Článek
Věda se vždy snažila vysvětlovat a analyzovat různé hypotézy založené na přírodních nebo společenských jevech a ověřovat je pomocí vědeckých experimentů. Jenomže bez politiky to v podstatě nejde. Koneckonců i vědci musí být z něčeho placeni.
V minulosti byly zdrojem financování vědeckého výzkumu buď bohaté vlivné rodiny, nebo vládci, kteří byli všichni v té či oné formě politickými činiteli. Ať už to byli například v 16. století v Indii císaři, jako Akbar Veliký a Šáhdžahán, nebo v Itálii bohatá rodina Medicejských, která podporovala umění a vědy a dokonce sponzorovala astronoma Galilea Galileiho.
Vzhledem k této závislosti a blízkosti vědy k moci není divu, že se vědci v průběhu dějin často ocitali uprostřed politických sporů. Kdykoli jejich zjištění zpochybňovala narativ mocných, dostali se do problémů. Příběh Galilea a jeho konfrontace s katolickou inkvizicí kvůli jeho tvrzení, že Země obíhá kolem Slunce, je typický.
Vědecké objevy a teorie v sobě vždy nesly prvek politiky, ať už zpochybňovaly status quo, nebo ho pomáhaly udržovat. A to se nezměnilo ani s příchodem modernity a vývojem vztahu mezi vědci a mocnými.
Honby za ziskem tvoří protichůdné finanční zájmy vědců a mohly by ovlivnit závěry jejich klinických studií. Příkladem může být studie vědců Bodil Als-Nielsena, Wendong Chena a kolektivu, kteří prokázali, že studie financované ziskovými organizacemi s větší pravděpodobností povedou k závěrům ve prospěch experimentálního léku kvůli zkreslené interpretaci výsledků studií.
Hlavním cílem farmaceutického průmyslu je dosažení finančního zisku. Závěry studií financovaných ziskovými organizacemi byly významně příznivější pro experimentální léky ve srovnání se studiemi financovanými z jiných zdrojů. Podíl studií, ve kterých závěry doporučovaly experimentální lék pro léčbu, byl významně vyšší u studií financovaných ziskovými organizacemi ve srovnání s jinými studiemi.
Řada studií ukazuje, že vědecké články o běžně konzumovaných nápojích financované výhradně průmyslem měly přibližně čtyřikrát až osmkrát vyšší pravděpodobnost, že budou příznivé pro finanční zájmy sponzorů, než články bez financování z průmyslu.
Cukrovarnický průmysl v 60. letech 20. století platil vědcům za to, aby za příčinu srdečních onemocnění označili nasycené tuky, a nikoli cukr. V této studii existuje silná souvislost mezi typem financování tohoto výzkumu a závěry, ke kterým se dospělo.
Věda nesloužila jenom zájmům společností, ale i vlád
Od Projektu Manhattan po Projekt Camelot(psychologické války a propagandy) pracovalo bezpočet vědců přímo pro imperiální zájmy po sobě jdoucích amerických vlád.
V USA pracuje pro ministerstvo obrany přímo asi 150 000 vědců v oblasti STEM. Řada dalších od něj dostává finanční prostředky nebo pracuje na projektech nepřímo podporujících americkou válečný výzkum.
Lze tedy tvrdit, že věda a její know-how není politicky ovlivněná, když je využívána společnostmi a vládami?
Bez empirické vědy založené na důkazech budou rozhodnutí zásadního významu pro lidstvo činěna na základě předsudků, emocí a nevědomosti. Takhle se planeta řídit nedá. Věda by měla být zcela apolitická.
https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/197132
https://jamanetwork.com/journals/jama/article-abstract/2835626
