Článek
Očekávání bolesti na základě subjektivní zkušenosti může silně ovlivnit realitu. Toto očekávání může dokonce vytvořit iluzorní bolest, která ve skutečnosti neexistuje. Naučený proces řízený nejistotou může pocit bolesti navodit.
Vědci se zaměřili na výzkum lidské subjektivní zkušenosti s teplotou a na to, jak nesprávné vnímání neškodných termosenzorických podnětů formuje nejistotu neexistujícího pocitu bolesti. A to přestože se ve skutečnosti jedná o naprosto neškodnou teplotu. Tím by se dala vysvětlit spousta chronických bolestí, které ve skutečnosti neexistují.
Vědci použili vodu o teplotách 40 °C a 20 °C. Voda o teplotě 40 °C není horká ani na dotek. Teplota 20 °C je běžná pokojová teplota. Jenomže při střídání těchto teplot, pokud lidé nevěděli, jaká teplota bude použita, byla zjištěna bolest buď pálení a horka, nebo silný pocit zimy, v obou případech bolesti. Iluzorní bolest byla vytvořena právě tím, že lidé netušili, jaká teplota je čeká.
Očekávání vnímání něčeho horkého nebo naopak studeného opravdu může vytvořit iluzorní bolest, i když skutečnost je jiná. Bolest vnímáme, protože mozek ji očekává, přestože nedochází k žádnému skutečnému postižení.
Podněty byly vnímány jako teplejší, pokud si lidé mysleli, že voda bude teplá. Naopak předpokládané studené podněty byly vnímány jako silně studené, přestože voda měla neškodnou teplotu 20 °C. Termosenzorická očekávání účastníků ovlivnila vnímanou intenzitu neškodných podnětů.
Lidský mozek má nejen pozoruhodnou schopnost učit se novým podnětům, ale dokonce pamatovat si naši subjektivní zkušenost s nesprávným vnímáním teploty a vnímání naučeného procesu, řízeného nejistotou.
Někteří lidé jsou náchylnější k pociťování a následnému trvání bolesti, pokud jsou vystaveni nejistotě, co přijde. Očekávání bolesti je intenzivnější, než skutečná bolest. Toto zjištění odhaluje klíčovou roli posilování asociace podnětů a stimulů a vytváří termosenzorické předpovědi mozků účastníků na základě jejich vnímané kvality.
Ve studii bylo zjištěno, že lidé cítili více bolesti, když si nebyli jisti, co mohou očekávat. Tepelné stimuly byly podávány prostřednictvím tepelného kožního stimulátoru na nedominantním předloktí. Následoval zvuk o frekvenci 400 Hz při „nízké“ teplotě, 1600 Hz při „vysoké“ teplotě. Následně byl ve výzkumu napřed použit zvuk, poté teplota. Pokud předcházel teplotě zvuk, účastník pokusu mohl předpovědět následnou teplotu a reakce mozku reagovala na nadcházející termosenzorický podnět: lidé cítili bolest před tím, než přišla.
Vnímání bolesti vzniká z dynamické souhry mezi smyslovým zpracováním mozku a jeho prediktivními mechanismy. Nejistota může vést k nesprávné interpretaci neškodných podnětů jako bolestivých, čímž se objektivně neškodné podněty proměňují v subjektivní zážitek bolesti.
Studie poskytuje informace o tom, jak mozek zvládá vnímání bolesti, když jsou teploty sice neškodné, ale nejednoznačně identifikovatelné. Naučená očekávání a smyslová zkušenost se u řady jedinců liší. Jenomže tím, že neškodnou teplotu lze vnímat jako vnímání silné bolesti, lze pochopit chronické bolesti, způsobené různými vlivy, například poškozením nervů u neuropatických bolestivých stavů.
Nejistota a očekávání mohou utvářet prožívání bolesti, která není skutečná, ale iluzorní. Studie je důležitá pro pochopení toho, jak bolest funguje v mozku, a tím pomoci lidem, bojujícím s bolestí v každodenním životě.
https://click.aaas.sciencepubs.org/?qs=1a227343a94f63f022b65297001368589fda018a3589ed1a9aab37911339b5c458fb8cf7023c4ba4c096691115a2c9c09e1cdeb584e712ecaebc81e40651c5d8
