Článek
Krátce po oficiálním televizním přenosu pohřebního obřadu kardinála Duky, jsem na Médiu zveřejnila svůj text. Ptala jsem se v něm, co znamenají arcibiskupova slova o „zženštilosti“ dnešní doby. Zamýšlela jsem se nad tím, proč Janu Graubnerovi dnešní doba připadá „nevyvážená“ a proč „ženskost“ implicitně považuje za cosi negativního.
Zpátky do kuchyní a ložnic!
Podle počtu čtenářů, diskusních příspěvků, ale i soukromých zpráv je zřejmé, že jde o silně polarizující téma. O téma, které se stalo součástí sílících kulturních válek.
Když takový text navíc napíše žena, lze očekávat příliv zpráv, které na ni budou útočit nejen jako na blogerku, novinářku nebo odbornici v oboru, ale také jako na ženu.
Ano, stalo se to i tentokrát. V diskusi pod článkem, ale i mé e-mailové schránce, kterou si šikovní čtenáři bryskně dohledali.
A protože se o tom mluví poměrně málo i přesto, že se to týká velkého počtu žen publikujících veřejně své texty nebo vystupujících na veřejnosti, rozhodla jsem se o tom napsat.
Nestalo se mi to poprvé. Negativní reakce, které se mísí s osobními útoky na mne jako na ženu, mi chodí opakovaně. Často poté, kdy napíši text týkající se politického dění. Někteří diskutující, vesměs muži, mne ale v takových záležitostech nepovažují za kompetentní. Nejen kvůli opačným názorům, ale jednoduše proto, že jsem žena.
„Čechová zase vytáhla ruce ze dřezu a vyjádřila se. Vrať se, kam patříš,“ napsal mi například jeden z uživatelů.
Jiný psal pod dalším článkem: „Čechová, nepálí se ti na kamnech jídlo? Měla by ses věnovat vaření, protože psaní to je děs a hrůza, fantasmagorie“.
Další čtenář pojal diskusi pod mým kritickým textem jako vítanou příležitost vyjádřit svůj názor na ženy obecně: „Konečně někdo, kdo má rozumný pohled na emancipaci. Tak zpátky do kuchyní a ložnic a bez řečí…stejně vám nic jiného nejde. Fungovalo to tisíce let, tak proč to měnit.“
Velká „mela“ se strhla poté, kdy jsem před rokem a půl napsala text o čerstvě zvoleném europoslanci Filipu Turkovi. Zapochybovala jsem v něm, zda je aktuálně držitelem platného řidičského průkazu. Po Česku i v Bruselu se nechal vozit svými politickými kolegy, a to včetně oponentů. Svým vozem ho svezl například Marcel Kolaja nebo Alexandr Vondra. Budoucí lynč na svém profilu inicioval sám pan někdejší europoslanec a možný budoucí ministr zahraničí, který svým příznivcům poskytl prostor pro řadu velmi vulgárních útoků se sexuálním podtextem. Ty mi chodily i v podobě soukromých zpráv na sociálních sítích. jsou natolik „přes čáru“, že z nich zde nebudu citovat.
Muže nemáte, děti nemáte
Nemenší vlna útoků přišla i po zveřejnění Graubnerova výroku, který jsem označila za „sexistický“. Pojďme se na některé podívat podrobněji.
Třeba Martin z Plzně mi napsal: „Milá Pavlo, už jen když se podívám na Vaši fotku na Medium.cz , je mi jasné kdo jste a co jste. Feministická k*áva. Ano pan Graubner měl pravdu o té zženštilosti. Věřím pevně, že jste sama, muže nemáte, protože nejste schopna ani trochu kompromisu, partnerství atd. Bojujete proti nim. Děti nemáte, jsem si skoro jistý (gramaticky upraveno)“ Pan Martin své závěry následně doplnil o další soudy týkající se činností, kterými se profesně zabývám, čímž okamžitě vysvětlil mou „zženštilost, a debilnost“, o kterých údajně mluvil pan arcibiskup.
Jiný uživatel napsal: „Článek napsala žena, co jiného čekat, pro mě byl proslov na pohřbu normálně srozumitelný. Ale někdo hledá hůl, že?“
Zpátky k plotně!
Co k podobným osobně cíleným výrokům dodat? Pokud jste žena a máte názor, připravte se na to, že se váš hlas bude hodnotit nejen podle obsahu, ale také podle vašeho pohlaví. A pokud budete kritická? To už je teprve přečin proti „přirozenému“ rozdělení rolí ve společnosti. Muži píší „postřehy“, ženy jsou ve stejném případě „feministické krávy“, kterým by to více slušelo u plotny.
Tyto reakce opět potvrzují, že naše společnost rozhodně není „zženštilá“, ať už si pod tím představíme cokoliv. Až příliš často jsou v ní jsou slyšet hlasy, které jsou hrubé, vulgární a mají tendenci dehonestovat vše, co se týká žen, jejich postojů nebo názorů. Obávám, že neuvážená slova pana arcibiskupa tyto stereotypy u části lidí jen posílila.
