Článek
Teď si nechám brutálně vynadat, ale napsat to musím. Tedy - předesílám, že z fyziky jsem byl klasifikován za to, že jsem byl relativně hodný při hodině a nosil domácí úkoly, byť přes špatné výsledky. Prostě jsem ji nepotkal a už asi nepotkám. Ale k tomu Green Dealu.
Možná, že se jedná jen o nedorozumění. Pojďme si říci - jsme s těmi klimatickými změnami na cestě do pr…? Můj názor je, že ano. Nechci zkoumat, zda je to jen nějaký kotrmelec matičky Země, nebo jestli jsme to způsobili my s těmi komíny a výfuky atd. Pravda bude asi někde tam, že jsme se s tím průmyslovým rozvojem přimotali Zemi do období, kdy si bude hrát a skotačit. Co bude sledovat, nikdo netuší, leč chová se velmi prapodivně.
Pokud bereme Green Deal jako nějaký pevný cíl, nějaký stav, tak je to pitomost od A do Zet. Ale pokud to bereme jako cestu někam, kde by (možná) bylo líp, to snad za úvahu stojí, nebo ne? Kruciš, vždyť tu nejsme jen my, ale mně se třebas dneska narodilo vnouče. A přál bych mu, jak jinak , dlouhý krásný život. A jsem hotov, co se dá udělat pro to, aby ho moje vnučka mohla mít. Což, kromě jiného znamená, že bude mít co dýchat, co pít, bude moct jít s tátou a se mnou na vandr do lesa nebo do skal. Tedy dýchatelný vzduch, pitelnou vodu, sluneční svit, který nebude zabíjet a nějaké ty lesy a skály, aby snad zůstaly.
Aktivisti, co se lepí k silnici a chlístají barvy na obrazy, to jsou fanatici a fanatici čehokoli jsou především magoři. Jistě, u nás nefouká, jak bychom potřebovali a nesvítí, jak bychom potřebovali atd. Ale tím, že na to budeme klást silný důraz, třeba přijdeme na jiný způsob ukládání přebytečné energie (nedávno jsem cosi četl o blocích písku u domů, které, patřičně zaizolovány, udrží teplo měsíce). Ale zabýval by se tímhle někdo, kdyby bylo všechno při starém? Určitě ne.
Dál. Dnes a denně můžeme očekávat průlom v průmyslovém využití fúzní jaderné reakce k získávání energie. Naprosto fantastické a pokud to bude fungovat, pár mrňavých elektrárniček a je vymalováno pro celou republiku. A já první budu křičet - dejte ty větrníky pryč.
Soláry - dneska boom a přitom nejsou výkonem nic moc. Ale lepší se to každým rokem a spíš je problém tu energii uskladnit, než vyrobit. Dneska. Ale zítra to možná někdo rozlouskne a bude zas na nějaký čas vymalováno.
Jasně, bude to stát peníze a to nás. Děsná představa. Ale jestli můžu (jenom) penězi dát své vnučce šanci na to, aby viděla a zažila to, co jsem mohl vidět a zažít já v lesích, v horách, ve skalách, tak to vidím jako dost laciný business.
Green Deal tak, jak je formulován (aspoň, co jsem četl) nám dává dvě možnosti. Říct - je to kravina a vůbec to nemusíme zkoušet. Prostě tam nikdy nedojdeme a nikdy se to nedokáže. OK, je to řešení. A nebo ho můžeme chápat jako řadu kroků, kterými postupně budeme minimalizovat to, co už napácháno bylo a dál to, co se páše dál. Ne na ničem jiném, než na našich dětech a vnoučatech, které tu možnost rozhodování nemají. Rozhodujeme za ně my, ale tak, aby to vyhovovalo nám a ne, jak to možná bude vyhovovat jim. Pojďme zkusit brát věci ne tak, jak vyhovují nám, ale tak, jak bychom je chtěli mít pro naše vnoučata. Tedy tu čistou vodu, voňavý horský vzduch, lesy se skalami, kde se dá courat celé dny a týdny… ale to už jsem tu psal.
