Článek
Na světě existuje mnoho nebezpečných věcí a všechny mají svá rizika. Odborníci definují nebezpečí pomocí kombinace dvou faktorů: nebezpečí a riziko. Nebezpečí je něco, co má potenciál způsobit škodu. Riziko je pravděpodobnost, že ke škodě dojde, a její závažnost.
Velice dobrým příkladem je „neškodná“ kuchyňská sůl, NaCl (chlorid sodný). Bez malého množství kuchyňské soli ve stravě se neobejdeme, lidské tělo potřebuje jak sodík, tak chlor ve formě chloridů. Sodík i chloridy udržují v chodu různé buněčné funkce, například regulují objem tělesných tekutin, krevní tlak a acidobazickou rovnováhu. Sodík i chlor najdeme v každé buňce. Chlor je navíc důležitý pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku pro trávení potravy.
Příliš velký příjem kuchyňské soli ale může způsobit vážné zdravotní problémy, jako je vysoký krevní tlak a srdeční selhání. Kuchyňskou sůl ve vyšších dávkách můžeme dokonce použít k ničení iontové rovnováhy rostlin k vyhubení plevele.
Další nebezpečnou věcí je kuchyňský nůž. Při jeho používání jsme si vědomi rizika, ale to nám nebrání v jeho používání. Potřeba něco nakrájet převažuje nad rizikem škody.
Naši bezpečnost máme pod kontrolou sami. Cokoli se může stát nebezpečným, pokud s tím není správně zacházeno, ale sami opatrností můžeme snížit pravděpodobnost rizika. Nejdůležitější je vědět o nebezpečí a riziko minimalizovat.
Velké riziko představují bakterie a viry v laboratořích, stejně jako smrtelné chemické látky. Jenomže ti, kteří pracují v laboratořích s jedy, toxickými látkami a smrtícími viry, jsou obvykle nejlépe chráněni, dodržují přísné bezpečnostní postupy. Mnohem snadněji se lidé infikují tetanem nebo botulotoxinem doma, než profesionálové, kteří s těmito látkami přicházejí denně do styku. Některé látky a chemikálie mohou být kriticky nebezpečné, naopak u těch nejsmrtelnějších, ale nedostupných, nebezpečí v podstatě nehrozí.
Bakterie Clostridium botulinum produkuje „klobásový jed“, nejtoxičtější přirozeně se vyskytující látku na světě. Botulotoxin blokuje nervové signály do svalů a způsobuje smrt paralýzou.
O bojových chemických látkách ví snad každý, Kdysi se používal chlor, zejména v 1. světové válce. Chlor způsobuje popáleniny a dráždění dýchacích cest. Přesto se v malém množství přidává do vody v bazénech, kde působí antibakteriálně a je neškodný.
Velice nebezpečná chemická zbraň byla vyvinuta ve Velké Británii, bojová chemická látka VX. Tato smrtící chemikálie paralyzuje dýchací svaly. Do těla proniká přes kůži, oči a dýchací cesty. Po dávce poloviční než sarin způsobuje smrt. VX se stal námětem k akčnímu filmu Skála z roku 1996.
Pro běžného člověka představují tyto látky a jedy velmi nízké, až nulové riziko. Chcete-li vyhodnotit nebezpečí, musíte vědět, s jakou pravděpodobností se s chemickou látkou setkáte.