Článek
V médiích se tehdy objevilo také číslo 150. Věk, kterého se měl zpěvák údajně chtít dožít. O necelé čtvrtstoletí později zemřel ve věku pouhých padesáti let. Jeho příběh nabízí pozoruhodný paradox: člověk, který se zajímal o možnosti, jak uniknout běžnému procesu stárnutí, se nedožil ani průměrného věku, který dnes lidé ve vyspělých zemích běžně překračují.
Když se mládí stane posedlostí
Michael Jackson byl už ve svých osmadvaceti letech jednou z největších světových hvězd. Měl peníze, slávu i možnosti, o kterých si většina lidí může nechat jen zdát. Přesto se začal zajímat o způsoby, jak si uchovat mládí. Hyperbarická komora, do které chtěl investovat desítky tisíc dolarů, sloužila především k léčbě některých zdravotních potíží, například vážných popálenin. Jackson věřil, že pobyt v prostředí se zvýšenou koncentrací kyslíku mu přináší pocit omlazení. Jeho lékař však podobné využití zařízení nedoporučoval a výrobce upozorňoval, že neexistují důkazy o tom, že by komora prodlužovala život. Z dnešního pohledu působí celá epizoda jako předzvěst současného boomu longevity – snahy ovlivnit stárnutí pomocí technologií, měření a nejrůznějších metod.
Jacksonův vztah k vlastnímu vzhledu byl mimořádně komplikovaný. Během života podstoupil řadu plastických operací a jeho tvář se postupně výrazně proměňovala. Jeho vzhled se stal předmětem nekonečných spekulací, fotografií a mediálního zájmu. Nelze jednoduše určit, co všechno za těmito změnami stálo, jakou roli hrála jeho osobní zkušenost, zdravotní okolnosti nebo tlak veřejnosti. Jisté je, že jeho podoba se postupně vzdalovala tomu, jak vypadal na začátku kariéry. U člověka, jehož život od dětství určovala veřejná pozornost, musel být vztah k vlastnímu tělu mimořádně náročný. Mládí pro něj nebylo jen jednou etapou života. Stalo se součástí obrazu, který si o něm vytvořil celý svět a od kterého se jen obtížně odpoutával.
Smrt, kterou nešlo obejít
Dne 25. června 2009 Michael Jackson zemřel ve věku padesáti let. Příčinou smrti byla akutní otrava propofolem, silným anestetikem, k níž přispěl účinek dalších sedativ. Losangeleský koroner označil způsob smrti za zabití. V souvislosti s úmrtím byl později odsouzen jeho osobní lékař Conrad Murray. Jacksonova smrt tedy neměla přímou souvislost s jeho dřívějšími pokusy zpomalit stárnutí nebo s hyperbarickou komorou. Přesto je kontrast mezi jeho někdejšími představami o dlouhověkosti a skutečným koncem života mimořádně výrazný. Člověk může mít k dispozici obrovské finanční prostředky, nejlepší lékaře i nejmodernější technologie, a přesto nemá svůj život plně pod kontrolou.
Dnes se podobná touha po prodloužení života vrací v mnohem propracovanější podobě. Sledujeme biologický věk, necháváme si měřit hladiny nejrůznějších látek v krvi, optimalizujeme spánek, zkoušíme půsty, doplňky stravy a nové postupy, které slibují zpomalení stárnutí. Některé z těchto návyků mají skutečný přínos. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek, rozumná strava a prevence rozhodně dávají smysl. Problém nastává ve chvíli, kdy se z péče o zdraví stane nepřetržitá kontrola a ze strachu ze smrti životní program. Každá odchylka od režimu vyvolává úzkost, každá horší hodnota na hodinkách obavy a každé tělesné znamení podezření, že se něco děje. Dlouhodobý stres přitom zatěžuje organismus, narušuje spánek a ovlivňuje hormonální i nervovou regulaci. Člověk, který chce získat další roky života, tak zároveň vystavuje své tělo napětí, které mu rozhodně neprospívá.
Život není soutěž o nejvyšší věk
Příběh Michaela Jacksona není důkazem, že přehnaná snaha o dlouhověkost člověku život zkracuje. Jeho smrt měla konkrétní medicínskou příčinu a spojovat ji s jeho zájmem o mládí by bylo zavádějící. Přesto nám jeho život připomíná něco podstatného: žádná technologie, peníze ani dokonale sestavený režim nedokážou člověku zaručit, kolika let se dožije. Má smysl starat se o své tělo a dělat rozumné kroky pro zdravou budoucnost. Jenže stejně důležité je, jak se cítíš dnes. Jestli dokážeš odpočívat, radovat se, být s blízkými a užívat si obyčejné chvíle, aniž bys v hlavě neustále počítal, jak ovlivní tvou délku života.
Žít déle než sto let na tomto světě je krásná představa. Jen by kvůli ní člověk neměl proměnit každý den v boj se smrtí.
Zdroje:
Michael Jackson: The Magic, the Madness, the Whole Story (Grand Central Publishing, 2009), Randy Taraborrelli
Moonwalk: autobiografie (Doubleday, 1988)
