Článek
Rytíři Kladno patří k nejstarším a nejtradičnějším značkám českého hokeje. V paměti fanoušků stále rezonují jména jako Patera, Procházka, nebo samozřejmě Jaromír Jágr. Historie je bohatá, ale současnost působí mnohem chudší. Poslední desetiletí je z pohledu výsledků synonymem jediné věci: baráž. Místo aby Kladno soupeřilo o medaile, pravidelně obhajuje extraligovou příslušnost proti vítězi Chance ligy.
A jak tato „úspěšná“ barážová mise vypadala? Jediným opravdovým cílem bylo přežít. Kladno těžilo z neférového nastavení systému – proti unavenému vítězi první ligy, který měl za sebou náročné play off, nastoupilo extraligové mužstvo, zvyklé na vyšší tempo. Série pak často skončila podle papírových předpokladů. Čermák a spol. slavili „záchranu“. Ale co je na tom k oslavě? To není úspěch, to je jen udržování statusu quo.
Výjimkou byla loňská sezona. Kladno skončilo třinácté a baráži se vyhnulo. Jenže ani tehdy se nepřiblížilo vysněnému play off. V kontextu ambicí a možností, které nyní klub má, je to prostě málo.
David Čermák – trenér, který neumí vyhrávat
Jméno David Čermák v Kladně zní povědomě, protože jde o bývalého hráče a odchovance. Jako trenér se však ukazuje spíše jako slabý článek. Čermákův profil je definován průměrností a krátkodobým přežíváním.
U reprezentace U18 sice jednou získal stříbro na prestižním Hlinka Gretzky Cupu, ale na mistrovství světa tým pod jeho vedením skončil už ve čtvrtfinále. Následně byl odejit, oficiálně proto, že nejde skloubit práci u mládežnické reprezentace s trenérským postem v extralize. Jenže skutečnost byla jasná – výsledky nebyly přesvědčivé.
Na Kladně pak Čermák navázal stejným stylem: žádný posun, žádná vize, jen věčný boj o záchranu. Jeho mužstva jsou pověstná tím, že v rozhodujících chvílích působí bezradně. Nemají tah na branku, chybí jim vítězná mentalita a často se spokojí s rolí outsidera. To není jen problém taktiky, to je problém celkové filozofie. Trenér, který neumí vyhrávat, prostě nemůže vychovat vítězný tým.
Nový majitel Drastil – miliardářská éra začíná
Do tohoto prostředí vstoupil nový vlastník Vladimír Drastil. Pro Kladno je to bez nadsázky historický zlom. Poprvé po letech se klub zařadil mezi finančně silnější extraligové značky. Už není odkázán na šetření každé koruny, na výpomoc veteránů a na charisma Jaromíra Jágra.
Nový kapitál znamená šanci na zásadní obrat: kvalitnější hráče, modernizaci zázemí, lepší marketing a snahu oslovit širší fanouškovskou základnu. Kladno se může stát stabilním klubem střední extraligové třídy, s reálnou perspektivou bojovat o play off. To, co bylo ještě před pár lety utopií, je najednou dosažitelné.
Jenže všechny peníze světa nestačí, pokud je vede trenér, který nedokáže jejich potenciál využít.
Nový tým, ale starý kouč
Kladno prošlo v létě obrovskou přestavbou. Do kabiny přišlo patnáct nových hráčů – to je téměř kompletní změna základní sestavy. Takhle radikální obměna vysílá jasný signál: chceme začít znovu. Jenže na střídačce zůstal David Čermák.
To je zásadní chyba. Nový tým potřebuje nového kouče, který by přinesl novou filozofii a zkušenosti z prostředí, kde se hraje o vítězství. Čermák není typ, který by dokázal přetavit miliardářské prostředky v úspěch. Je to trenér krizový, nikoli vítězný. Umí držet tým nad vodou, ale neumí ho posunout na vyšší úroveň.
Proč nepřišel nový trenér, který by vnesl do kabiny čerstvou krev a odlišný způsob uvažování? Proč klub, který udělal největší posily za poslední dekádu, nevyměnil také muže na lavičce? To je otázka, na kterou zatím nikdo z vedení neodpověděl.
Fanoušci chtějí víc než jen přežívání
Kladno má obrovský potenciál. Fanoušci jsou loajální a i přes neustálé trápení klub podporují. Ale jejich trpělivost není nekonečná. Očekávají, že se s miliardářským kapitálem a s patnácti novými posilami konečně dočkají týmu, který bude hrát o play off, a ne o přežití.
Pokud ani letos nepřijde posun, pokud se Kladno opět ocitne v baráži nebo jen těsně nad ní, bude jasné, že problém není v hráčích, ale v trenérském vedení. A tlak na změnu bude nevyhnutelný.
Co čeká sezonu 2025/2026
Nadcházející ročník bude pro Kladno zlomový. Buď se potvrdí, že Drastilovy peníze a nové posily otevřely cestu k lepší budoucnosti, nebo se ukáže, že s Davidem Čermákem na lavičce je jakýkoli posun nemožný.
Klub má šanci znovu vyrůst, znovu se stát hrdou značkou, která vzbuzuje respekt, a ne soucit. Ale s trenérem, který nikdy nevyhrál a jehož největším úspěchem je „přežít baráž“, to bude mimořádně těžké.
Kladno teď stojí na křižovatce. Na jedné straně je miliardářská éra, šance na modernizaci a návrat mezi relevantní extraligové kluby. Na straně druhé je starý trenér, který se stal symbolem stagnace. Pokud Rytíři chtějí psát novou kapitolu své historie, musí začít tím, že změní i kapitána na střídačce. Protože jinak se může stát, že i s miliardami v kapse budou dál jen barážovým klubem.
O zlínském rebelovi Petru Čajánkovi se dočtete v tomto článku.
