Článek
Každý den můžeme číst pod spoustou článků názory, které odsuzují vládu, odsuzují liberální demokracii, div neoslavují ruský model vlády, ospravedlňují agresi Ruska proti Ukrajině. Na podporu Orbánovy mise u Putina jsem četl tolik nenávistných komentářů vůči nejen osobám, ale proti samotným principům demokracie. A všechno tohle ve mně plodí podivnou myšlenku - vědí vůbec tihle lidé, co dělají?
Zajisté, názory každého z nás na různé problémy mohou býti různé. Odlišné. Dokonce protichůdné. To je v pořádku a může to tak být. Protože na svůj názor, na své vidění situace má bezesporu každý z nás právo. Jenže - je to právo jen bořit? Jen ničit to, co u nás ještě zdaleka nedorostlo do dospělosti a tedy má více chyb, než jinde? Kdo dává lidem, jejichž zkušenosti a vědomosti jsou, dejme tomu, nepříliš velké a rozsáhlé (v oboru vývoje společnosti - automechanici mohou býti výborní), iniciovat a podílet se na destrukci demokratických mechanismů, které ani nechápou?
Z toho plyne další otázka - dobře vědí (nebo se tak aspoň vyjadřují), co nechtějí. Nechtějí liberální demokracii z nějakých důvodů. Nechtějí volný trh - z nějakých důvodů. Popírají klimatické změny a nechtějí jejich řešení - z nějakých důvodů. Nechtějí podporovat zbraněmi obránce Ukrajiny proti ruské agresi - z nějakých důvodů. Nechtějí toho spoustu a spoustu - z nějakých důvodů. Jsou schopni říci, co nechtějí a proč. To je legitimní.
Blbé na tom jest, že pokud by jejich nechtění zvítězilo a nabylo vrchu - výsledek bude velice podobný ilustrační fotografii, až na to, že v tomto stavu bude naše společnost a ne jakási chudák dědina po povodních. Společnost, v jejímž akordu a nějaké souhře funkcí - zdaleka ne dokonalé a kvalitní - všichni žijeme. Společnost, která má spoustu chyb, za které jsme ale odpovědni rukou společnou a nerozdílnou my všichni. Společnost, která kromě toho že má ty chyby, je schopna zajistit nějaké vzdělání, nějakou zdravotní péči, nějaké sociální jistoty, nějakou dopravu, nějaká pravidla fungování, nějakou bezpečnost. Nic z toho dokonalé, ale nějaké.
Pokud za základ fungování naší společnosti vezmeme principy demokracie, je tu cesta, která je známá a je jen a jen na nás, jak bude fungovat a půjde - li všechno tak, jak bychom chtěli, nebo hůře. Spíš hůře, ale někam, kde víme, co by býti mělo. Víme, jak by to fungovat mělo, jak bychom chtěli, aby to fungovalo a jak by to možná fungovat mohlo.
Otázka pro všechny, které jsem vyjmenoval v prvním odstavci a další, kteří jsou také proti, ale nějak jsem na ně zapomněl: Nebylo by lepší nejdřív vědět, co chceme udělat, jak to bude fungovat a pak teprve začít na tom dělat? Tedy nejdříve si uvědomit, co přijde v momentě, kdy v téhle zemi přestanou fungovat ty tolik nechtěné principy liberální demokracie? Co tedy fungovat bude? Podle vás? Jaký by měl být kýžený a očekávaný výsledek vašeho nechtění toho, co tu jest? Jak bude fungovat správa země, pokud nebude fungovat podle principů, podle kterých funguje?
Není to dlouho, co se u nás objevilo poměrně hnusné a často zbytečně používané slovo dezolát. Nemám ho rád, stejně jako nemám rád spoustu dalších slov, tvořících škatulky, do kterých se lidé zastrčí s úmyslem urazit, ponížit, znevážit toho druhého, jehož názor nám nevyhovuje či je nám cizí. Namátkou mě napadá havloid, sluníčkář, pražská kavárna, vítač, libtard…je jich spousta a mají jeden a ten samý účel. Snad jen, že slovo dezolát patří jedné skupině lidí a všechny ty ostatní té druhé. Pokusil jsem se obsah slova dešifrovat a vychází mi z toho jedno - jsou takto označováni lidé, kteří požadují destrukci jednoho, aniž by navrhli a představili možnosti jiného.
Budu velice rád, když se mi ozvete, ne vy, co se mnou souhlasíte, ale vy, které jsem jmenoval v začátku článku. Uklidněte mě, ukažte mi, že máte jasno a přesně víte, co bude potom, až…cokoliv z toho, co byste chtěli. Hlavně prosím, nehledejte nebe na zemi - to totiž nefunguje nikde na světě. Těším se, že se to slovo přestane používat, až zjistíme, že chcete zbořit něco, o čem víte(!), že je nefunkční, a vybudovat něco co fungovat určitě bude a to že víte(!) taky docela určitě. Studuji vývoj lidské společnosti už padesát let a rád si doplním znalosti.
Úmyslně jsem vynechal škatulku též hojně používanou - slovo proruský, případně proruský šváb, které je specifické a budu se mu věnovat v jiném článku. Někdy příště…
