Článek
Před několika lety jsem v jiném článku rozváděl „problematiku“ způsobu začlenění pedofilů do společnosti.
Reagoval jsem tím na článek, v němž mladá pedofilka sebe označila jako za nemocnou, ovšem bez ochoty či potřeby se léčit, neboť nic špatného dle sebe nedělá.
Už v komentářích se našli lidé, kteří dotyčnou a dotyčné „nemocné“ litovali a žádali vyšší místa (nevím už která), aby jim pomohla. Asi přísunem čerstvého masa.
Tenkrát jsem zmiňoval teorii zvanou Overtonovo okno, která ve zkratce ukazuje postup, jimž se řídí média a mocní lidé, když je potřeba do společnosti dostat do té doby netolerovaný prvek.
Co si pamatuju, výsledkem mého příspěvku pak byla povídka, v níž jsem řešil podobný tlak na společnost, avšak s ohledem na homosexualitu, jelikož pedofilie ještě tenkrát „nefrčela“. Povídku jsem nakonec věnoval kamarádovi, který rád čte a je gay. Dostal jsem za ni dort a pusu. Podotýkám, že taky rád čtu, ale nejsem gay, takže to tím čtením nebude.
Ale od pus zpět k tématu. Už když jsem řešil začlenění pedofilie, tušil jsem, že se ve společnosti objeví cosi dalšího, co bude potřeba začlenit, jinak řečeno, v mysli lidí rozvolnit. Dočkal jsem se a bylo to skutečné zajímavé téma. Nevěra. Dočkali se tedy i jiní. Ti, co ji už léta praktikují.
Pamatuju si starší vtip, jak manžel svoji nevěrnou manželku pošle k doktorovi a ten zjistí, že má vysokou hladinu hormonů a má tedy o poznání větší chutě na sex než jiné ženy. Manželka přijde domů a před manželem mává lejstrem a vítězně říká:
„Tak houby kurva, nemocná jsem!“
Na nemoc se všechno svést nedá, i když se mnozí snaží, i tak však lidé s chutěmi na rozkoš za hranicemi manželského svazku mohou slavit.
Dalo se dohromady několik chytrých hlav, a nebylo náhodou, že se tak stalo ve Spokojených státech amerických a stvořili společenství, v němž se pěstují volné vztahy a nikdo si při nich nic nezávidí. Možná je to tím, že v Americe je rozvod drahá záležitost. Tedy ne že by jinde byla levná, ale tam je skutečně drahá.
Vzniklo společenství, které ovšem, prosím, nezaměňovat za jakousi Swingers party, třebaže k ní daleko nemá.
Na světě je to tak zařízené, že ač dva dělají to samé, není to vždycky to samé, a nové společenství chtělo předejít nedorozuměním – jako v tom vtipu, jak je na podlaze obrovská zpocená hromada nahých těl, jede to opravdu ve velkém, ve vzduchu je cítit nejen sex, ale doslova zvířecí pudy, a nejednou z hromady plné vášně a stenů a chroptění zazní zoufalý mužský hlas:
„Přátelé, není tady nějaký organizátor? Já už totiž potřetí za sebou kouřím!“
Předešlo se nedorozumění tím, že se začalo ukazovat, jak je vlastně takový manželský svazek nezdravý. Vždyť je skoro podobný celibátu, skoro. Jako by každý chudák, který uzavřel manželství, nehledě na pohlaví, byl odsouzený k věčnému jednotvárnému sexu, jehož právě jednotvárnost má vliv na nesoulad a partnerské rozbroje.
Možná by to na revoluci stačilo, ačkoli podle Overtona musíte jít ještě dál. A tak se šlo. Musíte jednu doloženou věc nahradit jinou, lepší, a z té předchozí udělat něco špatného. To se taky stalo.
Už nešlo o celibát jednoho partnerského svazku. Už se začalo hovořit o něčem horším, o něčem, na co dnešní doba slyší lépe. Na manipulaci.
Podle ní, když se oženíte nebo vdáte (pro tohle se taky brzy najde jedno jediné slovo), tak toho druhého člověka začnete vlastnit. A nejen to. Jako byste ho vlastnili v tom zlém smyslu slova. Vlastnili a nevěděli, co s ním. Ten člověk je vám vlastně vydán na milost a nemilost vaší lásky. Chudák. Je spoutaný, a to by chtěl létat (plus ještě to okolo).
Dneska vám kaučové řeknou, že není dobře, když někomu patříte, protože patříte jenom sám sobě a máte právo rozdat se na všechny strany a všem. Někdy i několikrát za noc. Kdo má čas, i za den.
Další krokem začlenění nového je ukázat, že v tom už jedou jakžtakž známé osobnosti.
Tady v tomhle případě to nedopadlo zrovna na jedničku, protože zálibu v nenucených vztazích přiznala jedna z žen účinkujících v dokumentu o internetových lovcích nezletilých dívek V síti, což později v kontextu dokumentu pro některé jeho diváky vyznělo paradoxně. Jako by si říkali, že ta holka hraje mladou, nezkušenou, aby ne, je to herečka, ale ve skutečnosti je to pěkná rozhoďnožka.
Navíc není jasné, zdali za několik let, až se pohnou další mety, nepoputuje dokument V síti rovnou do trezoru, protože v té době může dehonestovat slušné a milující pedofily.
Aby se Overtonovo okno otevřelo zcela, byla by potřeba pro propagaci o něco větší celebrita. Avšak na tu velkou se stále čeká. Ne že by se už některé údajně jako „polyamorové“ nechovaly, ale pravděpodobně nechtějí dostávat nějakou hloupou moderní nálepku.
Někomu totiž bohatě stačí, zjemněle řečeno, ta nálepka o dívenkářích a dívenkách.
