Článek
Nejstarší důkazy o lidském válčení pocházejí z doby před 10 000 lety. Kostry 27 lidí vykazují známky zranění nástroji a násilím. Moc se od té doby nezměnilo. Válčí se na každém rohu, jenomže moderními prostředky.
Někteří vědci se domnívají, že toužíme po násilí, protože je v našich genech a ovlivňuje centrum odměny v našem mozku. Vrátíme-li se však o miliony let zpět, zdá se, že naši dávní předkové byli mírumilovnější, než současní lidé.
Studie z roku 2008 dospěla k závěru, že lidé touží po násilí stejně jako po sexu, jídle, nebo drogách. Studie, která byla zveřejněna v časopise Psychopharmacology zjistila, že u myší stojí za touhou po násilí shluky mozkových buněk, které se podílejí na odměnách. Vědci se domnívají, že tato zjištění se vztahují i na lidský mozek.
„Agrese se vyskytuje prakticky u všech obratlovců a je nezbytná k získání a udržení důležitých zdrojů, jako jsou partneři, teritorium a potrava,“ řekl člen výzkumného týmu Craig H. Kennedy, Ph.D., BCBA, profesor speciální pedagogiky a pediatrie na Vanderbiltově univerzitě v Tennessee. „Zjistili jsme, že dráha odměny v mozku se zapojí v reakci na agresivní událost a že se na tom podílí dopamin.“
Mnoho vědců se domnívá, že násilí u lidí je vyvinutá tendence, která nám pomohla přežít.
„Agresivní chování se vyvinulo u druhů, u kterých se zvyšuje přežití, nebo reprodukce jedince, a to závisí na konkrétních environmentálních, sociálních, reprodukčních a historických okolnostech druhu. Lidé rozhodně patří k nejnásilnějším druhům.“
„Násilí gangů je dobrým příkladem toho, jak se soupeření o zdroje zvrtlo. I když touha členů gangů po více věcech, penězích, nebo partnerech způsobuje problémy nyní, před 100 000 lety mohl být klíč k jejich přežití,“ říká David Carrier z University of Utah.
„To bude obzvláště důležité v místech, kde se klíčové přírodní zdroje stávají vzácnými. Pokud se základní zdroje, jako jsou potraviny a čistá voda, stanou vzácnými, a to se pravděpodobně stane v důsledku změny klimatu a nedostatku energie, pak může být obtížnější kontrolovat environmentální (životní prostředí) a sociální příčiny násilí,“ říká biolog David Carrier.
„Může se zdát jednodušší rozdělit debatu na dva tábory. Na ty, kteří si myslí, že evoluce učinila lidi přirozeně mírumilovnými, a na ty, kteří si myslí, že jsme přirozeně náchylnější k násilí. Skutečná odpověď pravděpodobně leží někde uprostřed, řekla organizátorka konference Elizabeth Cashdanová, profesorka antropologie na univerzitě v Utahu. „Můj osobní názor je, že západní společnost jako celek masově popírá rozsah problému, který násilí představuje pro budoucnost. Jsme mírumilovní a chceme věřit, že násilí a prohřešky minulosti se nevrátí, ale nedávná historie a současné události ilustrují, jak snadné je pro lidi reagovat mezilidským a meziskupinovým násilím.“
Slovům paní profesorky můžeme věřit. Současné války tomu nasvědčují a nemyslím si, že eskalace válek nebude pokračovat. Lidstvo se samo trápí válkami, ať už náboženskými, to bylo vždy, anebo válkami dobyvačnými, snažícími se o přeměnu světového řádu. Silné mocnosti se snaží ovládnout svět. Nemluvím o dvou světových válkách, ale o lokálních válkách, které jsou naprosto zbytečné a v nichž jde o získání moci nad územím se zdroji, potřebnými pro život v moderní společnosti. To se dnes děje doslova v každém koutu světa, ať již jde o válku, anebo o podporu jedné z válčících stran.
Místo toho, abychom soutěžili třeba o to, co nám zlepší život, vynakládáme, zcela zbytečně, prostředky na války, nebo obranu před nimi, nesmírně prostředků, které by mohly udělat společnost bohatou a bez záští k sousedům. Je to horší, než si myslíme. Rozjíždějí se další závody ve zbrojení, vyvíjí se velice účinné zbraně, sloužící k vyhlazení lidstva. OSN, jak ji známe, není v tomhle ohledu funkční. Jak si představoval Albert Einstein, který ve své době věřil ve světový mír a ve spolupráci všech národů, není tomu tak. Místo toho „vládne“ ze strany Západu nenávist k zemím, které mají jiný řád, než je demokracie, přičemž zbytek světa si chce žít po svém. Netroufám si tvrdit, že demokracie není to, co by nebylo dobré, přestože má své nedostatky. Ale nechme národy, ať si sami rozhodnou, co je pro ně lepší, a nevnucujme jim něco, o co nestojí, především ne násilím. Jak kdysi napsal Isaac Asimov: „Násilí je posledním útočištěm neschopných.“
Vrátíme se ale zpět k názorům vědců
„Emoce, včetně pomsty, zášti a hněvu, se musely vyvinout, protože většinu času motivují k chování, zlepšující kondici, a to je jistě pravda pro lidi, stejně jako pro ostatní zvířata,“ říká profesorka Cashdanová.
Použité odkazy: Handbook of Anger, Aggression, and Violence | SpringerLink
