Článek
Po 47 letech jsme se znovu dočkali. Česká republika chce příští rok do vesmíru vyslat svého zástupce. Je jím letecký pilot Aleš Svoboda, kterého před necelými čtyřmi lety vybrala Evropská kosmická agentura mezi členy záložního týmu. Stal se tím vůbec prvním astronautem samostatné České republiky a následníkem Vladimíra Remka, který se do vesmíru podíval v roce 1978 ještě jako občan socialistického Československa.
Kývneme na to
Nabídku vyslat do vesmíru astronauta, který se stal členem záložního týmu, dostalo Česko už loni. Oslovila jej americká soukromá společnost Axiom a nabídla možnost letět v lodi Crew Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Nicméně Česko nabídku odmítlo. Stát tehdy odradil požadavek spolufinancovat vesmírnou cestu půldruhou miliardou korun. Někteří vládní politici ale už tehdy mluvili o možnosti spolufinancování soukromým sektorem a záměr podporovali. Nabídka přišla znovu a podle ministra dopravy Kupky se na ni Česká republika tentokrát chystá kývnout.„Pravda to je, navíc potřebujeme s cestou do vesmíru spojit větší podporu kosmického průmyslu, který je v České republice úspěšný,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Kupka, když se jej novináři ptali na to, zda je tvrzení, že stát chce do vesmíru poslat astronauta Aleše Svobodu. Částka, kterou je potřeba na vesmírný let přispět, zůstává stejná, nicméně na financování se budou podílet i české letecké a zbrojní firmy a zapojit se mají i ty, které chtějí na Mezinárodní vesmírné stanici provádět výzkumy nebo experimenty.
A co by to mělo přinést České republice? Především věhlas, ale i peníze. Kupka tvrdí, že každá investovaná částka do vesmírného programu se vrátí až osmkrát. To zní poměrně neuvěřitelně. V jaké podobě by se taková investice mohla vrátit? Vzhledem k tomu, že astronaut bude na ISS provádět výzkum a experimenty, mohlo by to firmám přinést nové inovace v oblasti technologií. České firmy, které na misi přispějí se díky své účasti na výzkumu mohou stát konkurenceschopnější, což by mělo za následek růst ekonomiky. V neposlední řadě je důležitá i pozornost, kterou si tak Česká republika ve světě zajistí. Ta může přilákat investory a zájem o český vědecký a technologický potenciál, ale přilákat může i turisty. Příkladem může být americká NASA a její investice do programu Apollo. Nové vědecké poznatky a inovace přispěly k rozvoji amerického průmyslu. Dalším příkladem je Evropská kosmická agentura (ESA), která spolupracuje na projektech jako Galileo (evropský systém pro určování polohy) a Copernicus (monitorování Země z vesmíru). I ty mají dlouhodobý dopad na evropskou ekonomiku a výzkum.
Začínali stejně
Kdo je ale vlastně oním astronautem, který bude následovat své předchůdce včetně Vladimíra Remka, který se do vesmíru vypravil v roce 1978? Stejně jako Remek i on bydlí v Brně a rád chodil do hvězdárny na Kraví hoře a svou cestu i lásku k poznávání vesmíru odstartovali na stejném místě. Společné mají i další působiště, kterým je středočeská Čáslav, kde se nachází letecká základna a kde Remek chodil na dvanáctiletku, aby se následně rozhodl studovat na Vyšším leteckém učilišti v Košicích. Aleš Svoboda tam působí u 21. základny taktického letectva. Základní výcvik v armádě v roce 2005, kdy mu bylo devatenáct let. O tři roky později se stal pilotem Vzdušných sil Armády České republiky a za další tři roky získal prvenství v akrobatickém létání na kluzácích. Od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen, Kromě toho má doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany a na Univerzitě Pardubice se věnoval dopravnímu inženýrství. Získal celou řadu zkušeností v zahraničí a za službu v Pobaltí, kde působil jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce, získal řadu ocenění. Zatímco Remek letěl se Sověty v rámci programu Interkosmos na jejich vesmírnou stanici Saljut 6, chystá se nyní Svoboda na let na americkou vesmírnou stanici.
