Článek
Od zimního slunovratu se dny prodlužují. Zpočátku po minutách, později o několik i víc minut denně. Ale ví někdo, o kolik se sluneční svit prodlouží na Nový rok a co je to vlastně slepičí krok?
Chtělo by to znát průměrnou časovou délku slepičího kroku a tu přepočítat na dané období.
Tak dejme tomu, že jeden slepičí budeme počítat od zimního slunovratu. Letos byl sice slunovrat v ranních hodinách 22. prosince, ale obvykle bývá 21. prosince. I letos bylo Slunce nejblíže Zemi 21. prosince. Sluneční svit byl 8 hodin a 4 minuty. Vše je přepočítáno na 50. rovnoběžku.
Od 21. prosince do Nového roku to je 11 dnů. Den se prodloužil o 5 minut. To by znamenalo, že jeden slepičí krok vychází na přibližně 0,45 minuty.
Následuje další hádanka. Na Tři krále o krok dále, 6. ledna. Ani zde neznáme hodnotu.
Na Tři krále máme od slunovratu den delší o 14 minut. Slepičí krok by byl 0,8 minuty. To by ještě slepice mohla zvládnout.
Na Hromnice o hodinu více. Poslední záhada.
Hromnice jsou 2. února a slaví se 40 dnů od narození Ježíše. Tímto svátkem dříve končívalo vánoční období.
K Hromnicím se váže řada pranostik. Ty nejznámější jsou:
- na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout
- je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro
- svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více
- zelené Hromnice – bílé Velikonoce
- když o Hromnicích sněží, jaro není daleko
Délka dne se v průběhu ledna zvyšuje, a ne málo. Tady už opustíme slepičí kroky, těmi to nezměříme. On je to takový krok, že by na to slepice nestačila.
Vrátíme se k výpočtům. Na Hromnice nám sluneční svit přibyl od slunovratu o 77 minut. Slunečný den už je dlouhý 9 hodin a 21 minut. A takový krok už slepice asi neudělá.
Tak jsme dospěli od slepičího kroku vlastně až do doby, kdy už je dost světla a už není žádná časová pranostika. Asi proto, že po Hromnicích začíná předjaří, a to se hned lépe daří.
Poznámka: Vše je zprůměrováno, pro přesné výpočty použijte odkazy pod článkem.
