Článek
A když zahlédnu premiéra Fialu, jak mává rukama při projevu, přijdu si fakt tak nějak jako v podivné tragikomedii. Všechna ta prohlášení o skvělosti, bez jakékoliv sebekritiky a sebereflexe. Ono bude ještě zajímavý, sledovat vývoj kolem Jurečky a jeho párty, soudě dle posledních informací. Člověk na pozici ministra (navíc představitel křesťanské strany) by měl okamžitě zvážit odstoupení ze všech funkcí a ne se trapně vymlouvat a držet se koryta. Kdo přeci víc dbát by měl mravní čistoty a příkladného chování, než právě on a jeho spolustraníci.
Komediální je oblíbené téma slavné Nuttely, ale najde se jich zajisté mnohem víc. Vše pod záštitou pro dobro lidí a jak rok 2024 bude rokem lepším.
Kolik různých proklamací od všech našich politiků jsem už slyšel…
Třeba takové obchody a ceny a působení politiků na všechny…
No aby nebyl občan spokojený, když ten či onen produkt už nestojí 30 korun, ale 29,73 Kč. Světe, div se, po letech objevily se cenovky s halířovými položkami. Kdo ví, třeba se někde ze skladů vrátí padesátníky či dvacetihaléřové mince. A aby si toho lid nevšiml, zatáhneme do veřejného vesmíru diskuse o změně peněz, tedy měny, nejlépe ty evropský. Však oni se s tím lidi rádi spokojí, než počítat haléřové položky. Ale nechci klesat na mysli, třeba v únoru ceny zboží ještě o pár haléřů ještě dolů poskočí. Je docela legrační, že s eurem pidistrany s preferencemi na pokraji volitelnosti, se vytasí.
A paradoxně o referendu k euru se mimo pár výkřiků jedinců ani nešpitlo. Taky proč, když je málo těch, co to myslí dobře a mnoho těch, co touží býti celoživotními politiky a rochňají si v politikaření.
Ale dost už tématu politiky. Pro mě osobně je politika a všechno politikaření plné škodlivých baktérií. Opakující se historické okamžiky, (ne)reakce a obecná spokojenost obyvatelstva se situací, maximálně doplněná o zanadávání u půllitru v hospodě, byť by s předraženým mokem, nebo doma s lahváčem.
Já mám celkem jasno
Je mi jedno kolik stojí to či ono, holt budu kupovat jen to nejnutnější.
Cena jídla či piva v restauraci? Společenskou normu jako spropitné? Drahé to či ono?
Je jen na mně, jak svou výplatu očesanou o daně a poplatky nakonec využiji. Jsou věci, bez kterých člověk může žít. Přeci nebudu podporovat gaunerství v nakupování předraženého zboží.
Jsem totiž přesvědčený o tom, že jako zákazníci, nejsme úplně bezbranní a právě toto je cesta k zamezení současného dění.
Jak se ale bránit blbé náladě
A hlavně se společenskými událostmi přespříliš netrápit. A hlavně nepřestat hledat dobrý věci a potěšující náhody. Zejména ty plné zázraků mívají k zahlédnutí velmi krátké trvání. Jsou velmi vzácné a jsou potravou pro naši duši.
Právě jeden takový okamžik jsem zažil nedávno. Přišel nečekaně a stejně tak, jak přišel, i rychle skončil. I přes své krátké trvání, nabídl by pohled nádherný.
To jsem si tak vyšel ze dveří ven a můj pohled upoutaly přistávající labutě na protějším poli. A za nimi, jako zázrak, zahlédl jsem duhu, která jako by z toho pole vyrostla. Za svůj život, trvající polovinu století, viděl jsem tento obraz poprvé. Nedalo mi to a letěl jsem pro fotoaparát a bez ohledu na všechna jeho nastavení, musel jsem ten obraz zaznamenat.
A udělal jsem moc dobře, ta krása tam vydržela velmi krátce…
