Článek
Římská říše byla vybudována válkou. Ale ti, kteří žili v Římské říši, měli vyšší životní úroveň než mimo říši a mohli volně cestovat, protože silnice a moře byly bezpečné. Obchod se mohl pohybovat přes všechna římská území díky bezpečnosti, kterou nabízel. Je velmi pozoruhodné, že se lidé chtěli přestěhovat do Římské říše, ne ven, protože v ní bylo lepší žít.
Římané byli velmi tolerantní k náboženské víře, ale očekávali, že lidé budou uctívat císaře a dodržovat určité zvyky a zákony. Síla tedy nebyla jediným tajemstvím úspěchu Římské říše.
Podle legendy byl Řím založen Romulem a Remem, které odkojila vlčice, na sedmi kopcích nad řekou Tiberou v roce 753 před naším letopočtem.
V období v letech 509 až 27 před naším letopočtem byl Řím republikou s volenými úředníky a senátem. Byla to doba expanze, vzniku práva a politických institucí.
Významné události Římské říše
V letech 264 až 146 před naším letopočtem probíhaly boje o nadvládu ve Středomoří, známé jako Punské války. Hannibalovy slony, překračující Alpy, si jistě pamatuje každý.
Gaius Julius Caesar vedl slavná vojenská tažení, dobyl Galii a jeho slavná slova „Veni, vidi, vici“ jsou vepsána do dějin. Jedná se o období 58 až 50 před naším letopočtem.
Rok 27 před naším letopočtem až 476 našeho letopočtu: Vznik císařství, Řím se stal impériem. Zakladatel Římské říše byl Gaius Julius Caesar Octavianus, latinsky Imperator Caesar divi filius Augustus. Za jeho vlády Římská říše bohatla a doslova kvetla. Stavělo se koloseum, vzkvétala kultura a obchod.
Římská říše na svém vrcholu sahala od zmáčených kopců severní Anglie až po vyprahlé pouště Saúdské Arábie. Co se stalo, že pyšná a dobyvačná říše zanikla? Kdy tedy padl Řím?
Odpověď není přímočará ani jednoznačná. Někteří tvrdí, že vyplenění Říma v roce 410 našeho letopočtu Vizigóty ukončil Římské impérium, zatímco jiní říkají, že to bylo až ve středověku. Záleží na tom, o jakém starověkém Římě mluvíme.
V roce 395 našeho letopočtu byla Římská říše rozdělena na dvě části a od té doby existovala Západořímská říše, jejíž hlavním městem byl stále Řím, a Východořímská říše, nazývaná také Byzantská, s hlavním sídlem v Konstantinopoli (dnešním Istanbulem).
„Máme tendenci přemýšlet o Byzantincích jako o národu a státu odděleném od Římanů, ale oni sami sebe nazývali ‚Romanoi‘ a považovali se za občany římské vlády,“ tvrdí Kristina Sessa, profesorka historie na Ohio State University.
Osudy těchto dvou jurisdikcí se nevyhnutelně rozcházely. Západořímská říše se rozpadla, protože různé provincie trpěly ekonomickým a politickým úpadkem během desetiletí po rozdělení. Východořímská říše mezitím po několik staletí poměrně prosperovala. „Musíte rozlišovat tyto různé regionální oblasti,“ řekla profesorka Sessa.
Řím se rozpadl postupnou ztrátou centralizované kontroly, díky nájezdům drancujících kmenů a římským zrádcům politicky, hospodářsky a společensky vlivných osob, dnes by se řeklo establishmentu.
Mnozí z barbarů byli vojáky, kteří pracovali pro Římskou říši po několik generací. „Žili a pracovali uvnitř Římské říše po desetiletí, ne-li staletí,“ řekla profesorka Sessa. To dalo barbarům příležitost naučit se římské taktice a odborným znalostem, které pak uplatnili proti říši. „Římská hranice nebyla hranicí v moderním smyslu národního státu. Byla to prostě oblast klesajícího římského vlivu, kde se lidé volně pohybovali.“
Hranice Římské říše se postupně zmenšovaly. Nebyly peníze na vydržování legií a bránění se výpadům barbarů. Zato Východořímská říše zůstala konsolidovaná a soustředěná kolem města Konstantinopol.
Během sedmého a osmého století začal úpadek i východní říše. Přispěly k tomu hlavně armády a režimy Peršanů, Slovanů a Arabů. Teprve v roce 1453, kdy Osmané vyplenili Konstantinopol, můžeme skutečně říci, že Římská říše skončila.
