Článek
Začátek ve skupině s výstrahou
Po herní stránce nám Švýcaři uštědřili pomyslné nakopnutí, kterého bylo zapotřebí. Celistvý herní systém soupeře nám činil velké problémy a díky němu jsme si uvědomili, že hokej je především o týmovosti. Individuální herní kvalita byla na naší straně, ale v komplexním projevu mužstva to hodně drhlo.
Povinná výhra nad Kazachstánem nás uklidnila a dodala potřebné sebevědomí do bojů se silnějšími soupeři.
Se Slovenskem nás čekala podstatně těžší práce a utkání po fyzické stránce hodně bolelo. Náš východní soupeř bere vzájemné zápasy stále hodně prestižně, a jinak tomu asi už nikdy nebude. S trochou nadsázky se dá toto „derby“ přirovnat k severoamerickým kláním mezi Kanadou a USA. Pro Slováky představujeme úhlavního rivala, což jde znát ve stoprocentním nasazení a v emocích, které soupeř do hry dává. V těchto zápasech máme jediný recept na úspěch - zachovat chladnou hlavu a nenechat se vykolejit. Což se nám, především k závěru zápasu, příliš nedařilo. Herní kvalita však byla na naší straně, navíc podpořena nadstandardním výkonem brankáře.
V utkání se Švédskem jsme tahali od začátku za kratší konec provazu, přičemž nám trestuhodným způsobem haprovala disciplína. Soupeř byl prakticky ve všech herních činnostech lepší. Hrál efektivně a nedál nám šanci na úspěch. Dobře, že jsme si tuto slabší chvilku odbyli ještě ve skupině. Stala se tak cenným poučením pro pozdější bitvu o bronzovou medaili se stejným soupeřem.
Čtvrtfinále s Kanadou
Země kolébky hokeje byla pro čtvrtfinále jednoznačným favoritem. A to i přes senzační klopýtnutí ve skupině s Lotyšskem.
Samotný zápas byl však velice vyrovnaný a naši mladí hokejisté ukázali patřičné sebevědomí, nezbytné pro měření sil s velikány světového hokej. A to i přes slabší momenty v utkání - především inkasovaný gól v pětiminutové přesilové hře.
Zápas plný emocí a diskutovaných zákroků skončil lépe pro nás, což ještě dlouho po jeho skončení nebyli schopni přenést přes srdce kanadští fanoušci, jejichž nespokojenost byla výrazně přiživována až hysterickými komentáři kanadských reportérů. Rozdílný náhled na hranici mezi povolenou tvrdostí a nedovolenou hrubostí zákroků se zde projevil v plné síle, a hokejový svět rozdělil na dva tábory. Následně se na závěrečné tiskové konferenci Mezinárodní hokejové federace IIHF dokonce jeden z kanadských novinářů domáhal u prezidenta organizace Luca Tardifa omluvy za výkon rozhodčích ve zmíněném zápase. Na postupu českého týmu přes favorita se tím však nic změnit nemohlo.
Semifinále s USA
Největší adept na zlato ukázal, po slabším rozjezdu v zápase, svou sílu v plném rozsahu. První třetina nám ještě přinesla naději, po přestávce nás však Američané přehrávali ve všech ohledech. V pohybu a důslednosti forčekingu i bekčekingu jsme se nedokázali se zámořským soupeřem srovnat. Ani kvalitní výkon brankáře Hrabala nestačil na zdramatizování zápasu, a čekala nás tak zasloužená prohra znamenající následný boj o bronz.
Zápas o bronz se Švédskem
V souboji o cenný kov se Švédskem jsme dvakrát vedli a situace dvakrát vypadala růžově. Houževnatý soupeř však v obou případech dokázal srovnat. Ke konci základní doby to už byla hra nervů, neboť bylo takřka jasné, že jediný gól rozhodne o tom, komu na krku přistane bronzová medaile. V napjaté atmosféře došla hra do prodloužení, v němž se nervozita ještě stupňovala. A protože ani nastavený čas nepřinesl rozřešení, přišly na řadu nájezdy.
V samostatných nájezdech prokázal největší sebedůvěru český kapitán Šalé, který nám dvěma přesně proměněnými střelami přisoudil vydřený bronz.
Reflexe a budoucnost
Třetí místo a třetí drahocenný kov českých juniorů na mezinárodní scéně za sebou. Toto je jednoznačný indikátor, že se český hokej opět vrací na výsluní. Turnaj juniorů je v zámoří daleko sledovanější a atraktivnější než mistrovství světa seniorských reprezentací. Jak Kanada, tak USA, posílají na tento šampionát nejlepší mladé hráče, pro které je to velkou příležitostí na sebe upozornit a otevřít si bránu do NHL.
Výkonům českého výběru lze jistě spoustu věcí vytknout a rozdílný herní projev proti různým soupeřům byl patrný. Mnohdy naše hra působila až příliš rozháraně a nekonsolidovaně. Chyběla stabilnější herní pohoda, urputnější a zodpovědnější obrana, stejně jako lepší disciplína. Na druhou stranu se v kritických momentech ukázaly vůdčí osobnosti, které strhly úspěch na naši stranu.
Reprezentační výběr juniorů měl i přes proměnlivou herní tvář jasné ambice, které se mu podařilo z větší části naplnit. Vyřazení Kanady (podruhé za sebou) a zisk třetího cenného kovu v řadě jsou jednoznačným signálem, že nás hokejový svět musí zase začít brát vážně.
Proč se bohaté Pardubice v hokeji stále trápí se můžete dočíst v tomto článku.
