Článek
Švýcaři tak byli na rozdíl od zbytku světa ušetřeni obou světových válek a v porovnání se zbytkem Evropy vedli „nudný“ život bez převratů nebo větších zásahů do systému správy země. V globalizovaném a čím dál propojenějším světě ale už ani Švýcarsko neunikne moderním politickým trendům a výzvám.
Podobně jako jinde v Evropě se v zemi výrazně daří pravici. Na rozdíl od jiných států se ovšem nejedná o vývojovou tendenci posledních let, ale o dlouhodobou preferenci.
Euroskeptická pravicová Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei, SVP) vyhrála každé volby od roku 1999. Výjimkou nebylo ani poslední volební klání v říjnu roku 2023, v němž SVP zvítězila s 27, 9 % preferencí. Druhou nejsilnější partaj, středolevicovou a progresivní Sociálně demokratickou stranu Švýcarska (Sozialdemokratische Partei der Schweiz, SP) od výsledku SVP dělilo celých 9, 6 % hlasů. Za SP se s výsledkem lehce přes 14 % umístila dvě středopravicová politická uskupení, progresivní Svobodná demokratická strana: Liberálové (FDP.Die Liberalen) a křesťanskodemokratický Střed (Die Mitte).
Výrazně horšího výsledku oproti dřívějším letům dosáhly strany prosazující zelenou politiku, která, na rozdíl od kampaně před volbami v roce 2019, nebyla stěžejním tématem.
Národně konzervativní SVP v předvolební kampani vyrazila do boje proti politické korektnosti a vsadila na protiimigrační rétoriku. Právě migrace je ve Švýcarsku nejskloňovanějším politickým tématem. Politici zastupující SVP dlouhodobě propagují nativismus a migranty spojují s kriminalitou, přičemž upozorňují na nebezpečí, jež mají migranti pro švýcarské občany představovat. SVP zároveň slíbila, že se v případě vítězství ve volbách zasadí o konání referenda, v němž budou voliči moci rozhodnout o nastavení horního limitu počtu obyvatel Švýcarska.
Toto hlasování by se mělo uskutečnit už v neděli 14. června. Pokud dojde ke schválení návrhu, švýcarská vláda bude mít v případě, že počet obyvatel v zemi přesáhne 9,5 milionu, pravomoc zabránit vstupu dalších přistěhovalců do země. Striktní opatření by mělo dopadat i na žadatele o azyl a jejich rodinné příslušníky. Za pomyslnou hranici počtu obyvatel SVP a další zastánci tohoto opatření považují 10 milionů obyvatel.
Odtud plyne také název iniciativy – „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. V zemi helvétského kříže v současnosti žije něco přes 9 milionů lidí a podle dnešních odhadů by jejich počet mohl v roce 2055 dosáhnout 10,5 milionu. Pokud by byl návrh schválen, ale populace ve Švýcarsku by i navzdory zavedené politice skutečně v budoucnu přesáhla 10 milionů, země by mohla odstoupit také od dohody o volném pohybu osob s Evropskou unií.
Tento krok už ale Švýcaři v referendu odmítli v roce 2020. Jsou si totiž moc dobře vědomi toho, že Evropská unie je pro jejich zemi nejvýznamnějším exportním partnerem a odstup od dohody by tím pádem Švýcarům značně zkomplikoval život a poškodil tamější ekonomiku. Švýcarské hospodářství v posledních letech rostlo mnohem rychleji než v jiných evropských státech.
Podobně jako jinde ale místní ekonomiku drží zahraniční pracovníci, což je znát například ve stavebnictví nebo zdravotnictví. Proti přijetí návrhu se tak staví například zástupci podnikatelů a obě komory švýcarského Federálního shromáždění. V zemi také působí celá řada nadnárodních firem. Pokud by ve Švýcarsku došlo k zavádění těchto omezení, řada podniků (včetně jejich zaměstnanců) by dost možná z alpské země odešla do jiného evropského státu. Švýcarsko má navíc uzavřenou řadu bilaterálních dohod s Evropskou unií, jejichž budoucnost by byla v případě přijetí návrhu nejistá. Tyto dohody ale tvoří klíčový prvek švýcarské ekonomiky.
Jiné podobné záměry a nápady SVP se dříve v referendech nesetkaly s úspěchem. Prosincový průzkum ale ukázal, že nynější plán na zastropování počtu obyvatel má podporu až 48 % dotázaných. Před hlasováním by se ale Švýcaři měli zamyslet nad tím, jaké je skutečné demografické složení země.
Rčení cizinec není našinec tady totiž rozhodně neplatí – více než čtvrtina populace se narodila mimo Švýcarsko. SVP tvrdí, že by návrh v očích migrantů snížil atraktivitu Švýcarska jako cílové země. Menší počet obyvatel by podle nich vedl k poklesu životních nákladů, včetně těch na bydlení. Už ale nemluví o tom, co by se stalo se systémem a příjmy státu ve chvíli, kdy by velké množství lidí v produktivním věku odešlo pracovat někam jinam.
Referendum o nastavení horního limitu počtu obyvatel ale není jediným důležitým hlasováním, jež Švýcary čeká. Příští rok v zemi proběhne referendum, které má vládě umožnit změnit ústavu a zvýšit daně kvůli větším investicím do obrany. Obrana je v současnosti v zemi financována pouze 0,7 % hrubého domácího produktu. Švýcarská vláda oznámila, že vzhledem k vypjaté mezinárodní situaci plánuje do roku 2032 investice zvýšit na jedno procento HDP.
