Hlavní obsah
Věda a historie

Strašidla a paranormální jevy

Foto: pixabay

Příběhy o strašidlech, nebo paranormálních jevech, se ve společnosti velice dobře šíří. Stejně, jako různé konspirační teorie. Proč vlastně?

Článek

Lidé se obecně rádi bojí, pokud jsou si jisti, že se jim nic nestane. Právě proto vznikla spousta strašidelných domů, míst, kde „zaručeně“ straší, tajemných míst, kterým je lepší vyhnout se i ve dne, natož v noci, starých hradů, opředených těmi nejhoršími pověstmi a podobně.

Na úplně jiné straně jsou zas „moderní strašidla“, jako UFO a z nich lezoucí mimozemské bytosti, unášející lidi, nebo aspoň americký Můří muž (Mothman), který byl dokonce viděn i v Rusku. Ruští ufologové jej údajně viděli v roce 1999 před sérií výbuchů bomb v Bujnaksku, Moskvě a Rjazani. Nemluvě o Batmanovi, Pérákovi, Spider-Manovi a dalších nadpřirozených bytostech.

Prostě strašidla všeho druhu jsou mytické bytosti, vyvolávající svou podobou, náhlým zjevením, nebo snahou vyvolat strach.

Věda je samozřejmě skeptická k jevům, které buď jde vědecky vysvětlit, nebo zkoumat, dokud se „strašidla“ nebo „strašení“ logicky nevysvětlí. (10 duchařských příběhů, které vás budou pronásledovat po celý život).

Hledání duchů ve zvuku

Jedním z možných vysvětlení strašidelných domů je, že lidé reagují na něco v prostředí, a že to „něco“ je mnohem všednější, než neklidní duchové.

Možným viníkem je infrazvuk nebo zvuky těsně pod typickým prahem lidského sluchu 20 hertzů.

V roce 1998 se Vic Tandy, výzkumný pracovník na univerzitě v Coventry v Anglii, spojil se svým kolegou profesorem Tonym Lawrencem a společně napsali článek založený na Tandyho vlastních strašidelných zážitcích z dílny na výrobu zdravotnického vybavení.

Příležitostně zaměstnanci hlásili strašidelné pocity a pocit něčí přítomnosti v místnosti. Tandy nad tím vším mávl rukou až do jedné noci, kdy mu začala být zima a byl sklíčený. Poté, co se ujistil, že žádná z lahví s medicinálním plynem neuniká, posadil se zpět ke svému stolu, jen aby v koutku zorného pole spatřil šedou postavu. Když sebral odvahu a podíval se na zjevení zblízka, zjevení se vytratilo. (Infografika: Víra v paranormální jevy).

Následná zkušenost při řezání kovu vedla Tandyho k otázce, zda nevysvětlitelné zážitky jeho a jeho kolegů nezpůsobuje zvuková energie. Poté, co byl v budově vypnut konkrétní ventilátor, „duchové“ zmizeli, napsali vědci v roce 1998 v časopise Journal of the Society for Psychical Research.

Dokázat tuto představu bylo obtížnější. Infrazvuk vytváří spousta věcí, od poryvů větru z klimatizací až po zemětřesení. V jednom experimentu vědci použili skryté infrazvukové generátory během prohlídek duchů v Mary King's Close v Edinburghu ve Velké Británii. V roce 1600 to byla řada úzkých uliček a průchodů mezi vysokými budovami. Místní legenda vypráví o obětech moru zazděných do zdí. Během městského festivalu duchů v roce 2007 byly některé nic netušící turistické skupiny zasaženy infrazvukem, když se potulovaly těmito strašidelnými chodbami. (10 nejstrašidelnějších strašidelných domů v Americe).

Výsledky ale neodhalily žádný rozdíl v počtu lidí, kteří uvedli paranormální zážitek, ať už byli vystaveni infrazvuku nebo okolnímu hluku. Skupiny vystavené infrazvuku však hlásily větší počet strašidelných zážitků, přičemž více lidí hlásilo více takových zážitků. Mezitím 20 procent lidí ve skupinách s infrazvukem uvedlo, že během svých prohlídek pociťují nárůst teploty, ve srovnání s pouhými 5 procenty ve skupině s okolním hlukem, uvedli vědci ve svých předběžných výsledcích.

Nebyly to zrovna reprezentativní výsledky. Koneckonců, lidé ve strašidelných domech obvykle hlásí chladná místa, nikoli pocity nadměrného tepla. A není jasné, proč by infrazvuk vedl ke zvýšení počtu strašidelných zážitků u jednotlivých osob, ale ne k většímu počtu lidí, kteří by hlásili strašidelné zážitky.

Elektrizující mrazení

Dalším přirozeným vysvětlením duchů může být elektromagnetická energie. Duchové nás možná neobklopují, ale elektromagnetická pole generovaná elektrickým vedením a elektronickými zařízeními určitě ano. Mohla by elektronika vydávat strašidelné vibrace?

Několik malých experimentů naznačuje, že elektromagnetická pole by mohla mít takový účinek.

