace. Kombinace slabého západního proudění, negativní fáze NAO, jižněji posunutého jet streamu a větší vlhkosti atmosféry přinesla do střední Evropy chlad, časté přeháňky a nestabilní počasí. Přidáme-li k tomu rostoucí klimatickou variabilitu a globální oteplování, stává se z počasí mnohem méně předvídatelný jev.
Střední Evropa se tak v roce 2025 potýká s létem, které spíše připomíná apríl – a podle odborníků není vyloučeno, že podobné výkyvy nás budou čekat častěji.
Zdroje:
Severe Weather Europe – Letní předpověď 2025
The Guardian – Climate whiplash
Expats.cz – Deštivé léto v Česku
WMO – Zpráva o stavu evropského klimatu
Phys.org – Vliv NAO na léto 2025
Eurocontrol – Léto a počasí 2025 v Evropě
