Článek
Hradiště je opevněné sídlo z období neolitu do raného středověku. Typickými polohami hradišť byly vyvýšeniny, které nepotřebovaly výrazné opevnění. Obvykle bylo opevněno silnými vysokými kůly.
V severozápadních Čechách u Podbořan směrem k Žatci se nachází jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit, hradiště Rubín. Patří k hradištím, která měla ve starších fázích raného středověku centrální funkci pro širokou oblast severozápadních Čech.
Čedičový vrch třetihorního stáří se zvedá nad pravým břehem Doláneckého potoka o více než 80 metrů, od severu a západu tvoří výraznou krajinnou dominantu. Hradiště Rubín bylo dvojdílné, rozdělené na akropoli a předhradí. Lokalita měla nejméně tři linie valového opevnění.
Lidé na Rubínu žili bez přestávky takřka 6 tisíc let. Dlouhodobé osídlení Rubínu odpovídá charakteristickým rysům výšinných sídlišť. Stejně jako další výšinná hradiště Rubín kontroloval místo, které se z mnoha důvodů nedalo obejít. Vyskytuje se na okraji přirozeného geografického celku.
Nadregionální význam mělo hradiště Rubín v 8. a 9. století. To dokládají archeologické nálezy z té doby. Rubín byl založen v době železné. Prokazatelné opevnění bylo postaveno už v době bronzové lidmi nejmladší fáze únětické kultury.
Rubín byl politické středisko menšího geografického celku. Důležité bylo jeho umístění v krajině i poloha na uzlových bodech dopravních spojení a vyústění obchodních cest. Rubín, který stojí na pomezí staré sídelní oblasti, je také posledním raně středověkým hradištěm v Poohří při cestě na Plzeňsko.
V 90. letech 20. století se ani hradišti na Rubínu nevyhnuly amatérské průzkumy s pomocí detektoru kovů. Byly nalezeny, většinou na opevněném předhradí, předměty z doby raného středověku.
Archeologické výzkumy činí z Rubínu významné centrum oblasti a některé nálezy, například železná kování slovansko-avarského typu jsou největším souborem v České republice.
Místo také bývá spojováno s bájnou bitvou u Wogastisburgu, kde někdejší franský kupec a později panovník Sámo porazil roku 631 franské vojsko krále Dagoberta. Po porážce franských vojsk Slované opakovaně útočili na oblast Durynska a tím se Sámova říše rozrostla.
Město Podbořany zřídilo cyklostezku, po které se dostanete z Podbořan až k Rubínu. Vede podél Doláneckého potoka a jsou na ní stanoviště s herními a naučnými prvky, které potěší zejména děti. Při cestě autem lze využít parkoviště v obci Dolánky.
Na vrchu Rubín stojí od roku 2018 nevšední roubená vyhlídková věž, inspirovaná hradištní architekturou. Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v roce 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.
Na stavbu věže bylo použito asi 500 dubových klád. Podle projektu Ing. arch. Zdeňky Vasilenkové z Podbořan ji postavili pracovníci truhlářství Filipa Křížka z nedalekých Strojetic.
Věž je celkem 7,5 m vysoká a na vyhlídkovou plošinu ve výši 3 m vede 14 schodů. Umožňuje výhled k severu a západu na České středohoří, Doupovské a Krušné hory. Výhledu na jih brání o něco vyšší návrší Homole.
Kopec Rubín byl také opředen spoustou pověstí, např. o zlatém pokladu, který hlídá obrovský pes nebo šedivý trpaslík.
https://pamatkovykatalog.cz/hradiste-rubin-poloha-dolanky-14012944
https://digilib.phil.muni.cz/node/24987
https://www.podborany.net/organizace/informacni-centrum/tipy-na-vylet/rozhledna-rubin-0_2356.html
https://isad.npu.cz/hradiste-rubin-5272
