Článek
V Norsku jsou každoročně udělovány Nobelovy ceny vědcům, kteří významně přispěli k lidskému poznání.
Každý rok, ale na mnohem méně formálním ceremoniálu, v Cambridgi ve státě Massachusetts, jsou udělovány Ig Nobelovy ceny vědcům, kteří učinili buď zábavné, nebo zcela mylné vědecké objevy. Název ceny je odvozen od jména fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela - Ignáce (Ignatia) Nobela. Zde je několik nejzajímavějších.
Cena za medicínu
Dvě oddělené skupiny zkoumaly, kdo má nutkání čůrat a může ovlivnit rozhodování člověka. První skupina zjistila, že lidé jsou méně impulzivní, a proto se lépe rozhodují, když se jim tak nějak chce čůrat. Druhá skupina zjistila, že když lidé opravdu, ale opravdu potřebují čůrat, jejich kognitivní schopnosti se zhroutí a jsou mnohem horší než obvykle.
„Myslím si, že lidé dělají dobrá rozhodnutí, když musí močit, a pak se jejich rozhodnutí mnohem zhorší, když opravdu musí močit,“ řekla Mirjam Tuk z University of Twente a Insead Business School v Nizozemsku.
Peter Snyder, neurolog z Brownovy univerzity, řekl, že studium lidí, když se potřebují vymočit, je dobrý způsob, jak zkoumat kognitivní účinky bolesti.
Za toto zjištění dostali vědci Ig Nobelovu cenu.
Cena za biologii
Australští biologové Darryl Gwynne a David Rentz si všimli samců brouků, kteří se snažili spářit s pivními lahvemi určité značky, které byly často rozházené po kraji silnice. Gwynne a Rentz si uvědomili, že lahve od piva mají přesně stejnou hnědou barvu jako samičky brouků tohoto druhu a rýhy, které obklopovaly dno lahví, vrhaly stíny, které připomínaly vzor nalezený na samičkách.
Biologové se domnívali, že samci si mohou dovolit dělat sexuální chyby, protože mají velké množství spermií, zatímco samice (jakéhokoli druhu) dělají jen málo sexuálních chyb, protože mají omezený počet vajíček.
Výzkumníci napsali dopis dotyčné pivovarské společnosti a informovali ji o jejich „vynálezu“. Žádná odezva z pivovaru nepřišla. Ovšem přišla od společnosti, udělující Ig Nobelovy ceny a vědci za tento „převratný vynález“ získali Ig Nobelovu cenu.
Cena za psychologii
Karl Teigen je nositel Ig Nobelovy ceny za psychologii z roku 2011.
Navzdory běžně vyslovované frázi si opravdu neoddechneme. Ani nevzdycháme, když jsme smutní, jak by se vám slovníkové definice snažily namluvit. Ve skutečnosti si povzdechneme, když jsme připraveni to vzdát, jak zjistil Karl Teigen z univerzity v norském Oslu.
Teigen a jeho kolegové si uvědomili, že žádný psycholog nikdy předtím nestudoval emocionální příčinu vzdechů. Zjistili, že když lidé vidí někoho jiného vzdychat, téměř vždy se nesprávně domnívají, že se tato osoba cítí smutně.
Bez ohledu na to, jak jsou lidé sociálně naladěni na myšlenky a pocity druhých, lidé si zcela špatně vykládají důvod vzdychání.
Teigen provedl experiment, ve kterém požádal účastníky, aby se pokusili vyřešit hádanky, které byly neřešitelné. A výsledky? Snažili se a vzdychali. Zkoušeli to a vzdychali. Výzkum byl publikovaný v časopise Scandinavian Journal of Psychology.
Cena za chemii
Skupina vědců z Shiga University of Medical Science v Japonsku obdržela Ig Nobelovu cenu za chemii za vynález „wasabi alarmu“, kdy se při detekci požáru rozprašují částice wasabi, které mají probudit spící lidi. „Další aplikací bude použití wasabi spreje ke snížení nepříjemného zápachu bot,“ řekl držitel ceny Makoto Imai.
Cena za veřejnou bezpečnost
V 60. letech 20. století byl John Senders z Torontské univerzity v Kanadě průkopníkem studie za rozptýlení řízení.
Experiment tkvěl v tom, že řidičům v autech byly nasazeny helmy s hledím, s kterým bylo možno pohybovat nahoru a dolů. Takže řidič při jízdě buď viděl, nebo neviděl. Účastníkům bylo řečeno, aby drželi hledí dole a řídili naslepo, dokud nepocítí potřebu vidět silnici před sebou, a v tomto okamžiku hledí zvedli. Když se cítili v pohodě, měli si zrak zase zakrýt.
Měřením času, který řidiči strávili s vytaženými a staženými hledími a porovnáním s objemem provozu na silnici, Senders zjistil, že řidiči musí věnovat více pozornosti silnici, čím je rušnější.
Za to, že riskoval životy lidí s cílem vědecky pochopit, kolik pozornosti musí lidé věnovat silnici, aby mohli jezdit bezpečně, byl Senders oceněn Ig Nobelovou cenou za veřejnou bezpečnost.
Cena za fyziologii
Ludwig Huber je nositel Ig Nobelovy ceny za fyziologii z roku 2011. Zjistil totiž, že zívání je u lidí nakažlivé. Kognitivní biologové, pracující na Univerzitě Leopolda Franzen v Rakousku, zjistili, že zívání mezi želvami červenonohými nakažlivé není. Vědci zkoumali, zda se sociální inteligence u lidí vyvinula proto, že jsme společenští tvorové, nebo zda je sociální inteligence naučená.
„Želva je ideální modelový systém, protože je zcela samotářská. Otázka tedy zní: Je sociální chování nutné k tomu, abychom měli sociální inteligenci?“ Výsledky byly smíšené. Jednou želvy zívaly, jednou ne. „Myslíme si, že je to proto, že nakažlivé zívání vyžaduje empatii, což je vyšší forma sociální inteligence,“ řekl Huber.
Cena za fyziku
Olympijské hry 1896, Athény. Olympijský vítěz v hodu diskem se stal Robert Garrett z USA. Nato skupina fyziků v Nizozemsku napsala článek, ve kterém vysvětluje, proč se diskařům točí hlava, zatímco kladivářům ne. Jejich velice „cenná“ práce jim vynesla Ig Nobelovu cenu.
