Článek
Pět mistrovských titulů v řadě, což je vyrovnání vsetínského rekordu. Tento počin výrazně překonal všechny ostatní týmy posledních dekád. Příchodem sezóny 2023/24 se však objevily otázky, zda tým nezažívá krizi. Aktuální postavení Ocelářů mimo elitní čtyřku tabulky a občasné zápasy, které postrádají dynamiku a typickou preciznost, k takovým spekulacím vybízejí. Realita je však složitější. Nejde o krizi, ale o daň za úspěšné roky.
Nejdelší sezóny, nejvíce vyčerpání
Každý sportovní úspěch má svou cenu, a v případě Třince jde o neustálé fyzické a psychické vypětí. Posledních pět sezón znamenalo pro Oceláře pokaždé postup do finále play-off, což automaticky prodlužovalo jejich sezónu a odčerpávalo síly. Pro srovnání, zatímco některé týmy si po základní části mohou dopřát delší odpočinek, Třinečáci se ještě v květnu rvou o titul. Situace je o to složitější, protože náročný herní program doplňuje „povinná“ Liga mistrů, kde Třinec coby úřadující šampion reprezentuje český hokej.
Liga mistrů jako dvojsečná zbraň
Liga mistrů je prestižní soutěž, která by měla být odměnou za vítezství v domácí lize. Pro Oceláře však znamená další zatížení. Zápasy v evropských arénách, často spojené s dlouhým cestováním, se musí skloubit s již tak nabitým programem extraligy. Náročný režim se podepisuje nejen na fyzické kondici hráčů, ale i na regeneraci a přípravě na další klíčové duely.
Tři tituly pod Varaďou, dva pod Motákem
Historická šňůra pěti titulů začala pod trenérem Václavem Varaďou, který dovedl Třinec ke třem mistrovským pohárům (2019, 2021, 2022). Jeho taktika byla postavena na pevné obraně, precizní organizaci hry a schopnosti rozhodovat vyrovnané zápasy. Po jeho odchodu na střídačku nastoupil Zdeněk Moták, který dokázal nejen navázat na Varaďdovy úspěchy, ale také se prosadit v obzvláště těžkých sezónách.
Motákovy poslední dva tituly byly extrémně cenné. Konkurence v extralize, zejména ze strany Pardubic, které disponují nejsilnějším kádrem v historii klubu, byla obrovská. Pardubické Dynamo bylo víceměně považováno za jasného favorita, ale Třinec využil svou zkušenost, pevnější nervy a lepší disciplínu v rozhodujících momentech.
Navíc první Motákova sezóna byla korunována historicky prvním titulem týmu, který si musel play-off vybojovat v předkole. V té druhé se jeho týmu podařilo pro změnu poprvé v historii otočit zápas v sérii z 0:3 na 4:3 (nad Spartou).
Aktuální problémy na ledě
Třinec se však musí letos vypořádat s několika faktory, které jejich situaci komplikují. Jednak jde o generační obměnu kádru. Věk klíčových hráčů, jako jsou Martin Růžička nebo Tomáš Kundrátek, se začíná projevovat. K tomu připočtěme zranění klíčových opor a náročný program, který hráče vyčerpává nejen fyzicky, ale i mentálně.
Co bude dál?
Navzdory aktuálním těžkostem je příliš brzy na to, aby byl Třinec odepisován. Tento tým mnohokrát ukázal, že dokáže překonávat nepřízeň osudu a vybičovat se k vrcholným výkonům právě v rozhodujících momentech. Ačkoli cesta za dalšími úspěchy letos nebude jednoduchá, Oceláře nelze podceňovat.
Krize? Spíše daň za neuvěřitelně úspěšné roky, které si Třinec na hokejové mapě vybudoval. Jestli tento tým něco umí, tak je to znovu se zvednout a připomenout, že patří mezi elitu nejen české, ale i evropské scény.
Proč se nedaří hokejovým Pardubicím se můžete dočíst v tomto článku.
