Článek
Obnovitelné zdroje energie
I laik jistě připustí, že výroba solárních panelů, větrníků a baterií je především černými technologiemi, stejně jako jejich výstavba. Produkce elektřiny z nich už má však zelený charakter. Bohužel, jejich nespolehlivost by je měla vyloučit z energetické koncepce. Stát je však bohatými dotacemi uměle přivedl k životu. Tisíce solárních elektráren připomíná pytel blech. Každá skáče jinak, jindy, a nejde to uregulovat.
Sluneční osvit v ČR je pouze 1/7 roku. Už jen z tohoto čísla by měla jít svědomitému energetikovi husí kůře po zádech. Pokud se týká jejich bateriových úložišť, je situace neuvěřitelně absurdní. Podle analýzy by pro 2 zimní sychravé týdny bylo třeba naakumulovat elektřinu do tak velkého bateriového úložiště, jehož investice by činila 7 státních rozpočtů, a potřeba lithia by se rovnala celosvětové těžbě za 10 let.
Ještě paradoxnější by byla akumulace elektřiny pro tyto 2 zimní týdny v přečerpávacích hydroelektrárnách. Další analýza uvádí, že by bylo zapotřebí 660 Dlouhých strání, což by teoreticky zabralo rozlohu 1 kraje. Ale nemusíme se obávat, tolik vody v řekách u nás nemáme, a určitě ani zelené fanatiky nenapadne dovoz z moře.
Investoři OZE se předhánějí ve výši nainstalovaných výkonů, ale zapomínají se pochlubit, že když nesvítí a nefouká, tak mají prdlajs. Na takovou chaotickou nahodilost ve státní energetické koncepci by nepřistoupil žádný solidní energetik. Ale infantilní populistická vláda je mocnější. Povzbudila investory vysokými dotacemi. A kdo by nebral, když je ruka Páně otevřena. Tím vyprovokovala nekontrolovanou lavinu instalací OZE. Takže teď už máme, co jsme nechtěli, a energetici s tou občasnou energií musejí zápasit.
Elektromobilita
Tento fenomén současné doby je velice diskutabilní, neboť je neustále konfrontován se spalovacími motory. Už jen laickou úvahou lze konstatovat, že elektromobil je podstatně hmotnější o baterii a následným vynuceným zesílením konstrukce. Proto je pro jeho pohyb jednoznačně třeba větší množství energie, než u spalováku (odkaz).
V povědomí laické veřejnosti přetrvává populistické zaříkávadlo, že spalovák má účinnost 30 %, zatím co elektroauto skoro 100 %. Takže se na těch zázračných 100 % podívejme podrobněji. Ano, elektromobil využije elektrickou energii téměř bezztrátově. Ale přivedená energie k němu po drátech nespadla s nebe, ale byla vyrobena v elektrárnách, a to samozřejmě se ztrátami. Během jejího vzniku prodělala řadu energetických transformací, při čemž každá je doprovázena nevyhnutelnými ztrátami. Odhadnutá průměrná účinnost přes všechny elektrárny a jejich druhy (uhelné, jaderné, vodní, OZE) podle dominantních činí asi 30 %. Takže na závěr: K elektromotoru je přivedena elektřina, která byla vyrobena s účinností 30 %, a ten jí beze zbytku využije, tedy s lokální účinností 100 %.
O efektivitě obou pohonů nakonec rozhodnou jejich provozní náklady v Kč/100 km. Vlastníci, nebo potenciální zájemci mají možnost si tyto údaje, pro konkrétní podmínky, jednoduše přepočítat z l/100 km a z kWh/100 km. Elektřina je proto tak drahá, protože je ušlechtilá, neboť její výroba prošla mnoha energetickými transformacemi – a to samozřejmě s velkými ztrátami. (Filozofií přírody je vždy něco za něco). Takže těch 100 % je jen ubohé zaklínadlo zelených prosťáčků, kteří jsou omezeni černo-bílým myšlením.
