Článek
Jméno trenéra, který přivedl Liberec v sezoně 2015/2016 k historicky prvnímu mistrovskému titulu, budilo respekt. Pešán měl na sever Čech přinést stabilitu, vítěznou mentalitu a navázat na někdejší úspěchy. Místo toho ale liberecký tým prochází krizí, která zatím nebere konce.
Pešán: Od oblíbence k outsiderovi
Filip Pešán dlouhou dobu patřil mezi nejtalentovanější trenéry českého hokeje. Na své první liberecké štaci dokázal nejen získat mistrovský titul, ale také vybudovat v Bílých Tygrech úspěšnou hokejovou kulturu. V roce 2020 ho tehdejší prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král označil za klíčovou osobnost, která měla vést český hokej do nové éry.
Jenže Pešán se v této roli rychle stal mezi kluby neoblíbeným. Jeho nekompromisní vystupování a někdy až přehnané sebevědomí mu nezískaly mnoho příznivců. Svazové funkce a pozice hlavního trenéra národního týmu mu přinesly nálepku člověka, který si příliš neváží práce ostatních.
Následný vývoj však přinesl sérii tvrdých lekcí. Po neúspěchu na olympijských hrách v Pekingu byl odvolán z pozice trenéra reprezentace. Krátce poté neuspěl ani ve švýcarském klubu HC Ajoie, kde vydržel pouhých osm měsíců. A aby toho nebylo málo, během této turbulentní doby se mu rozpadlo manželství s bývalou lyžařkou Lucií Hrstkovou, s níž má dvě děti.
Tyto profesní i osobní nezdary Pešána změnily. Jeho současné chování vykazuje daleko více pokory, což je patrné i z jeho vyjadřování. „Každý máme svou cestu a učíme se na vlastních chybách,“ uvedl nedávno v rozhovoru, což by od něj dříve šlo jen stěží očekávat.
Staré hvězdy, nové problémy
Pešánův návrat do Liberce byl prezentován jako začátek nové éry. Klub sáhl po starých známých tvářích, které měly být páteří týmu. Zkušený obránce Radim Šimek, útočníci Michal Bulíř, Tomáš Filippi, Jaroslav Vlach a Adam Musil měli být zárukou kvality. Namísto úspěchu ale přišla série zklamání.
Jedním z hlavních problémů, které tým od začátku sezony trápí, jsou zranění. Klíčoví hráči jako Šimek nebo Filippi strávili velkou část sezony mimo hru, což značně oslabilo sestavu. Přesto se od kádru této kvality očekávalo daleko více. Namísto toho se Bílí Tygři pohybují na chvostu tabulky a jejich hra postrádá jiskru i systém.
Kůň, který zatím jen kulhá
Před sezonou byl Liberec často zmiňován jako možný černý kůň soutěže. Pešán měl přinést vítěznou mentalitu a zkušenosti, které získal v minulosti. Realita však ukazuje, že ani osvědčené tváře a trenér s úspěšnou minulostí nezaručují automatický úspěch.
Hra týmu působí chaoticky, hráči si nedokážou udržet stabilní výkonnost a zápasy často končí těsnými porážkami. I proti papírově slabším soupeřům Liberec ztrácí body, což ještě více zvyšuje tlak na Pešána a jeho realizační tým.
Lekce pokory a cesta zpět
Filip Pešán se tak ocitá na rozcestí. Po návratu do Liberce se očekávalo, že bude pokračovat tam, kde před lety skončil – na vrcholu. Místo toho se ocitl v situaci, která je daleko náročnější, než se na první pohled zdálo.
Přesto by bylo předčasné ho odepisovat. Ukázal už v minulosti, že dokáže v Liberci pracovat s dlouhodobou koncepcí, která nakonec může slavit úspěch. Otázkou však je, jak dlouho ještě vydrží libereckému hokejovému vedení trpělivost. Pokud se Pešánovi podaří zvrátit nepříznivý vývoj sezony a dostat tým do play-off, může znovu získat důvěru fanoušků i respekt odborníků.
Jedno je však jisté – Pešánův návrat zatím postrádá fanfáry. Namísto toho čelí realitě, která testuje nejen jeho trenérské schopnosti, ale i jeho osobnost. A možná právě tato zkušenost mu pomůže znovu najít cestu k úspěchu.
V čem to drhne v hokejových Pardubicích se můžete dočíst v tomto článku.
