Článek
Na první pohled se může zdát divné, že jednou za 4 roky máme 29. února. Zvlášť těm, co se 29. února narodili. Jenomže bez přestupných roků by všechno bylo jinak. Přestupné roky existují proto, že jeden rok v gregoriánském kalendáři je o něco kratší než sluneční rok.
Kalendář byl původně odvozen ne od solárního roku, tedy od jednoho oběhu Země okolo Slunce, ale od Měsíce. Tento kalendář měl ale jednu zřejmou nevýhodu: zpožďoval se, a ne málo. Každý rok byl zpožděn nejméně o 10 dní, na rozdíl od solárního roku.
V roce 45 před naším letopočtem zavedl římský císař Julius Caesar juliánský kalendář, který se skládal z 365 dnů rozdělených do 12 měsíců. Po staletí se zdálo, že juliánský kalendář nemá chybu. Jenomže v polovině 16. století si astronomové všimli, že roční období začínají asi o 10 dní dříve, než se očekávalo. Nesouhlasila například jarní rovnodennost, Velikonoce, dožínky byly jindy než obvykle. Kalendář potřeboval úpravu.
Změny zavedl v roce 1582 papež Řehoř XIII., který zavedl gregoriánský kalendář. Ten je napohled stejný, ale jsou v něm zavedeny přestupné roky, aby se sjednotil se solárním kalendářem. Ani tento kalendář není dokonalý. Každé čtyři roky získáme přibližně 44 minut navíc, nebo den každých 129 let. Abychom tento problém vyřešili, přeskočíme přestupné roky každý rok stého výročí, s výjimkou těch, které jsou dělitelné 400, například 1600 a 2000.
V solárním gregoriánském kalendáři, který používá téměř celý svět, je jednou za 4 roky přestupný den, kdy se posouvá proti předcházejícímu roku datum o jeden den.
Ale i tak je stále nepatrný rozdíl mezi kalendářními a solárními roky, což je důvod, proč se občas přidávají sekundy, kterých si ale nikdo nevšimne. To znamená, že gregoriánský kalendář zůstává synchronizován s oběhem Země kolem Slunce. Solární rok trvá zhruba 365,24 dne, přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 56 sekund.
Kromě přestupných roků a přestupných dnů má gregoriánský kalendář také několik přestupných sekund, které byly sporadicky přidány k určitým rokům, naposledy v letech 2012, 2015 a 2016. Mezinárodní úřad pro míry a váhy (IBWM), organizace zodpovědná za globální měření času, ale od roku 2035 přestupné sekundy ruší.
Pokud bychom přestali používat přestupné roky, pak podle Národního muzea letectví a kosmonautiky by za zhruba 700 let léto na severní polokouli začínalo v prosinci místo v červnu.
Po staletí byl gregoriánský kalendář používán pouze katolickými zeměmi, jako je Itálie a Španělsko, ale nakonec byl přijat i protestantskými zeměmi, jako je Velká Británie v roce 1752, kdy se jejich roky začaly výrazně odchylovat od katolických zemí.
Jiné kalendáře, včetně hebrejského, islámského, čínského a etiopského, mají také verze přestupných roků, které ale nepřicházejí každé čtyři roky a často se vyskytují v jiných letech než ty v gregoriánském kalendáři. Některé kalendáře mají také více přestupných dnů, nebo dokonce zkrácené přestupné měsíce.
Kvůli nesrovnalostem mezi kalendáři musely země, které později přešly na gregoriánský kalendář, vynechávat dny, aby se synchronizovaly se zbytkem světa.
V určitém okamžiku ve vzdálené budoucnosti bude možná nutné gregoriánský kalendář přehodnotit, protože se vymyká synchronizaci se solárními roky. Bude to ale trvat tisíce let, než se tak stane.
Jedna perlička na závěr
Když Británie v roce 1752 měnila kalendář, po 2. září bylo 14. září a Nový rok byl přesunut z 25. března na 1. ledna.
