Článek
Velice laicky a zjednodušeně: věřící člověk má představu nebo pocit, že vedle světa přirozeného existuje nadpřirozený svět. Svět věřícího je veden církví, ke které se hlásí, a která uctívá jednoho nebo i víc bohů.
Ateismus v podstatě znamená absenci víry v jakéhokoliv boha. Pro ateistu neexistuje dostatek důkazů pro předpoklad, že existuje nadpřirozená síla.
Agnostik je člověk s názorem, že pravdivost tvrzení existence boha nebo bohů nelze prokázat, ani vyvrátit.
Studie, která porovnávala lidi věřící, nevěřící a agnostiky, zjistila, že ateisté a agnostici mají víc emocí, které vedou k mnohem větší pomoci lidem, kteří to potřebují.
Zdá se, že soucit s lidmi, kteří potřebují pomoc, podněcuje náboženské skupiny mnohem méně než jiné skupiny lidí. Výzkum zveřejněný v časopisu Social Psychological and Personality Science to potvrzuje. Zdá se, že soucit podněcuje náboženské charitativní cítění méně než jiné skupiny.
„Obecně jsme zjistili, že pro méně věřící lidi je síla jejich emocionálního spojení s jinou osobou rozhodující pro to, zda této osobě pomůžeme, nebo ne,“ uvedl spoluautor studie a sociální psycholog profesor Robb Willer, Ph.D.
„Na druhou stranu, ti více nábožensky založení mohou mít štědrost založenou méně na emocích a více na jiných faktorech, jako je doktrína, komunitní identita, nebo problémy s reputací.“
Willerova spoluautorka Laura Saslowová, Ph.D., se začala zajímat o otázku, co motivuje charitu poté, co její přítel ateista daroval peníze na obnovu po zemětřesení na Haiti, když sledoval video ženy, která byla vytažena z trosek. Zaujala mě tato zkušenost ateisty, který byl silně ovlivněn svými emocemi, aby projevil štědrost k cizím lidem, říká profesorka Saslowová.
Na základě této zkušenosti byly provedeny a následně publikovány tři studie, které to prokazují.
V první studiidoktorka Saslowová a její kolegové analyzovali data z národního průzkumu více než 1300 dospělých Američanů v roce 2004. Zjistili, že soucitné postoje souvisely s počtem velkorysého chování. Toto spojení bylo nejsilnější u lidí, kteří byli ateisté nebo jen mírně nábožensky založení, ve srovnání s lidmi, kteří byli silněji věřící.
V druhé studiibylo 101 dospělým poskytnuto buď neutrální, nebo emocionální video o dětech žijících v chudobě. Poté dostali 10 fiktivních dolarů a řekli jim, aby dali co nejvíce peněz cizímu člověku. Všem bylo puštěno emotivní video.
„Video vyvolávající soucit mělo velký vliv na jejich štědrost,“ řekl profesor Willer. „Ale nijak výrazně to nezměnilo štědrost více věřících účastníků.“ Více peněz dali ti méně nebo vůbec nábožensky založení.
Třetí studie.Vzorek více než 200 studentů hrálo hry, ve kterých dostávali peníze, aby se o ně následně podělili s cizím člověkem, který je potřeboval, nebo peníze odepřeli dát. Opět ti nejméně nábožensky založení měli nejvíce soucitu, sdíleli nejvíce.
„Bude zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili, jaké faktory motivují nábožensky založené lidi k tomu, aby dávali méně než ostatní, ale studie jasně ukazuje, že empatie a soucit nejsou jedinými faktory, které jsou ve hře.“
„Celkově tento výzkum naznačuje, že i když jsou méně nábožensky založení lidé méně známí, mohou mít větší sklon pomáhat svým spoluobčanům než více věřící lidé,“ řekl profesor Willer.
Nejvíc věřících najdete v Thajsku: 94 procent obyvatelstva. Následuje Arménie s 93 procenty, Bangladéš, Gruzie a Maroko, rovněž s 93 procenty.
Naopak v Číně je 61 procent přesvědčených ateistů, následuje Hongkong s 34 procenty a Japonsko s 31 procenty.
Největšími náboženstvími jsou křesťanství, 2,4 miliardy lidí, to je 30 procent světové populace. Následuje islám s 24 procenty a buddhismus s 6 procenty. Asi 15 procent světové populace (1,2 miliardy lidí) tvrdí, že neuznává žádné náboženství.
