Článek
Sibiř, 30. června 1908, asi v 7:15 místního času, za vlády cara Mikuláše II., Rusko. V jedné z nejodlehlejších oblastí Sibiře došlo k velmi neobvyklé a děsivé události.
Na obloze je vidět ohnivá koule, letící k zemi. Najednou obrovská rána a světlo, silnější než Slunce. Pak přišly masívní lesní požáry, stromy vyvrácené desítky kilometrů daleko.
Těch několik pastevců sobů z místních Evenků, kteří byli svědky této události, z nichž žádný nebyl blíže než 30 kilometrů daleko, popsalo, že viděli ohnivou kouli táhnoucí se kouřem, pak záblesk jasnější než Slunce, následovaný hlasitým zvukem jako hrom. Ti, kteří byli nejblíže události, hlásili, že byli vymrštěni do vzduchu a omráčeni do bezvědomí a jejich obydlí byla poškozena nebo zničena. Naštěstí kvůli nízké hustotě obyvatelstva došlo jen k velmi malým lidským obětem, ale zahynulo mnoho stád sobů. O kus dál očití svědci hlásili, že viděli velký sloup kouře, stoupajícího vysoko do atmosféry.
Takhle nějak to popisovali lidé v okolí řeky Podkamenná Tunguska v prostoru centrální Sibiře, v dnešním Krasnojarském kraji. Do zemské atmosféry se vnořil asteroid a explodoval na obloze.
Vzhledem k odlehlosti místa vzbudila tato událost jen malou pozornost i v carském Rusku, a ještě méně mimo něj. První vědecká expedice dorazila do oblasti až v roce 1927, ale i tak našla dostatek důkazů o destrukci asteroidu, způsobených rázovou vlnou a tepelným výbojem ze vzdušné exploze.
Asteroid, který se kdysi v zemské atmosféře nazýval bolid, s odhadovaným průměrem 40 metrů, měl vstupní úhel asi 30 stupňů na základě stopy, kterou zanechal na obloze, a explodoval ve výšce asi 10 kilometrů.
Výsledná rázová vlna a tepelný výbuch s největší pravděpodobností korelují se zprávami očitých svědků a se zničením popsaným pozdějšími expedicemi. Seismické přístroje v Rusku stovky kilometrů od místa zaznamenaly otřesy, způsobené rázovou vlnou.
Archeologové našli důkazy o podobných událostech v minulosti. Menší asteroidy se pravidelně rozpadají v atmosféře a způsobují malé nebo žádné škody. NASA založila Úřad pro koordinaci planetární obrany (Planetary Defense Coordination Office) a během mise DART testovala technologii pro přesměrování malého asteroidu, pokud by v budoucnu představoval nebezpečí pro Zemi.
