Článek
Něco prostě nejde. Třeba zrychlení kosmické lodi na fantastickou rychlost během několika sekund, aniž by došlo k rozdrcení pasažérů.
Představte si vesmírné piráty, kteří přepadnou poklidnou těžařskou loď, která veze poklady z vesmíru, jako je zlato, platina, iridium. A najednou je ta pokojná loď zachycena neviditelným paprskem a je pozvolna přitahována k pirátské lodi, kde bude vyrabována a zničena.
Fikce? Ne tak docela. Vědci už na podobných paprscích pracují.
Vytvořením takového paprsku bude přitáhnout kosmické smetí, překážející na oběžné dráze Země, ne zneužití piráty.
Kosmická loď vystřelí elektrony na cílový objekt. Ten by zůstal se záporným nábojem a loď bude mít kladný náboj. Elektrostatická přitažlivost mezi tělesy by způsobila, že by se přichytily a odtáhly vesmírný odpad.
Dostat funkční verzi do vesmíru bude ale tak drahé, že je to zatím jenom teorie.
Červí díry, zkratky vesmírem, které umožňují rychlé cestování mezi vzdálenými částmi vesmíru? To zní příliš fantasticky.
Pod názvem Einstein-Rosenův most existuje tento teoretický vědecký koncept dávno. Jedná se vlastně o využití zakřiveného časoprostoru k překlenutí velkých vzdáleností rychlostí menší, než je rychlost světla.
Vychází z teorie relativity Alberta Einsteina, která považuje gravitaci za deformaci časoprostoru, způsobenou hmotnými objekty. Ve spolupráci s fyzikem Nathanem Rosenem Einstein v roce 1935 teoretizoval, že body extrémně silné gravitace, jako jsou černé díry, mohou být navzájem přímo spojeny.
Vědci nyní přišli na způsob, jak červí díru teoreticky udělat (více v odkazu).
Je také možné, že pokud červí díry ve vesmíru již existují, mohly by být lokalizovány pomocí nové generace detektorů gravitačních vln a v budoucnosti by se mohly využít.
Jak rychle cestovat časem? Jak se velice rychle přemístit ve vesmíru? Co použít Warpový pohon?
Warpový reaktor čerpá energii uvolněnou anihilací hmoty a antihmoty (resp. anihilací C a H neutrin a antineutrin), která poskytuje potřebné množství energie pro napájení warp pohonu. Má jednu nevýhodu. Nemůže překonat rychlost světla, i když v americkém seriálu Star Trek rychlost světla překračuje.
Skutečný efekt warpového pohonu smršťuje prostor před vesmírnou lodí a rozšiřuje jej dozadu. Tato metoda by mohla být v budoucnosti použitelná.
Stejně, jako v případě červích děr a vesmírných deformací, je možné cestovat v čase, podle Einsteinovy obecné teorie relativity. Podle této teorie se zachází s prostorem a časem jako se součástí stejného „časoprostorového“ kontinua, přičemž obojí je neoddělitelně spojeno.
Uzavřená časová smyčka by mohla fungovat jako stroj času.
Sci-fi příkladem teleportace je transportér Star Trek, který pohodlně přepravuje cokoliv z jednoho místa na druhé. Ale místo toho, aby se cestovatel pohyboval vesmírem z výchozího bodu do cíle, teleportace vytvoří v určeném cíli přesný duplikát a originál je zničen.
Zatím jediná funkční teleportace je kvantová provázanost.
Obyvatelné planety jsou dalšími tématy sci-fi. Ideální je k tomu Mars, nejbližší planeta od Země. Klíčem osídlení je terraformace, přeměnění Marsu tak, aby planeta byla obyvatelná pro lidi se vším všudy, i s atmosférou.
Mars má velmi řídkou nedýchatelnou atmosféru, která nedokáže zachovávat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což vede k velkým teplotním rozdílům ve dne a v noci.
Gravitace je oproti Zemi pouhých 38 %. To by mohlo „Marťanům“ způsobovat problémy. Osídlit Mars tak, aby na něm byly podobné podmínky jako na Zemi, je v podstatě nemožné.
Umělá gravitace jako na Zemi ve vesmíru?
První možnost je nahradit zrychlení rotací. Jde o odstředivou sílu, ale nejvzdálenější okraj musí být „na podlaze“. Přesto se obyvatelé v takové gravitaci musí vypořádat se závratěmi z rotace a pohyby způsobenými Coriolisovým efektem.
Druhá možnost vychází z teorie relativity. Zažehnete raketové motory a udržujete konstantní rychlost 9,8 metru za sekundu na druhou. Tato metoda je ale příliš energeticky náročná.
