Článek
zavzpomínej na dobu, kdy jsi byl dítě. Oproštěný od všech negativ tohoto světa a netrpělivě čekající na den, kdy se dějí zázraky a kouzelný Štědrý den rozzáří tvé oči a bezstarostnost tě činila šťastným.
Já se každý rok o to tak nějak snažím….
Včera v jedné reportáži zazněla věta o tom, jak probíhá nákupní horečka. Obchodní domy praskají ve švech, mnozí lidé tam jsou i proto, aby nasáli tu úžasnou vánoční atmosféru. Mnozí zas mizí do teplých krajin, aby unikli vánočnímu šílenství. Jedna paní radující se z odletu do Hurghady z premiérového startu z českobudějovického letiště.
Vím,
každý jsme jiný a každý to prožíváme po svým.
Mě přímo děsí, prožívat tyto dny sevřený nákupními košíky, nákupy, z nichž možná řada věcí skončí na smetišti. Navíc, když to, po čem člověk touží, nekoupí v žádných supermarketech a stáncích. A přitom jsou tak prosté a obyčejné, že je někdy tlakem překotné doby přehlížíme. Všechny ty korálky štěstí, zdraví, lásky, pokory a úcty. Nelze je zabalit do sebelepšího barevného balicího papíru, nelze je koupit a ani vyměnit. Jejich hodnoty si většinou všimneme, až když je ztratíme.
I já občas zapomenu….
tlak doby je neúprosný.
A je nutné se zastavit,
zklidnit mysl,
zahledět se do přírody.
Zaposlouchat se do symfonie větru ve větvích,
a když je štěstí, vnímat padající vločky.
Vnímat i vlastní význam těchto dní…
Kdysi jsem vedl polemiku, která pasáž Bible je vlastně takovým bodem poznání. Pro mě osobně je to o lásce…
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
Myslím na všechny ty, kteří pro náš klid a prožití svátků nejsou s rodinami.
Myslím i na všechny, kteří jsou díky nemoci hospitalizováni v nemocnici.
V těchto dnech a mnohem intenzivněji vzpomínám i na všechny ty, které jsem miloval a kteří už nejsou mezi námi.
A tak Vám a Vašim blízkým přeji především lásku, zdraví, štěstí nejen k nadcházejícím dnům, ale i všechny, které jsou před Vámi.
Zasadíme strom, zasadíme stromek radosti Místo květů budou starosti Ten strom roste v nás Roste i v té druhé bytosti Jen nesmíme prožít život ve zlosti Kdybychom tak učinili, pohněvali bychom víly Které silou poupěte tvoří lásku na světě Kdybychom tak učinili, pohněvali bychom víly Které silou poupěte tvoří lásku na světě.