Článek
Rakouští svobodní se po víkendových volbách stali nejsilnější stranou v sousedním Rakousku. Pravicoví populisté s extremistickými postoji, zejména vůči migraci, získali bezmála 30 procent hlasů. Na sestavení vládní koalice to ale nejspíš nebude stačit, protože mezi ostatními partajemi jen těžko najdou dostatečně silného partnera.
Gratulace z české kotliny
Šéf strany Herbert Kickl slaví a gratulace přicházejí i z Česka. První samozřejmě přišla od Andreje Babiše, který vede hnutí, jež spolu s rakouskými svobodnými (FPÖ) a maďarským Fideszem založilo frakci v europarlamentu zvanou Patrioti pro Evropu. Dalšími členy této frakce jsou krajně pravicová strana Chega z Portugalska, španělská VOX a podobně orientované strany z Nizozemska, Belgie či Dánska. Později se přidalo i francouzské Národní sdružení Marine Le Penové a strana italského vicepremiéra Mattea Salviniho Liga.
Andrej Babiš už v neděli večer na síti X poblahopřál Herbertovi Kicklovi a FPÖ k vítězství: „Gratuluji Herbertovi Kicklovi a FPÖ k vítězství v parlamentních volbách. Viktor Orbán měl pravdu, když poukázal na to, že Patrioti pro Evropu jsou každým dnem silnější.“
Sympatie k nacistické minulosti
Rakouští Svobodní sdílejí mnoho společných rysů s německou krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD), která roste na popularitě zejména v severovýchodním Německu. Společné rysy zahrnují protiimigrační politiku, euroskepticismus, důraz na národní identitu a ochranu tradičních hodnot. Antisemitismus se v obou stranách objevuje také. I když AfD vystupuje jako proizraelská strana, někteří její členové pronášeli antisemitské výroky. Například Björn Höcke, který je mimochodem učitelem dějepisu, označil Památník holocaustu v Berlíně za „památník hanby“ a během jednoho ze svých projevů užil nacistický slogan. FPÖ má dlouhou historii antisemitských názorů, které byly výrazné zejména za Jörga Haidera. Někteří členové strany v minulosti například sdíleli antisemitské karikatury nebo zpívali antisemitské písně.
V rozporu s českými zájmy
Rakouští svobodní ještě pod vedením Jörga Haidera v roce 2002 hrozili vetovat vstup České republiky do Evropské unie, pokud nebudou zrušeny Benešovy dekrety. Toto téma je aktuální i pro současného lídra Herberta Kickla. Jak připomněly Hospodářské noviny, FPÖ má silný odpor vůči jaderné energetice a podporuje ekonomický protekcionismus. To je v přímém rozporu se zájmy České republiky, která se opírá o volný obchod jako o klíčový pilíř své ekonomiky.
AfD, jejímž fanouškem a možná i „maskotem“ se stal exprezident Václav Klaus, udržuje kromě exprezidenta přátelské vztahy i s českou SPD. Klaus se účastní jejich sjezdů a sdílí podobné názory na Evropskou unii, feminismus, multikulturalismus a „globalismus“. AfD zvedla téma Benešových dekretů před bavorskými volbami v roce 2018, kdy kritizovala spolkovou vládu za to, že nepožaduje jejich zrušení. Alice Weidelová, spolupředsedkyně AfD, odmítla slavit konec druhé světové války, což je v souladu s postojem některých členů strany, kteří kritizují spojenecké vítězství nad Německem a v této souvislosti zmiňují i vyhnání Němců. Přesto Václav Klaus na tyto výroky nereagoval. SPD zmíněné výroky sice odmítla, ale Vladimír Zlínský z této strany řekl, že to ale neznamená, že mu nemůžou být jinak myšlenkově blízké.
Četl jejich ekonomický program?
Podpora, kterou čeští politici, včetně Klause, poskytují AfD a FPÖ, je zvláštní vzhledem k tomu, že programy těchto stran jsou v mnoha ohledech ve zřetelném rozporu s českými zájmy. Zakladatel AfD, Hans-Olaf Henkel, který se stranou přerušil styky kvůli jejímu obratu k rasistické politice, už dříve vyjádřil nepochopení nad Klausovou podporou AfD. Připomněl, že AfD je proti dohodám o volném obchodu s USA a Kanadou a chtěla by opustit společný evropský trh, což by šlo proti zájmům liberála, jakým Klaus kdysi býval. „Někdo by se měl zeptat Václava Klause, zda vůbec jejich ekonomický program četl,“ řekl Hans-Olaf Henkel v rozhovoru pro portál Hlídací pes.
Z projevů, které Klaus na akcích strany pronáší, je zřejmé, že má tendenci některé postoje členů této strany zcela přehlížet. Když v jednom ze svých proslovů Klaus kritizoval „ničení pomníků a přepisování historie“, což přirovnal k „tiché revoluci, která nás zničí“, nezmínil slova Björna Höckeho o Památníku holocaustu, ale měl na mysli odstraňování soch představitelů koloniální minulosti například ve Velké Británii, což je téma rezonující mezi radikální pravicí. A vzhledem k načasování - projev zazněl v roce 2020 - pravděpodobně i odstranění sochy maršála Koněva v Praze. Antisemitské výpady některých členů této strany přitom dodnes zcela ignoruje.
Další zdroje:
Ihned.cz: „Dealer politického jedu“ vyhrál. Proč je i v českém zájmu, aby se Kickl nedostal v Rakousku přímo k moci; 30.9. 2024
https://www.europarl.europa.eu/meps/cs/search/advanced?euPoliticalGroupBodyRefNum=7150
