Článek
Na začátku roku 2013 herečka Jitka Čvančarová otevřeně v prezidentských volbách podpořila Karla Schwarzenberga. V jedné z vyhrocených televizních debat, kterých se v té době odehrála celá řada, navíc vyzvala Schwarzenbergova soupeře Miloše Zemana, aby se omluvil za své výroky. Příznivci budoucího prezidenta jí její „drzost“ neodpustili a v anonymních dopisech ji uráželi hanlivými výrazy.
Kolektivní psychóza
Vysvětlení, proč lidé měli potřebu psát anonymní vzkazy populární české herečce a tvrdit v nich kupříkladu to, že je kolaborantkou, je jednoduché. Souvisí s tehdy velmi rozbouřenými emocemi a tím, co je vyprovokovalo. Tím byl osvědčený Zemanův způsob, kterým se rozhodl „převálcovat“ svého protikandidáta. Jeho mocnou zbraní byla nepodložená tvrzení a hra na nacionální a xenofobní strunu. Proti Schwarzenbergovi tehdy vytáhl téma Benešových dekretů a odškodnění sudetských Němců. Umně ho vmanipuloval do role toho, kdo dekrety odmítá a bude chtít odškodňovat někdejší německé obyvatelstvo, které obývalo tzv. Sudety. Lidový hněv vůči představiteli „cizácké šlechty“ se vzedmul velmi rychle a Zemanův tým tak brzy sbíral plody negativních emocí, které se mu vůči Schwarzenbergovi podařilo vybičovat do překvapivých výšin. „Kolektivní psychóza“, která následovala a a přispěla ke Schwarzenbergově drtivé prohře, čerpala z dávných českých traumat, strachů, stereotypů i z komunistické propagandy. Část lidí skutečně uvěřila tomu, že tehdejší ministr zahraničí usiluje o prezidentskou funkci jen proto, aby zpochybnil postavení českého státu a národa.
Není divu, že když v debatě, kterou tehdy vysílala televize Nova, žádala Čvančarová Zemana, aby se omluvil za svůj výrok, přenesla se vlna lidového hněvu i na ni. Herečku tehdy pobouřil Zemanův výrok, že „knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemusela znásilňovat, vydávat na to energii. Zatímco my zemani jsme si právo, nejen v sexuální oblasti, museli vždycky těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali.“ Uvedla, že ji to dotklo jako matky a ženy, neboť Zeman svým výrokem znevážil znásilnění. Zároveň v debatě ale otevřeně vystupovala jako podporovatelka Schwarzenberga. Diváci z řad Zemanových voličů jí a její manažerce okamžitě začali posílat urážlivé vzkazy plné nadávek. Patřily mezi ně výrazy jako „vlastizrádkyně“, „kolaborantka“, „nacistická prostitutka“, nebo jejich odesilatelé tvrdili, že podporuje „fašistického cizáka.“
Nezapomněl na ni
Sama herečka tehdy už byla se Schwarzenbergem v kontaktu delší dobu. „Pana Schwarzenberga znám osobně ze spolupráce na charitativním projektu, který organizuji pro děti s nemocí motýlích křídel. Velmi si ho vážím jako člověka a jako státníka světového formátu,“ uvedla. Setkávali se i nadále, a to hlavně kolem nadace Debra, se kterou Čvančarová spolupracuje. A setkávali se nepochybně i při jiných příležitostech, kupříkladu v letos v lednu jej Čvančarová pozvala do svého podcastu k prezidentským volbám.
To je zřejmě také důvod, proč právě ona sehraje důležitou roli na jeho sobotním pohřbu ve svatovítské katedrále. Zemřelý kníže popsal vcelku podrobně, jak by měl obřad vypadat. Přál si původně, aby proběhl v Akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora, kde byl při nedělních bohoslužbách častým hostem. Nicméně z kapacitních důvodů se rodina nakonec rozhodla uspořádat jej v nejdůležitějším českém svatostánku. Některá jeho přání týkající se posledního rozloučení jsou již známa, jiná zůstávají zatím v tajnosti. Hovořilo se například o tom, že si přál, aby tam zazněla píseň Narodil se Kristus Pán, což je vánoční píseň, která se obvykle zpívá na konci každé bohoslužby od Štědrého dne do svátku Tří králů. Svou symbolickou roli tam budou mít i někteří lidé. Mši povede kněz Tomáš Halík, do jehož farnosti často a rád zavítal na bohoslužbu i na „kafe po mši“ s farníky. Ti, kdo se o něj starali nebo mu prokázali nějakou službu při mši ponesou obětní dary. Přímluvy budou číst stranický kolega zemřelého Miroslav Kalousek a starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, která má vztah k maltézskému řádu a rod Schwarzenbergů byl jeho členem přes půl tisíciletí.
Zvláštním přáním Karla Schwarzenberga bylo, aby na jeho pohřbu zazněla československá hymna. Tedy nejen česká, ale také její slovenská část. „Byl to bytostný Čechoslovák,“ vysvětlil v České televizi Vojtěch Mátl, ceremoniář Arcibiskupství pražského. Prozradil, že hymnu bude zpívat právě Jitka Čvančarová, která bude v tu chvíli stát spolu s pěveckým sborem na kúru. Žena, která byla nazývána kolaborantkou a vlastizrádkyní, se tak nakonec podílí na tom, že si v sobotu připomeneme, jak blízký vztah měl ve skutečnosti tento muž k zemi, ve které se narodil 10. prosince 1937. Tedy pouhý čtvrtrok po smrti Tomáše Garrigue Masaryka, zakladatele československého státu.