22,5 tisíce konkurentů
Aleš Svoboda se rozhodl ucházet o šanci stát se astronautem ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury (ESA)v roce 2021. Do prvního kola se dostal díky svým zkušenostem i precizně formulovanému motivačnímu dopisu. „Myslím, že je to nejlepší A4, kterou jsem v životě napsal,“ svěřil se moderátorovi pořadu Hyde Park Danielu Stachovi před dvěma lety. Testování trvalo celé týdny. Kromě nesmírně důkladných zdravotních testů a testů fyzické kondice musel obstát i v psychologických zkouškách a prokázat, že dokáže spolupracovat v různě velkých týmech lidí. Zjišťovala se i audiovizuální paměť a prostorová orientace. Odolnost vůči stresu, která je jednou z nejdůležitějších částí výběrového řízení, Svoboda prokázal už dříve. Třeba tehdy, kdy mu při přistávání grippenu, který právě pilotoval, praskla pneumatika, ale on dokázal zachovat klidnou hlavu. V listopadu 2022 se tak ukázalo, že uspěl v konkurenci 22 500 uchazečů a stal se tak jedním ze sedmnácti členů záložního týmu astronautů ESA, čímž si podle vlastních slov splnil dětský sen. Aby členem týmu záložních astronautů mohl zůstat, musí každý rok absolvovat nejen zdravotní prohlídky, ale také výcvik.
Důkladným výběr před téměř 50 lety procházel i Remek. Z pilotů vojenského letectva bylo vybráno 24 kandidátů a Remek měl v dalších testech výborné výsledky. Měl ale také dva problémy - trpěl rýmou a nadváhou. Pro to, aby mohl letět, musel tehdy shodit celých dvanáct kilogramů. Výcvik zahrnoval různé situace, které mohou kosmonauty potkat, ale i jednu nečekanou věc. Vzhledem k tomu, že si dva služebně starší sovětští kosmonauti stěžovali na to, že je během letu bolely zuby, začali se krátce před startem učit pracovat se zubní vrtačkou. Po návratu z vesmírné mise svým kolegům prý nabídli ošetření zubů, ti to ale s povděkem odmítli. Zjistili totiž, že pracovat se sní začali učit teprve před dvěma týdny.
Práce s vrtačkou i věda
V lodi Sojuz 28 československo-sovětský let, jehož byl Remek součástí, odstartoval na kosmodromu Bajkonur. Pracovní den astronautů trval od šesti ráno do 21 hodin a zahrnoval i dvě hodiny cvičení. Také tehdy probíhal na vesmírné stanici výzkum. Českoslovenští vědci tehdy předem připravili několik experimentů. Astronauti tak zkoumali například rozmnožování řas Chlorella, srovnávali naměřenou teplotu těla s pocity astronautů, měřili okysličení svého těla nebo sledovali změny jasnosti hvězd při západu za obzor.
Nyní se všestranně talentovaný osmatřicetiletý Brňan Aleš Svoboda přiblížil okamžiku, kdy bude povolán k velmi podobnému úkolu jako jeho slavný předchůdce a vyrazí na svou první vesmírnou misi. Jaká konkrétní zadání dostane, zatím nevíme, ale nepochybně ho tam čeká velké dobrodružství a nás s ním. Česká republika se tak zřejmě dostane centra světové pozornosti díky muži, který se na vrchol se dostal díky své cílevědomosti a faktu, že obvykle nevzdává ani náročné úkoly. I když jedna výjimka by se našla. „Po roce snahy jsem vzdal cíl naučit se hrát na saxofon. K radosti všech kolem, zejména sousedů,“ svěřil se v před rokem a půl v pořadu Hyde Park Civilizace.
Zdroje:
https://cnn.iprima.cz/cesko-bude-mit-druheho-astronauta-v-remkovych-stopach-pujde-stihaci-pilot-svoboda-439774
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/vesmir/vesmira-esa-astronaut-ales-svoboda_2211231615_afo
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/222411058091126/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ale%C5%A1_Svoboda_(pilot)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Remek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Apollo
https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_kosmick%C3%A1_agentura
https://nukib.gov.cz/cs/galileo-prs/program-galileo/
https://www.copernicus.eu/cs/o-programu-copernicus
