Článek
První soukromá mise na Venuši americko-novozélandské společnosti Rocket Lab, která měla původně odstartovat v květnu 2023, byla odložena na leden 2025. Podrobnosti byly zveřejněny v časopisu Aerospace.
Sonda, která bude měřit pouhých 40 centimetrů v průměru, bude pátrat po organických chemikáliích v oblacích Venuše a po známkách života na Venuši. Primárním cílem je zkoumat atmosféru Venuše a hledat podmínky potřebné pro existenci života.
Sondu navrhla kalifornská společnost Rocket Lab. Náklady na celý projekt jsou odhadovány na 10 milionů dolarů. To je pouhé 1 procento odhadovaných nákladů mise NASA na Venuši.
Po pouhých pěti minutách letu mezi mraky bude sonda pomalu ztrácet výšku, dokud nenarazí na povrch Venuše asi hodinu po vstupu do atmosféry. Sonda bude vynesena na oběžnou dráhu Země raketou Elektron a následně dopravena na Venuši vesmírným vozidlem Photon.
Mise se zaměřuje na vrstvu oblaků ve výšce 45 až 60 km nad povrchem. Přenos dat se odhaduje na 20 minut. Vědecká data budou přenášena na Zemi optimalizovanými datovými rychlostmi.
V roce 2020 vědci objevili známky fosfanu v oblacích Venuše. Na Zemi se tato bezbarvá hořlavá toxická sloučenina nachází v bažinách a na dalších místech, jako vedlejší produkt mikrobiálního života. Mikrobiální život by mohl existovat vysoko na obloze Venuše, kde jsou podmínky více podobné Zemi.
„Objev fosfanu byl katalyzátorem. Musíme se vydat na Venuši a hledat život,“ řekl zakladatel a generální ředitel Rocket Lab Peter Beck. Tvrzení o nálezu fosfanu z Venuše je ale sporné, jak je uvedeno v publikaci Space.
Venuše je nejteplejší planetou sluneční soustavy, dokonce teplejší než denní strana Merkuru, která má teplotu 427 °C. Díky husté atmosféře Venuše bohaté na oxid uhličitý je teplo účinně zadržováno a vytváří povrchové teploty vyšší než 470 °C.
Aby toho nebylo málo, Venuše má také nejvíce aktivních sopek na povrchu ze všech planet sluneční soustavy. Například na Zemi je evidováno 1500 aktivních sopek, na Venuši přes 1600 známých a mnoho malých, které nebyly zatím objeveny.
Venuše, druhá planeta od Slunce a nejbližší planetární soused Země, je v mnoha ohledech zvláštností. Otáčí se na opačnou stranu než Země. Je to šestá největší planeta ve Sluneční soustavě a někdy je označována jako „dvojče Země“, protože dvojice má podobnou velikost a hustotu.
Na rozdíl od toho, co silně naznačovala předchozí fakta, vědci navrhli, že život by mohl být nalezen na Venuši, jen ne na povrchu. Studie Sanjay Limaye z University of Visconsin-Madison's Space Science and Engineering Center naznačuje, že mikrobiální život by mohl být přítomen ve vrcholcích mraků.
Mikrobiální život na Zemi byl nalezen ve výšce 41 km a vědci uvedli, že podmínky na Venuši, které by byly příznivé pro život, by mohly existovat v oblacích ve výškách 48 až 51 km. Zde by teploty byly zhruba 60 °C a tlaky by byly podobné jako na Zemi na hladině moře.
Jeden den na Venuši, což je jedna úplná rotace kolem své osy, trvá 243 pozemských dní. To je nejdelší den ze všech planet ve Sluneční soustavě. Rok na Venuši trvá 224,7 pozemských dní.
Venuše se kdysi příliš nelišila od Země a mohla dokonce podporovat život. Před 700 miliony let prodělala Venuše dramatické změny klimatu, které způsobily, že její atmosféra narostla v procesu známém jako „nekontrolovatelný skleníkový efekt“. Předpokládá se, že předtím měla Venuše běžnou atmosféru a měla kapalnou vodu.
Venuše vytváří zanedbatelné magnetické pole. Planetologové se domnívají, že Venuše má železné jádro, které je velikostí podobné Zemi. V důsledku pomalé rotace Venuše, která následně snižuje pohyb jádra planety, se však oslabuje magnetosféra.
Vzhledem k tomu, že je Venuše mnohem blíže než Mars, je třetím nejjasnějším nebeským objektem na noční obloze. Je dostatečně jasná na to, aby vrhala stíny na povrch Země. Toho jsou schopny pouze dva další nebeské objekty: Slunce a Měsíc. K vidění těchto stínů Venuše je však zapotřebí velmi dobrý zrak.
Zdroj: https://science.nasa.gov/venus/
