Článek
Paní Nerudová mě v tomto směru překvapila jako první – a překvapila mě nemile. Nijak jsem nečekal, že by se ze své pozice třetího místa ještě tolik v prezidentské volbě angažovala. Dost mě tímto krokem zaskočila, neboť jsem ji volil, a nyní se proto považuji mírně za vola, jak jsem zase někomu skočil na špek - a vysvětlím proč.
Nečekal jsem, že ihned po sečtení většiny výsledků přispěchá za panem generálem Pavlem, a třebaže mu nemohla před několika dny přijít na jméno, pomyslně ho poplácala ho po zádech a opět pomyslně se na něj hezky usmála. To ostatní poté, co řekla, byla už jenom třešnička na dortu.
Její slova o zlu se nejspíš stanou velmi mediálně známými.
„Zůstává tu zlo a dostalo poměrně dost. Vlastní mediální domy, strany, poslance, chtěl by Lány a Pražský hrad.“ Řekla paní Nerudová (zdroj: Novinky.cz - článek: „Zlo se jmenuje Babiš.“ Nerudová podpořila Pavla)
Jako by tím chtěla paní Nerudová říct, že ona vlastně o Lány a Pražský hrad vůbec nebojovala nebo nestála, takže jako bychom my její voliči měli být za pitomce, že jsme jí k tomu chtěli pomoct. Akorát nevím, proč o tom nemluvila před volbami.
Nějaká slova o zlu v panu Babišovi nemá význam více rozebírat. Rozebrat by se mělo, co taková slova způsobí. Je otázka, jestli si paní Nerudová uvědomuje, že tímto opět začala s rozdělováním národa, který se dovrší po druhém kole prezidentských voleb. Zcela neuváženě nazvala velké množství voličů pana Babiše za přisluhovače zla, čímž dala zelenou tomu, aby někteří potencionální extrémisté začali pana Babiše spojovat s politickými postavami jako třeba Putin, Stalin, Hitler.
A opět, proč o tom zlu v něm nemluvila před volbami? Proč až teď?
Paní Nerudová v předvolební kampani přirozeně mluvila o významu demokracie, ale teď mi připadá, jako by jedním dechem mluvila o jejím významu pro všechny, ale pak dalším dodala, že pro jiné je demokracie škoda, když volí, jak volí. Jako by platilo opět známé, že všichni lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější.
Paní Nerudová si neuvědomuje, že svými slovy nám některým opět bere na dobu pěti let naději, že bychom my, lidi, občani, mohli řešit mezi sebou jiné otázky a problémy než opět dokola ty samé, jestli na Hrad patří tenhle nebo tenhle – a že ten druhý tam nemá co dělat – a do toho se začnou dělat vtipy a vulgarismy – jinými slovy: pět let bude zase na nic.
Je jasné už teď, že vítězství jednoho kandidátů prezidentských voleb bude těsné – což jenom potvrzuje slova z mého jiného článku, že my se jako národ nedáme do kupy, pokud nebudeme mít osobnost, která by vyhrála prezidentské volby s velkým náskokem. Někoho, kdo sedne většině. Někdo, kdo bude chtít sednout – a ne aby mu seděli ti ostatní.
Opravdu jsem se divil, co to paní Nerudová udělala, ale pak jsem si vzpomněl, o čem jsem zase psal jinde, že každá tvář prezidentských voleb využije tuhle reklamu na sebe sama k další cestě směrem k úspěchu – třeba v Senátu - a paní Nerudová nejspíš ví, kde má chleba namazaný, takže se za několik dnů nejspíš jejímu počínání divit přestanu.
Pan Babiš má proti sobě novou koalici. Další neúspěšní kandidáti jistě k panu generálovi přispěchají se slovy o podpoře, protože taky mají rádi namazaný krajíc. Situace je opravdu velmi podobná té, jaká nastala před volbami parlamentními v roce 2021. Tehdy se objevila koalice stran, která měla jediný plán – vyhrát nad Babišem. Ústavní soud jim jejich záměr posvětil, a tak se do toho Spolu spolu dalo.
Společně neměli jiný plán než porazit někoho jiného, takže neměli ani dokonce koncept, jak by měli vládnout, natož vládnout tak, aby lidé byli spokojeni. Jak to dopadlo, všichni do teď poznáváme, a ještě poznáme. Sledujeme signály, máme deštníky, máme dva svetry, a pokud se něco nevede, může za to Putin nebo Babiš – plus vědomí, že když vlastníte většinový podíl firmy, nemůžete určovat ceny, protože byste znemožňovali zisk vlastníkům v menšině.
Teď se situace s potřebou vítězství nad někým opakuje, a opakuje se tvrději, protože slova o zlu se tenkrát nevedla, zatímco dneska jako by mělo jít už i na krev. Možná to paní Nerudová takhle nechce, ale už jenom, jak rychle mění názory a chování k jiným lidem, je zvláštní, když už ne přímo znepokojující.
K tomu rozdělení národa – sociální sítě už zaplavily názory a s nimi i slovní potyčky ohledně výsledků dnešních voleb. Shodou okolností se i já jedné účastním, a to s někým, kdo ví s naprostou jistotou, že jeden z finalistů lže a krade a je to lump (napsal jiné slovo, ale uveřejnit nejde). Když jsem se zeptal, odkud tohle všechno ví, odpověděl, že to ví přeci každý. To mi nestačilo. Není dobré, když se názory lidí opírají třeba o slova sousedek, které Vám levně prodávají vejce, a Vy nechcete, abyste o ně za tak dobrou cenu přišli, a tak její názor máte taky a pokýváte nad nimi uznale hlavou.
Je to škoda, že demokracie stále nefunguje, že ji sice lidé mají plná ústa, ale když dojde na lámání chleba, dojde s ním i k hádkám a vulgarismům – což je ukázka toho, že si my toho velkého reprezentanta státu ještě nezasloužíme.
Navíc souhlasím s názorem, který jsem si v diskuzi přečetl, zdali vůbec taková koalice proti někomu nebude mít zcela opačný účinek.
Pozor na koalice. Ne vždycky mohou vyjít.
