Článek
Hokejová Sparta Praha zažívá jednu z nejtěžších pasáží posledních let. Klub, který je některými dokonce považován za největší značku českého hokeje a jehož ambice jsou každoročně ty nejvyšší, se v extraligové tabulce propadl až na devátou příčku. Čtyři ztracené zápasy po sobě, bledé výkony a bezradnost v klíčových momentech. To je obraz mužstva, které se už osmnáct let marně snaží získat vytoužený mistrovský titul.
Situace začíná být kritická nejen z pohledu výsledků, ale i atmosféry uvnitř týmu. Trenér Pavel Gross čelí stále silnějším spekulacím o svém odchodu. V zákulisí se mluví o možných nástupcích a fanoušci ztrácejí trpělivost. Sparta má jméno, má historii, ale na ledě momentálně působí jako mužstvo bez duše.
Falešná naděje na Kladně
Souboj s posledním Kladnem měl být šancí na restart. Pražané nastoupili s vervou a už po 59 sekundách prolomili střelecké prokletí, které trvalo bezmála tři celé zápasy. Po necelých třech minutách vedli 2:0 a zdálo se, že tentokrát je čeká bezproblémové vítězství. Jenže pak přišel známý scénář.
Sparta upadla do herního útlumu, přestala bruslit, začala chybovat a umožnila soupeři dostat se do zápasu. Rytíři vycítili příležitost, zvýšili důraz a krok po kroku vývoj otočili. Zápas se proměnil v přestřelku, kterou nakonec rozhodl Kryštof Hrabík. Ironií osudu právě hráč, kterého Sparta poslala na hostování do Kladna, aby tam našel ztracenou střeleckou formu. Výsledek 5:4 byl pro Pražany další tvrdou ranou.
Bez energie, bez emocí, bez víry
Porážka s Kladnem nebyla jen dalším ztraceným utkáním. Byl to i důkaz, že mužstvo trápí hlubší problémy. Sparta vstřelila čtyři góly, což by za normálních okolností mělo stačit na nějaký ten bod, přesto z Kladna odjíždí s prázdnou. Obrana působila nejistě, brankáři nebyli oporou a herní projev postrádal jiskru.
Na střídačce chyběla energie. Trenérský štáb reagoval vlažně, hráči měli rezignované výrazy. Přitom právě emoce a odhodlání jsou jediné vlastnosti, které Spartu mohou z krize vyvést. Teď se zdá, že z kabiny vyprchala víra v to, že se s nepříznivým vývojem dá něco udělat. I proto po utkání otevřeně mluvil útočník Tomáš Hyka o tom, že tým prospal druhou třetinu a ve třetí se dopustil fatálních chyb.
Trenér Gross pod palbou kritiky
Pavel Gross působí ve Spartě třetí sezonu. Když přicházel, měl být tím, kdo mužstvo dovede k vysněnému titulu. Místo toho se čekání prodloužilo a nervozita roste. Už před začátkem ročníku se objevovaly hlasy, že jeho pozice není pevná. Někdejší reprezentant Jaroslav Bednář předpověděl, že pokud se nebude dařit, kabina za trenérem nepůjde. A to se nyní naplňuje.
Podle informací z hokejového prostředí nejsou vztahy mezi hráči a trenéry ideální. Často zaznívá, že chybí propojení a vzájemná důvěra. Pokud má Sparta zastavit pád, bude muset buď najít cestu k semknutí týmu, nebo sáhnout k radikálnímu kroku a trenéra vyměnit.
Kdo by mohl převzít otěže
Spekulace o nástupcích Grosse sílí každým dnem. Nejčastěji se zmiňuje Jaroslav Nedvěd, bývalý obránce Sparty a nyní trenér Litoměřic v Chance lize. Jeho jméno má silný zvuk u fanoušků a navíc dobře zná prostředí klubu. Další variantou je Patrik Augusta, kouč reprezentační dvacítky, který by mohl přinést nový impuls i zkušenosti s prací s mladými hráči.
Čas ale tlačí. Už v úterý čeká Spartu duel Ligy mistrů v Curychu a od pátku začíná série domácích zápasů. Pokud má dojít ke změně, musí přijít okamžitě. Sparta zažila v minulosti několik podobných krizí. Fanoušci si dobře pamatují sezony, kdy mužstvo působilo ztraceně, trenéři se střídali a klub se hledal. Přesto se vždy dokázal vrátit mezi elitu. Tentokrát je ale situace o to složitější, že trpělivost příznivců je na bodu mrazu. Čekání na titul se táhne od roku 2007 a každá další sezona bez trofeje je bolestivým připomenutím, že sláva minulosti nestačí.
Příčiny neúspěchu
Co stojí za současným propadem? Odborníci i fanoušci se shodují na několika bodech. Chybí lídr, který by tým strhl v těžkých chvílích. Defenziva je nestabilní a dělá chyby v přechodové fázi. Hráči často působí, jako by si nevěřili, že mohou uspět. Psychika hraje obrovskou roli – vedení 2:0 na Kladně by mělo mužstvo uklidnit, místo toho se dostavily nervozita a chaos.
Dlouhodobě se navíc ukazuje, že Sparta neumí v klíčových chvílích udržet koncentraci. Přestože má kvalitní kádr a zahraniční posily, tým nepůsobí jako kompaktní celek. Pokud se tyto nedostatky nevyřeší, žádný trenérský zásah sám o sobě nestačí.
Kam dál?
Sparta stojí na rozcestí. Buď dokáže krizi ustát a znovu se nastartovat, nebo se potopí ještě hlouběji. Další prohry mohou mít fatální následky – nejen pro kouče Grosse, ale i pro celé vedení. Fanoušci očekávají, že klub udělá jasné kroky a ukáže, že nechce promarnit další sezonu.
Krize Sparty není jen o několika ztracených zápasech. Je to obraz dlouhodobého problému, který se v klubu vleče už roky. Touha po titulu se mění v frustraci a každá další porážka přidává na váze hlasům, že změna je nevyhnutelná. Bude to právě trenérská rošáda, co pražský kolos nakopne, nebo je třeba hledat řešení mnohem hlouběji? Odpověď dají už následující týdny.
O zatím neúspěšné cestě hokejového Kladna za světlejší budoucností se dočtete v tomto článku.
