Článek
Můžete se vrátit v čase a zabít předka, aniž byste vytvořili logický paradox? Překvapivě může být odpověď ano.
Paradox dědečka je rozporuplná situace, která vzniká v některých scénářích sci-fi při cestování v čase.
Je to paradox, ve kterém člověk cestuje do minulosti, aby zabil svého předka. Jenomže jakmile ho zabije, přestane, jako jeho potomek, existovat. Tudíž nikdy neexistoval a nikdy se nemohl vrátit z budoucnosti, protože se nikdy nenarodil.
Tento paradox je někdy brán jako argument proti logické možnosti cestování zpět v čase, jak uvádí Stanford Encyclopedia of Philosophy. V rámci moderní fyziky však existují způsoby, jak se tomuto paradoxu vyhnout, aniž bychom se zcela vzdali cestování časem zpět.
Předpokládejme, že máte stroj času, který vám umožní cestovat zpět do minulosti. Když tam jste, omylem zabijete jednoho ze svých prarodičů (nebo jakéhokoli jiného přímého předka) dříve, než bude mít potomky. To by změnilo celý řetězec budoucích událostí, včetně vašeho vlastního narození, které by nemohlo nastat. Ale pokud jste se nenarodili v budoucnosti, pak jste nemohli zabít svého předka v minulosti. Je to scénář, který se stal populárním ve vědeckofantastických časopisech 20. a 30. let 20. století.
Podle Historického slovníku sci-fi byl název „paradox dědečka“ pevně zaveden v roce 1950.
Když se přesuneme od sci-fi k vědeckým faktům, jednou z osob, která byla mimořádně kvalifikovaná k tomu, aby hovořila o realitě cestování časem, byl brilantní zesnulý fyzik Stephen Hawking.
V roce 1999 Hawking přednesl přednášku na téma „zakřivení prostoru a času“ o tom, jak by Einsteinova obecná teorie relativity mohla umožnit cestování časem tím, že by časoprostor zakřivila zpět na sebe.
Jak popisuje Stanfordská encyklopedie filozofie, interpretace kvantové teorie „mnoha světů“ vidí všechny tyto výsledky, které se vyskytují v různých časových liniích.
Z tohoto pohledu by mohl být paradox dědečka vyřešen, pokud by cestovatel v čase začal v časové linii, kde jeho dědeček žil dost dlouho na to, aby měl děti. Ale to přece nevylučuje paradox, že návštěvník z budoucnosti, třeba omylem, nemůže ublížit osobě, o níž si myslí, že není jeho předkem. Koneckonců, jeho babička mohla mít dítě s někým jiným.
V roce 1985 byl natočen film Návrat do budoucnosti. Vysvětlení dědečkova paradoxu „paralelním světem“ byla pouhá fikce.
V roce 1991 tuto teorii fyzik David Deutsch vylepšil a výsledek publikoval v časopisu New Scientist. Říká, že situace se mění v blízkosti uzavřené časové křivky (CTC), když se červí díra zakřiví zpět na sebe.
Pokud by se to prokázalo, pak byste opravdu mohli zabít prarodiče. V takovém případě by váš dědeček nikdy neexistoval pouze v jednom paralelním světě, v druhém ano. A vrah dědečka by existoval jen v jiném.
Zabít svého dědečka, když byl ještě dítě, je zaručený způsob, jak zajistit, že se nikdy nenarodíte.
Vlastně paradoxem je, že dědečkův paradox nemůžete porušit pouze v jednom případě: nebudete cestovat do minulosti s cílem zabít svého předka, a tudíž i sebe.
