Článek
Izraelská politika se v Česku příliš nekritizuje – a kdo to zkusí, často dostane nálepku antisemity. S touto zemí nás pojí dlouholeté přátelství, české vlády jsou stabilně proizraelské. Stejně tak větší část veřejnosti, která má k Izraeli zcela nekritický přístup.
Nebudeme tomu přihlížet
Jenže současná situace civilistů v Pásmu Gazy – včetně dětí – je alarmující. Dlouhodobě na to upozorňuje například nezávislá nezisková organizace Lékaři bez hranic. A mnozí světoví politici na to reagují. Ostré společné prohlášení vydali francouzský prezident Emanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a kanadský premiér. Řekli, že jejich země nebudou nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území. Jejich slova přišla poté, kdy se Netanjahu přestal tajit tím, že jeho cílem je celé území zabrat a Palestince poslat pryč.
Oficiální počet obětí v Pásmu Gazy přesahuje 53 tisíc, neoficiální odhady ale hlásí mnohem více mrtvých. Přeživší dlouhodobě nemají k dispozici dostatek jídla, vodu, lékaře ani elektřinu. Navíc stále čelí četným útokům.
Česká kritika
Mezi českými politiky prolomil hradbu mlčení či přikyvování Izraeli teprve prezident Petr Pavel. Novinářům během nedávné návštěvy řekl, že humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje urgentní řešení. Česko by se k tomu mělo postavit a oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua.
Kritika zaznívá i od některých českých intelektuálů. Už před časem vznikla petice. Jeden ze signatářů petice, kněz a sociolog Tomáš Halík, řekl na adresu izraelské vlády: „To, co Izrael v Pásmu Gazy dělá, už dávno překročilo něco, co by se mohlo omlouvat jako nutná obrana. Skutečně prohrávají to, na čem Izrael do značné míry stál - to znamená morální kapitál holocaustu… Netanjahu je skutečně válečný zločinec, a to co se tam děje, má charakter genocidy,“ řekl v podcastu Čestmíra Strakatého.
Utrpení, nebo fotogenické fotky?
V kontrastu s tím, jak Česko přehodnocuje svůj nekritický postoj vůči Izraeli, ostře kontrastují reportáže zahraničního zpravodaje České televizi v této zemi Davida Borka. Ten ve vysílání utrpení civilistů v Pásmu Gazy věnuje okrajově. Navzdory tomu, že tam několik měsíců vůbec nepřicházela humanitární pomoc a na civilní území cílí stále nové útoky, při kterých umírají další běžní obyvatelé Pásma Gazy.
V pořadu Horizont, který vysílala Česká televize koncem minulého týdne, ale situaci v Pásmu Gaze obsáhleji komentoval. Nicméně z jeho slov mrazí: „Všimněme si, že záběry světových médií plní záběry z Gazy, čím neříkám, že je to nějaké spiknutí, ale ony jsou prostě fotogenické. Ony zasahují srdce a duše lidí po celém světě, zatímco izraelské tanky srdce a duše světové veřejnosti nezasahují,“ uvedl Borek.
Podle něj Izrael řeší „vietnamské dilema“, kterým Borek odkazoval na americko-vietnamskou válku. Podobnost s ním spočívá v tom, že jde o globálně významný konflikt „se zatvrzelým nepřítelem, který pohrdá lidskými životy, včetně svých krajanů“. Takový konflikt podle něj nelze vést „na půl plynu“, ale ani naplno, protože onen protivník bude neustále operovat se záběry trpících civilistů versus záběry chladné válečné mašinérie.
Chybí nestranný pohled
Borkův výrok o „fotogeničnosti“ utrpení může působit cynicky – zvlášť v kontextu stovek tisíc trpících lidí. Ať už by byla strategie Hamásu jakákoliv, zlehčovat utrpení statisíců lidí v Pásmu Gazy, je přinejmenším neetické. Lidské životy mají cenu, na tom stojí celá naše evropská civilizace. Přehlížet utrpení a stát neústupně na straně jedné části onoho konfliktu i přesto, že se zřejmě dopouští válečných zločinů, je novinářsky neprofesionální.
Pokud chce Česká televize zůstat důvěryhodným veřejnoprávním médiem, je potřeba věnovat větší pozornost utrpení všech civilistů – bez ohledu na to, z které strany přichází násilí. Stejně tak by se měla vyvarovat cynických soudů, jakých se dopustil její izraelský zpravodaj. Jen nestranný a citlivý přístup je to, co si zaslouží důvěru veřejnosti.
