Článek
Podle nejnovějších průzkumů má totiž opoziční Tisza Pétera Magyara reálnou šanci porazit vládní Fidesz pod vedením Viktora Orbána, a to o celých 11 %. Nejedná se přitom o krátkodobý trend – Tisza v průzkumech vede už více než rok a její preference neustále rostou. Chýlí se ale po šestnácti letech Orbánova éra skutečně ke konci?
Porazit Orbána nebude pro Magyara vůbec jednoduché. Maďarského premiéra ve volbách podpoří celá řada aktérů jeho politického systému, který kolem sebe Orbán postupně vybudoval. V jeho prospěch hraje také současná podoba volebních obvodů dle maďarského volebního zákona a v kampani mu určitě pomohou také veřejnoprávní média.
Jeho vyzyvateli hraje ale do karet tristní socioekonomická situace v zemi. Maďary trápí vysoká inflace, nízký růst ekonomiky, a také špatný stav tamějšího školství a zdravotnictví. Velkým problémem je rovněž dle Magyara údajná kontrola veřejnoprávních médií nebo neustále narůstající omezování občanských práv a svobod.
Velká část společnosti navíc nesouhlasí s Orbánovou zahraniční politikou, která prý spočívá hlavně v protievropské a protiukrajinské rétorice a spoléhání se na premiérovy údajně blízké vztahy s Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. V praxi je ovšem patrné hlavně Orbánovo napojení na Kreml. Maďarsko tak i po čtyřech letech od začátku válečného konfliktu na Ukrajině stále nejen odebírá ruský plyn, ale také se zemí udržuje dobré obchodní vztahy, a pokračuje ve výstavbě dalších dvou bloků jaderné elektrárny Paks II ve spolupráci s ruským Rosatomem.
Opoziční lídr Magyar slíbil, že v případě svého zvolení zatočí s korupcí, obnoví důvěru v instituce a nastolí stabilitu. Zároveň se nechal slyšet, že maďarská zahraniční politika pod jeho vedením bude více proevropská. Maďarská pozice vůči Ukrajině by se ale pravděpodobně příliš nezměnila ani s Péterem Magyarem na postu předsedy vlády. Stejně tak by Magyarovo vítězství asi výrazně neoslabilo ani vztahy s Moskvou.
Důvod je prostý. I když je totiž Magyar v současnosti Orbánovým politickým oponentem, ještě před třemi lety byl jedním z jeho spolustraníků. A nejen tak ledajakým – Magyar ve Fideszu strávil více než dvacet let. Magyarova bývalá manželka Judit Vargová navíc ve dvou Orbánových vládách vykonávala funkci ministryně spravedlnosti.
V roce 2024 se ale Vargová stáhla z veřejného života a vzdala se všech funkcí kvůli tomu, že společně s prezidentkou Katalin Novákovou udělila amnestii muži, který kryl zneužívání chlapců v dětském domově. Skandál, který vedl na začátku roku 2024 vedle rezignace Vargové také k masovým protestům a následné abdikaci prezidentky, se dostal na veřejnost právě díky Péteru Magyarovi. Ten Vargovou tajně nahrál a následně zvukový záznam, na němž jeho tehdy už bývalá žena mluví o udělení milosti, sám uveřejnil.
Magyar v témže roce vystoupil z Orbánova národně-konzervativního a euroskeptického Fideszu a začal se proti bývalým spolustraníkům veřejně vymezovat. Krátce nato se stal členem a později také místopředsedou proevropské Tiszy. Současný vyzyvatel premiéra Orbána ale rozhodně není jeho liberálním protipólem – vzhledem k Magyarově politické minulosti se spíše jedná o Orbánova zklamaného učedníka. Magyar poslední dva roky sice v ulicích usilovně protestuje proti establishmentu, ale ještě nedávno byl jeho nedílnou součástí.
Otázkou zůstává, zda bylo Magyarovo prozření skutečné, nebo jen na oko. Každopádně jen čas ukáže, zda se mu převléknout kabát skutečně vyplatilo. Alespoň podle průzkumů ale tuto změnu 49 % Maďarů ve volbách podpoří. Málokdo koneckonců tušil, že se ze studenta, jenž v roce 1989 na slavnostním pohřbu Imre Nagyho volal po uspořádání svobodných voleb a vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, o tři dekády později stane největší evropský spojenec Kremlu.
Maďarského premiéra ale ve volebním souboji vyzývá soupeř, jenž prošel jeho vlastní politickou školou. Magyar i Orbán už dříve ukázali, že v boji o moc umí obětovat hodně. Maďary tak asi čeká velmi krušné předvolební jaro.
