Článek
Před zamyšlením o legalitě či nelegálnosti padesátimilonové dotace na Čapí hnízdo několik slov o vyrovnávacích dotacích Evropské unie: Ten, kdo o dotaci požádá, musí doložit její společenský prospěch, například zvýšení zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, atd. Nestačí pouhé ujištění, že chce něco postavit. Žadatel musí rovněž prokázat nezávislým posudkem, že jeho plány jsou realizovatelné a dotace nepřijde vniveč. Jednou z forem dotací je podpora začínajících malopodnikatelů, kteří mají dobrý plán, ale nemohou na něj získat od banky úvěr, protože nemají čím ručit.
Vývoj kauzy v čase
2007 - ZZN AGRO Pelhřimov z holdingu Agrofert transformovala na stejnojmennou akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele, protože Agrofert by dotaci ve výši 50 mil. korun nezískal.
2008 - ZZN AGRO Pelhřimov se přejmenovává na Čapí hnízdo a žádá o dotaci z Regionálního operačního programu Střední Čechy
2008 - zahájení stavby Čapího hnízda
2010 - týdeník Ekonom informuje o sporné dotaci
2011 - Babiš vstupuje do politiky - zakládá hnutí ANO
2013 - „S Čapím hnízdem nemám nic společného. Nevím, komu to patří,“ řekl Babiš pro Respekt. „Farmu mají, myslím, nějací advokáti,“ dodal
2014 - Čapí hnízdo se stává majetkem Agrofertu (anonymní akcie jsou zrušeny)
2014 - německý finanční úřad zveřejňuje informaci, že firma Agrofert Deutschland GmbH se pomocí smlouvy o reklamě s Farmou Čapí hnízdo dopustila daňového úniku. Mělo jít o platby Čapímu hnízdu za reklamu ve výši 280 milionů korun v letech 2009–2013
2015 - Podáno trestní oznámení na podvodné získání dotace na Čapí hnízdo
2016 - Babiš popírá vlastnictví Čapího hnízda, ale vzápětí tuto lež přiznává s tím, že vlastníky Čapího hnízda byly jeho děti Adriana a Andrej a bratr jeho partnerky Martin Herodes.
2016 - dotace vyšetřována Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)
2017 - Babiš na podnět policie vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání, Andrej Babiš mladší unesen na Krym
2017 - OLAF předává výsledky vyšetřování, že dotace byla neoprávněná
2018 - Andrej Babiš mladší vypovídá, že byl unesen na Krym, aby nemohl vypovídat v kauze Čapího hnízda, a tvrdí, že z něj jeho otec udělal „bílého koně“. Soud ho v roce 2022 uznal schopným vypovídat na základě psychiatričky Gabriely Leblové a psycholožky Jindřišky Záhorské, které uznaly jeho stav za stabilní a že lze s výpovědí spolehlivě pracovat
2018 - Imoba z Babišova koncernu dotaci vrací, i když tvrdí, že byla získána oprávněně
2023 - při soudním řízení soudce Šott zbavil Babiše viny, když uvěřil jeho tvrzení, že po dobu 5 let od získání dotace s Čapím hnízdem podnikaly výhradně jeho děti, státní zástupce se odvolal
2023 - Vrchní soud v Praze osvobozující rozsudek zrušil
2024 - při dalším soudním řízení soudce Šott znovu osvobodil Babiše a státní zástupce se opět odvolal
2025 - Vrchní soud v Praze opět zrušil osvobozující rozsudek a navíc provedl vlastní dokazování. Na jeho základě zavázal nižší soud k uznání Babišovy viny na dotačním podvodu
Důkazy
- interní zpráva banky HSBC, kdy farma Čapí hnízdo získala půjčku do výše 350 mil. Kč jen díky tomu, že je součástí Agrofertu,
- ekonomický posudek zadaný policií, který poukazuje na skutečnost, že přípravné práce prováděla společnost Imoba, která je součástí Agrofertu,
- výpovědi svědků, kteří viděli Andreje Babiše na stavbě v období po únoru 2008,
- e-mailová korespondence týkající se webových stránek Čapího hnízda, která prokazuje, že se Andrej Babiš osobně angažoval a měl rozhodující slovo,
- dokumenty prokazující, že manažerka Agrofertu Jana Mayerová (Nagyová) se zajímala o podmínky dotace, a údajně žádost o dotaci také podepsala,
- materiály, podle nichž jiné zemědělské dotace Farmy Čapí hnízdo ve výši cca 2 miliony korun řešil pracovník Agrofertu,
- dokumenty úřadů o zapojení firmy Imoba z holdingu Agrofert do dění na Farmě Čapí hnízdo (stavební povolení, nákupy okolních pozemků) dříve, než došlo k přechodu pod společnost Imoba a v době, kdy Andrej Babiš podle svých slov s farmou neměl mít co do činění
- spojení Farmy Čapí hnízdo s holdingem Agrofert přes společnost DZV Nova, kdy Farma Čapí hnízdo získala část základního kapitálu ve společnosti DZV Nova patřící do holdingové struktury společnosti Agrofert Holding, což v podstatě není možné bez vědomí vlastníka, Andreje Babiše,
- posudky ukazující na zkreslené nebo zamlčené údaje v žádosti o dotaci
Shrnutí
Výstavba Čapího hnízda, které stálo cca 400 mil. Kč, byla velmi nákladná a banka by Babišovým dětem na to neposkytla úvěr, pokud by neměla jistotu, že půjčuje Babišovi. Podle posudků navíc nepřipadalo v úvahu, že by se půjčky vracely pomocí příjmů z deklarovaného předmětu podnikání v turistice, protože příjmy z turistiky byly v takové výši nedosažitelné. Čapí hnízdo mělo příjmy z fiktivních zakázek Agrofertu či SynBiolu na reklamu a tyto zakázky navíc snižovaly Agrofertu daňový základ. Dotace posloužila jen jako doplněk k obří investici - nešlo tedy v žádném případě o malý, startující podnik, pro nějž byla dotace určena.
První informace o podezření z dotačního podvodu se objevily již v roce 2010, tedy ještě před vstupem Andreje Babiše do politiky. To oslabuje tvrzení, že vyšetřování bylo vedeno z politických důvodů. Hypotéza o politicky motivovaném obvinění navíc naráží na skutečnost, že vyšetřování vedly nezávislé orgány, včetně evropských institucí, a probíhalo v době, kdy Babiš neměl žádnou veřejnou funkci. Tato konspirační teorie postrádá konkrétní obvinění – Babiš nikdy neuvedl, kdo by měl ovlivnit policii, státní zastupitelství či vrchní soud, aby proti němu postupovali účelově.
Zdroje:
