Článek
Vše začalo naprosto jednoduše. Ve svém oblíbeném obchodě jsem v eshopu narazil na zboží, které jsem už dávno chtěl. A když už padlo rozhodnutí o pořízení zboží, vybíral jsem pečlivě, porovnával jsem vlastnosti, výbavu a odolnost. Už třeba to, že dané zařízení je na baterie. A když člověk narazí i na bonus, že k němu dávají solární panel, byl by člověk hloupý, nevzít právě toto.
Pak následoval proces, který dobře znám…
Objednat, zvolit platbu a jak bude zboží dodáno. Kolikrát jsem to už dělal. První problémy nastaly při úhradě platby. No, mně než jen došlo, že mám nastavené nízké limity. Ale vítězství sám nad sebou, vždy potěší.
A teď už zbývá těšit se na dodání…
Den D nastal. Kurýrní služba zaslala informaci a já hned žhavím aplikaci k vyzvednutí toužebně očekávaného zboží.
S jistým vzrušením rozbaluji doma krabici a opatrně vyndávám jednotlivé díly zásilky. Pí. Columbová cosi tvořící u kuchyňské linky, vyjadřuje nespokojenost se zakoupením daného zboží, ve strachu, že umožní sledování jejího pohybu v daném prostoru.
Nedbám nějakých negativních reakcí, radost ze zboží mě činí šťastným….
Pomalu otevírám krabici a na stůl vyndávám komponenty. A v hlavě mě lítají pozitivní myšlenky, těšení a tužba, až se mi tam objeví první objevy…..
Jo člověk se na něco těší a čím víc se těší, tím rychleji snad přijde zklamání. Rozbalil jsem celou zásilku a ať jsem koukal, jak jsem koukal, chyběly tam dodané komponenty. Dle nabídky nedodány baterie a především chyběl solární panel.
Teď co s tím? Jak to asi vrátím, jak dokážu neúplnost zboží? Naštěstí má nátura mě dohnala k okamžitému řešení. Vzít telefon a volat na zákaznickou linku. Po chvíli se mi na druhé straně někdo ozve, s čím jak že mi může pomoci a že hovor je nahráván. Sděluji tedy své problémy, když se na druhé straně začnou ozývat podivné věty: celou větou popište své problémy, nerozumím tomu, definujte jasněji…a já začínal mít pocit jak Růžičková v trilogii. Naštěstí to podivné ono oznámí, že mě předává lidskému kolegovi.
Tu jsem pochopil, že ono je ono a že je to to, co nás teprve čeká k naplnění vizí Verna a Čapka. Lidský element zaznamenat můj postřeh s tím, že druhý den, ozvou se mi sami z oddělení péče o zákazníky. Druhý den, jak na trní čekal jsem na telefonát společnosti.
A vono nic.
Nejdřív teda na mě nasaděj nějaký to ono, pak něco slíbí a nic?
No tak to teda ne. Ještě pak při reklamaci řeknou, že jsem jim to nedodal celý a budu v podstatě v úplný ……
Tak jsem pěkně sepsal svý poznatky se zdůrazněním neúplnosti dodávky. Proběhlo nějaké mejlování, které i vyžadovalo detektivní pátraní. No kde asi nějaký výrobní číslo mohu najít, když jsem se díval do všech míst a bylo k nenalezení.
Byl jsem však neúprosný, sepsal vše na papír a do kamenné prodejny vyrazil jsem s odhodlaností.
No ještě že jsem vše udělal, podle svých pocitů, později bych totiž těžko něco reklamoval. A teď budu jen očekávat, jak se k dané věci postaví. Však jsem jim tam psal, že pokud to byl tah klamavý, můj další dopis půjde jinam k prověření.
A ty si můj čtenáři pamatuj přesně, že vše je nutné řešit hned a neústupně. Protože v tom je naše postavení zákazníků, kteří za zboží platí penězi, které na ulici jen tak neleží.
A abych nekončil poněkud rozpačitě, přidám pár obrázků z krásy, která zrovna v těchto dnech je kolem nás.
Putování
putování
putování
