Článek
V Moldavsku vyhrála prezidentské volby proevropská prezidentka Sandu. Vyhrála i díky hlasům Moldavanů ze zahraničí, kteří ukazují, kam by se mělo Moldavsko dostat. Vyhrála v soutěži s proruským kandidátem, který ukazoval Moldavsku, kam by se mělo vrátit. A lidé si vybrali.
Světe div se, zase se v diskuzi objevili lidé, kteří korespondenční volbu zpochybnili a jsou toho názoru, že ti Moldavané, kteří odevzdali svůj hlas mimo Moldavsko, jsou občané nižšího řádu a buď by se měli na volby vrátit domů, aby své občanské důstojnosti zase nabyli, nebo by se k situaci doma vyjadřovat neměli. A jedním dechem zpochybňují i korespondenční volby schválené PČR a argumentují s tím, že přece si může venku kdekdo naklikat tolik hlasů, kolik chce. A samozřejmě rovněž zpochybňují právo občanů, kteří žijí mimo republiku, se svým hlasováním spoluúčastnit rozhodování o dění v ní. Fanatismus těch lidí je neskutečný. Nejen že nepřipustí jako dobré nic, co navrhnou a odargumentují „ti druzí“ a co bylo sněmovnou schváleno, ale ve svém svatém rozhořčení kritizují cosi, o čem vůbec nemají tušení a tedy vůbec nevědí, jak ty volby budou probíhat a jak je zajištěna jejich objektivita. Pan Werich říkával, že fanatismus je projev blbosti a strachu. A měl pravdu. protože nejvíce řvou lidé, kteří vůbec netuší, o co vlastně jde a ani, co vlastně řvou - řvou jim doporučené a předepsané, aniž by tomu sebeméně rozuměli. A řvou strachy, protože netuší, zda se jim podaří udržet svoje volební preference, je-li tu ta neznámá v podobě zahraničních voličů.
Nuže postupně. Pro koho je korespondenční volba určena? Pro občany ČR, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí a mají tam trvalý pobyt. I starosta za ANO Sikora z Hrčavy ví, že aby mohli jeho bílí koně volit v Hrčavě, jak on jim nařídí, musí v té Hrčavě mít trvalý pobyt. Podivné ovšem jest, že tohle neví jeho stranický předseda pan Babiš a nikdo z kritiků korespondenční volby a vyzývá Čechy žijící v zahraničí, aby se na volby vrátili domů a oslavili svátek demokracie doma. Kde prosím? Který volební okrsek v ČR je příslušný k účasti ve volbách občanům, kteří nemají v ČR trvalého bydliště? I kdybych se nakrásně vrátil, nemám kde volit, protože okrsky a seznamy voličů se dělají podle trvalého bydliště.
Dalším argumentem odpůrců pak je názor, že pokud člověk v zemi nežije, nemá právo se vyjadřovat k dění v ní. O tom sice můžeme dlouze a podnětně diskutovat, ale jedna věc je jasná jak slunce - podle Ústavy České republiky, která je zákonem nejvyšším, jako občan České republiky toto právo mám a není závislé na tom, kde se v den voleb nacházím. Zda v republice, nebo na japonských ostrovech. Takže dokud nebude změněna ústava této země, je tento argument úplně mimo mísu a není relevantní.
Jiný argument, kterým si lidé Ústavy neznalí tu chudinku berou na paškál, spočívá v tom, že jest porušeno právo rovné a tajné volby. Jak je porušeno právo volby rovné, které praví, že každý hlas má stejnou váhu, tedy hlas nezaměstnaného stejně jako hlas ředitele akciovky, mi není známo. Jak je porušeno právo tajné, už vůbec ne. To totiž praví, že žádný hlas nesmí být ztotožnitelný s jednotlivým občanem, čili nikdo nesmí vědět, který z těch hlasů odevzdal který občan. To nemá s plentou nic společného. A to je při korespondenční volbě dokonce zajištěno ještě bezpečněji, jde - li to, než při volbě prezenční. A to sice tak, že svůj hlas vložím do obálky, kterou zalepím a tu pak do obálky, ve které vše posílám do volební místnosti. Volební komise tedy má přístup pouze k identifikačním dokladům a k zalepené obálce, která po kontrole identifikačních dokladů voliče bude vhozena do urny k ostatním.
Další argument je velice častý - zfixlování a naklikání mrtvých duší. No tak to už je úplná parodie. To by totiž nejdříve musela zfixlovat volební komise, která předkládá k ověření seznam přihlášených voličů, a pak ústřední volební komise, která ty voliče ověřuje podle dokladů a vydává volební seznamy pro příslušné volební komise. Tak prosím pěkně, jak se tady dá cokoli „zfixlovat“? Přihlásit deset let mrtvého dědečka? Na jaké doklady? Na pas, který byl po smrti odevzdán? Proti zápisu v matrice? Proti neshodě v osobních dokumentech, při které volební komise prostě voliče nezaregistruje? To je nesmysl od začátku až do konce a hlavně - bylo by to tak strašně složité, že výsledek by mohl být tak v řádech desítek hlasů, což zajisté rozhoduje volby v každé zemi. U nás nákup hlasů před volební místností za to pětikilo je proti tomu úplná lahůdka. Takže ne, nejde to!
Na závěr ještě popis toho, jak bude korespondenční volba probíhat, aby si občan udělal obrázek o tom, co kde by se muselo dít a jak je to zajištěné.
1. přihlásím se ke korespondenční volbě na příslušné ambasádě v zemi, kde mám trvalé bydliště. Ambasáda vyhotoví seznam přihlášených a odešle jej do ČR ku kontrole identifikačních údajů s centrálním registrem obyvatelstva.
2. budou mi zaslány dokumenty sloužící ke kontrole mé identity, volební lístky ( to v příslušném termínu), a identifikační štítek, který bude doprovázet mou volbu.
3. vyberu si svoji kandidátku a vsunu do obálky a zalepím. Toto vsunu do druhé obálky s identifikačním štítkem vydaným jen na moje rodné číslo, který musí odpovídat údajům v seznamu voličů, ověřeným v ČR. Poštou odešlu na ambasádu, na které jsem se přihlásil k volbě.
4. volební komise v den voleb otevře obálku, vyjme obálku s hlasem a přiložený identifikační štítek. Ten porovná s údaji v seznamu voličů a pokud bude vše v pořádku, zalepenou obálku s mým hlasem vhodí do urny. Konec.
5. po uzavření volební místnosti už komise sčítá hlasy podle zavedeného pořádku, protože už nikdo nepozná hlasy korespondenční od těch prezenčních.
Byl bych strašně rád, aby si naši občané uvědomili, že v zahraničí žijí lidé, kteří to mají na tu ambasádu několik tisíc kilometrů, a náklady spojené s volbou dosahují ekvivalent desítek tisíc korun. O času ani nemluvě. A skoro jsem přesvědčen, že proti té volbě nejvíce vystupují lidé, kteří buď ani volit nejdou, ač to mají přes ulici, nebo by sami, pokud by je volby měly stát řekněme dvě stovky, k volbám nešli ani náhodou. Neboť dvě stovky, to jsou dnes skoro čtyři piva a pochopte laskavě - čtyři piva jsou čtyři piva.
Volby skutečně jsou svátkem demokracie a věřte tomu nebo ne, mnozí z nás, co z různých důvodů žijeme mimo hranice republiky, k nim tak přistupujeme. A zajímá nás, co se doma děje a kam se republika hýbe. A nikdo z nás není motivován tím jí jakkoliv ublížit. Čím ale nejsme příliš ovlivněni, jsou ty žabomyší spory politiků o to, čí dědeček má delší vousy a kdo zavinil tehdy a tehdy zdražení benzinu o dvacet haléřů. A jsme oproštěni od sprostot, kterými se politici častují, od jejich nechutných tahanic. Chtěli bychom pro naši rodnou zem to nejlepší, co lze. Aby se v ní žilo lépe a ještě lépe. A podle toho volíme. A jsme vděčni, že nám republika dala možnost to zvládat více méně bez nároků na čas a finance, jako je to běžné ve většině demokratických i ostatních zemí na světě.
Velice prosím, aby se do diskuze zapojovali pouze lidé, kteří si ten článek skutečně přečtou, neboť argumentovat tím, co zde už napsáno jest, mi připadá už dost nablblé.