V roce 2000 kognitivní neurovědec Michael Persinger z Laurentian University v Kanadě a jeho kolegové použili magnetická pole ke stimulaci mozku 45letého muže, který v minulosti vyprávěl o svých předchozích přízračných zážitcích. Podařilo se jim pomocí magnetických polí „vykouzlit“ zjevení podobné tomu, co muž viděl před lety, spolu s odpovídajícím návalem strachu, uvedli vědci v časopise Perceptual and Motor Skills.

O rok později Persinger a jeho kolegové ve stejném časopise informovali o podivném případu dospívající dívky, která řekla, že byla oplodněna Duchem svatým a cítila neviditelnou přítomnost dítěte na svém levém rameni. Vědci napsali, že dívka utrpěla poranění mozku již dříve ve svém životě, ale trauma nebylo jediným důvodem náboženské návštěvy: vedle dívčiny postele byly elektrické hodiny, které generovaly magnetické impulsy podobné těm, které se používají ke spuštění záchvatů u epileptických potkanů. Jakmile byly hodiny odstraněny, pocity přítomnosti dítěte zmizely. Persinger a jeho kolegové tvrdí, že někteří lidé jsou obzvláště náchylní k narušení spánkových laloků, což je místo, kde mozek syntetizuje informace.

Vše může být v našem myšlení a vnímání

Našlo se velice málo důkazů, že infrazvuk a elektromagnetické záření může způsobovat zjevení strašidel a paranormálních jevů. „Tyto jevy jsou převážně výsledkem jednotlivé úrovně sugestibility účastníků,“ řekl Christopher French, psycholog z Goldsmiths College na Londýnské univerzitě. „Nejšetrnějším vysvětlením je, když řeknete sugestibilním lidem: ‚Jděte sem a možná budete mít nějaké divné zážitky,‘ někteří z nich to udělají,“ řekl French.

Jak naznačuje Frenchova práce, skutečnou příčinou strašení může být jednoduše lidský mozek. Průzkum, který nedávno zveřejnila Chapmanova univerzita v Kalifornii, zjistil, že čím víc se člověk obecně bojí, tím je pravděpodobnější, že uvěří v paranormální jevy. Tato studie byla založena na teorii, že lidé se vyvinuli tak, aby viděli vzorce tam, kde žádné neexistují.

Představte si, že se v noci procházíte lesem, říká výzkumník studie Michiel van Elk, psycholog z Amsterodamské univerzity. Slyšíte šustění stromů. Pokračujete dál, nebo utečete? Pokud budete pokračovat, můžete být napadeni. Pokud utečete, nic se nestane. „Je lepší být v bezpečí, než pak litovat,“ říká Van Elk.

Evoluční teoretici naznačují, že tato tendence připisovat události entitě, která má svobodu jednání, by mohla vysvětlovat víru v duchy, anděly, démony, a dokonce i Boha.

Studie naznačuje, že podlehnutí iluzi svobody jednání by mohlo vysvětlit víru v paranormální jevy. Průvan ve starém domě nebo vrzání usazujícího se dřeva by mohly být snadno mylně pochopeny jako dílo duchů. Není však jasné, zda je tato iluzorní předpojatost genetická, nebo naučená.

„To je stále jedna z klíčových výzev v této oblasti: zjistit, zda je možné přijít s dobrou studií, která by tato dvě vysvětlení od sebe oddělila. Jaká je podstata příběhu a co je výchovná část příběhu?“ řekl French.

Psychický problém není jediným důkazem, který naznačuje, že lidé přeceňují svou vlastní důvěryhodnost. V jedné studii French a jeho tým nechali účastníky sledovat video iluzionisty, který údajně ohýbá kovový klíč svou myslí. V některých verzích experimentu kouzelník položil klíč na stůl a řekl: „Když se podíváte pozorně, uvidíte, že se stále ohýbá.“

„Klíč se stále neohýbal. Ale 40 procent lidí, kteří slyšeli slovní náznak, že se ohýbá, uvedlo, že viděli, jak se pohybuje. Naproti tomu nikdo ze skupiny, kdo neslyšel slovní signál, neviděl, že se pohnul,“ řekl French.

Více svědků nemusí nutně učinit zprávu věrohodnější.

Když jiná osoba v místnosti řekla, že viděla ohnutí klíče poté, co slyšela, jak iluzionista naznačuje, že se stále ohýbá, procento lidí, kteří řekli, že viděli ohýbání, se zvýšilo ze 40 procent na 60 procent.

„Pokud máte jednoho velmi sebevědomého, ale ve skutečnosti nepřesného svědka, může to ovlivnit paměť dalších svědků,“ řekl French.

„Studie zjistily, že lidé se sklonem k paranormálním jevům mají tendenci mít obzvláště bohatou představivost a mají sklon nechat se snadno ovlivnit,“ řekl French. „Jsou také nadprůměrně náchylní k falešným vzpomínkám.“

„Pravděpodobně to, co dělají, je, že si pamatují dobu, kterou si představovali,“ řekl French. „A když si něco představují, je to pak podobné skutečnosti. Je pravděpodobnější, že si vytvoří falešnou vzpomínku.“

Jinými slovy, možné vysvětlení strašidel a duchů může být děsivější než skuteční duchové: Nemůžete věřit ani své vlastní mysli.

Zdroje jsou uvedené v článku

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz