Hlavní obsah
Názory a úvahy

Finanční gramotnost zachází na úbytě. Kdo vydělává na sbírkách víček?

Foto: Pexels

Lidé nepřestávají sbírat plastová víčka. Přínos je minimální.

Článek

Měla jsem zato, že tahle mánie nás už definitivně opustila. Sběr víček zažíval největší boom zhruba před deseti lety. Tehdy je sbírali žáčci ve školách, senioři v domovech pro seniory i zaměstnanci ve svých firmách. Cílem bylo pomoci potřebným, nejčastěji nemocným dětem, což je věc, na kterou lidé většinou slyší. Jenže postupem času vyplývalo na povrch, že ekonomicky to jaksi nevychází. Náklady jaksi převyšují zisk. V rámci finanční gramotnosti a environmentální výchovy se i děti ve školách dozvídaly, že ke skutečné pomoci potřebným vedou násobně rychlejší a efektivnější cesty.

Jenže v poslední době o sběru víček na dobročinné účely slyším zase. Krabice s pestrobarevnou směsí uzávěrů zabírají místo v mateřských i základních školách, ve sportovních zařízeních a zaznamenala jsem je i některých obchodních centrech. Proč? Racionalitu v tom rozhodně nehledejte.

Miliardy PET lahví

Platí, že tím nejlepším, co můžeme udělat pro nemocné děti, je přímá finanční pomoc. Ukázala to třeba nedávná blesková sbírka na nemocného Martínka. Jeho léčba je extrémně drahá, vychází zhruba na 50 milionů korun. Peníze navíc bylo třeba vybrat poměrně rychle, aby terapie měla potřebný efekt. Kolik plastových víček bychom museli dát dohromady, aby ji z nich bylo možné zaplatit? Abychom získali jeden kilogram tohoto materiálu, potřebujeme získat 500 kusů, protože jedno víčko váží pouhý jeden až dva gramy. Za ty následně dostaneme nejvíce devět až jedenáct korun. Pokud tedy budeme počítat devět korun za kilogram, budeme potřebovat celkem 5 555 555 555 kusů. Na český trh se přitom dostane 1,6 miliardy PET lahví ročně. Pokud bychom sebrali víčko z každé jednotlivé vyprodukované lahve a poslali jej na Martínkovu sbírku, trvalo by tři a půl roku, než bychom na jeho sbírku nasbírali dostatek peněz. Jenže Martínek tak dlouho čekat nemohl. Otázkou navíc zůstává, zda by takové množství materiálu skutečně někdo vykoupil a dokázal zpracovat.

Uvedla jsem příklad, kdy bylo třeba vybrat extrémně vysokou finanční částku. Nicméně, finanční smysl tyto sbírky většinou nedávají ani v případě částek mnohem nižších. Byť existují výjimky. Nebo se jimi alespoň zdají být. V roce 2015 a 2016 vybírali strážníci Městské policie Kolín peníze na nemocného Ondru z Podkrkonoší, který potřeboval rehabilitační léčbu. Dvakrát za sebou sbíralo celé třicetitisícové město včetně škol, školek i firem, aby nakonec místní vybrali během dvou let 20 tisíc korun, což stačilo alespoň na částečné uhrazení rehabilitace. Náklady na nákup balených vod ale činily několik milionů. Otázkou také je, zda by v případě, že by každý ze sběratelů přispěl alespoň nepatrnou finanční částkou, nestačilo na úhradu celého léčebného pobytu Ondry. Roli ale zřejmě zde hrál iracionální pocit, že lidé pro malého chlapce dělají něco navíc. Vložili do této aktivity přece něco ze sebe!

Ekonomický nesmysl

Jenže poslat 50, nebo 100 korun měsíčně, či jednorázově na jakoukoliv sbírku je jednoduše prozíravější a nesrovnatelně více efektivní. I vzhledem k tomu, kolik za nákup vod musíte zaplatit. Třeba lahev sycené minerálky s obsahem 1,5 litru dnes zakoupíte v e-shopu na internetu za osmnáct korun. Abyste nasbírali kilogram víček, zaplatíte za zakoupené vody rovných 9000 korun. To, co je pro rodinný rozpočet poměrně závažnou položkou, znamená ještě větší náklady pro rozpočty měst a obcí, které financují třídění odpadu a zásadní dopad to má samozřejmě pro životní prostředí. Fakt, že PET lahve za půlstoletí své existence dokázaly zaplavit celou planetu je jen smutným dokreslením současného stavu. Největším ekologem přece není ten, kdo vytřídí a přinese nejvíce plastových uzávěrů, opak je přece pravdou! Objemné odpady, které vnikají po konzumaci balených vod patří mezi ty nejzbytečnější. A není třeba příliš pátrat po informacích, abychom zjistili, že nejvíce na sběru víček a nákupu luxusního zboží v podobě balené vody vydělají její výrobci.

A má cenu víčka vůbec třídit? Pokud už jste si vodu koupili, pak určitě ano. Můžete je vytřídit do plastových kontejnerů, firmy si s nimi sami poradí. Případně je můžete dovézt na místo, kde se víčka vykupují, pokud jej máte blízko. Částka, kterou za ně dostanete, je ale mizivá.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz