Článek
Stalo se vám někdy, že vám vaše oblíbena hudba zježila chlupy na ruce, nebo zařídila nekontrolovatelný pláč? Nebo pokud uslyšíte svůj oblíbený song, okamžitě se vám zlepší nálada a začnete si prozpěvovat nebo i tančit ?
Hudba naši osobnost formuje už od naprosto útlého dětství. Věřím tomu, že mnozí si svůj hudební vkus, vytvoří už skoro od školky. Nezanedbatelný vliv hrají samozřejmě i rodiče. Pokud nám do kolébky pouští např. vybraný rock, můžeme si jej oblíbit.
Pro mnohé je však hlavním předělem v tom, zda je pro něj hudba důležitým a mnohdy i léčivým životním průvodcem, období puberty. Co taky jiného, než toto turbulentní období plné vztahových zvratů, vnitřních bojů, hledání sama sebe, nebo jen třeba revolty proti autoritám.
Myslím si, že budu mluvit mnohým z duše. Prožíváte jednu z prvních nešťastných lásek. Brouzdáte po netu a objevíte kapelu, dáte jí šanci, zaposloucháte se a najednou vám dá tolik emocí, že už víte, že hudba má takovou sílu, že může léčit i zlomená srdce.
A taky srdce sbližovat. Většina z mladých zná ten vibe, přijde na festival nebo na koncert oblíbených kapel a najednou cítí, že díky té atmosféře, kterou koncert/festival sálá se může sblížit se spřízněnými dušemi. Zní to trochu líbivě, ale i takto vznikají lásky.
Během let, co sleduji hudební scénu, zjišťuji, že spousta kapel se, věnuje velmi citlivým, silným tématům ve svých textech či albech. Snaží se ukázat lidem, kteří jsou jakkoli „ztraceni“ cestu, a svou hudbou pomáhat.
Hudba je opravdu lék a pokud se ji naučíme silně vnímat a nebo si najdeme styl, který nás zasáhne, může nám pomoct překonat v životě strašně moc těžkostí, i když máme pocit, že nám třeba nikdo z našeho okolí nerozumí.
BB
