Článek
Pešán měl před pár lety našlápnuto k mimořádné kariéře, ale od té doby se mu úspěchy vyhýbají obloukem. Jak patřil mezi nejzářivější trenérské naděje českého hokeje, tak rychle zhasl.
Dokázal z Liberce, do té doby tradičního průměrného týmu, udělat šampiona. Historický titul s Bílými Tygry mu otevřel dveře do nejvyšších pater tuzemského hokeje a stal se symbolem moderního, progresivního koučingu. Mladý trenér, který vsadil na taktiku, důslednost a precizní přípravu, začal být vnímán jako budoucnost národního týmu.
Fiasko u reprezentace
O to větší překvapení přinesla jeho krátká, a bohužel velmi neúspěšná, štace u české reprezentace. Dva roky ve vedení nároďáku nepřinesly kýžený posun ani výsledky. Vrcholem zklamání byly Zimní olympijské hry 2022 v Pekingu, kde český tým pod jeho vedením poprvé v historii nepostoupil do čtvrtfinále. Kritika byla neúprosná a výsledkem byl Pešánův konec u reprezentace.
Neúspěšné zahraniční angažmá
Po odchodu z národního týmu zamířil Pešán do Švýcarska, ale ani tam se mu nepodařilo navázat na úspěchy z Liberce. Jeho angažmá skončilo brzy poté, co tým zaznamenal třináct porážek v řadě. Bylo to další potvrzení, že někdejší trenérská hvězda ztrácí lesk. Vrátit se zpět ke kořenům do Liberce dávalo smysl, jenže ani návrat nepřinesl kýžený restart. V obou sezónách skončil Liberec pod jeho vedením už v předkole play off, a to je na tento ambiciózní klub zkrátka málo.
Pardubice: místo splněných ambicí nebo mlýnský kámen?
Nyní Pešán přichází do prostředí, kde se neodpouští neúspěch. Dynamo Pardubice, vedené ctižádostivým a netrpělivým majitelem Petrem Dědkem, má jediný cíl – titul. A hned, již včera bylo pozdě. Jenže právě tady se může celý plán zadrhnout. Pešán dokázal vyhrát s Libercem až poté, co dlouhodobě budoval kádr a měl kolem sebe stabilní zázemí. Nic z toho ho v Pardubicích nečeká. Tam se trenéři střídají stejně rychle jako roční období.
Dědkova sebedestruktivní personální politika
Petr Dědek se nebojí rozhodnutí, ale někdy jimi spíš škodí sám sobě. Po jediné sezóně skončil Radim Rulík, přestože tým herně výrazně pozvedl, byť ho dovedl „jen“ k bronzovým medailím. Ještě větším šokem byl odchod Václava Varadi v průběhu solidně rozjeté sezóny. Krátce nato se poroučel i Jan Ludvig a naposledy se východočeský klub nedohodl na další spolupráci se zkušeným Miroslavem Hořavou. Zkušených trenérů ubývá. Proto nyní přichází Pešán, jehož poslední úspěch se datuje šest let zpátky.
Může to fungovat?
Teoreticky ano. Prakticky je to však velmi nepravděpodobné. Pešán je kouč, který potřebuje důvěru, čas a koncepci. V prostředí, kde se vše musí podařit okamžitě a kde po pár prohrách hrozí vyhazov, se těžko vytváří něco dlouhodobého. Z minulosti navíc víme, že se Pešánovi nedaří pod tlakem. Pokud se nepodaří rychlý vstup do sezóny, může se jeho pardubické angažmá rychle změnit v další krátkou epizodu. Filip Pešán má bezesporu potenciál být kvalitním koučem, ale ne v systému, kde se střílí od boku a ihned mizí důvěra.
Další slepá ulička?
Angažmá Filipa Pešána může být buď senzačním návratem ztraceného trenérského talentu, nebo jen dalším potvrzením toho, že jeho zlatá éra je nenávratně pryč. V Pardubicích bude hrát o hodně. Nejen o titul, ale možná i o vlastní trenérskou budoucnost. A při současném nastavení v Dynamu je dost možné, že o tom, jak se to celé vyvine, rozhodnou první týdny nové sezóny.
