Článek
Andrej Babiš před několika dny oznámil, že si koupil nový globus, aby zjistil, kde leží Grónsko. Jeho vysvětlení neobvyklého nákupu se okamžitě stalo „kultovní hláškou“, kterou sdílela nejen česká, ale i zahraniční média.
Babiš se k němu od té doby opakovaně vrací na sociálních sítích. Důvod je prostý: lidé se mu smáli. A Babiš zjevně nechce být považován za nekompetentního a směšného.
Úkol pro marketingový tým
Svým prohlášením o nákupu globusu „za patnáct tisíc“ chtěl dát možná najevo, že Grónsko z hlediska Evropy není tak významným územím a navíc leží mimo oblast Starého kontinentu. To se ale nepodařilo. Babiš ze svých výroků vyšel spíše jako „nepolíbený“ základními zeměpisnými znalostmi.
Aby takový přešlap napravil, nasadil svůj marketingový tým. Ten dostal nelehký úkol - ukázat, že Babiš není nekompetentní, ale naopak prozíravý a o několik kroků napřed před ostatními. A tak se jeho tým pustil do rešerší.
Výsledkem bylo dohledání velké nástěnné mapy světa, která zobrazuje Grónsko v jiných rozměrech než jsou ty skutečné. Vyplývá z ní, že Grónsko je zhruba stejně velké jako Spojené státy americké a jako polovina afrického kontinentu. A z toho vyvodili vysvětlení, proč si premiér nezbytně musel pořídit nový globus.
Sociální sítě tleskají
Babiš následně natočil video, kde dělá výklad nepoučeným školním dětem, tedy nám všem. Ukazuje se, že jen jeho globus zobrazuje skutečné rozměry. To znamená, že Grónsko je ve skutečnosti 4,5krát menší než Spojené státy americké a 14krát menší než africký kontinent.
A abychom se od Babiše něčemu přiučili, doprovodil svůj výklad informací, že nedorozumění vzniklo proto, že mapy pro mořeplavce tvořil vlámský kartograf a matematik Gerardus Mercator, který žil v 16. století. Ten mapy kreslil pro mořeplavce, proto jsou konstruovány tak, aby zachovávaly úhly, nikoliv plochy. To velikost území značně zkresluje.
A tak se ukazuje, že Babiš na rozdíl od nás všech dohlédne mnohem dále. Všichni jsme si mysleli, že největší ostrov je ve skutečnosti mnohem menší, než jsme se dozvěděli v hodinách zeměpisu. A tak se ukazuje, že máme mnohem vzdělanějšího a prozíravějšího premiéra, než jsme vůbec doufali. A na sítích za to premiér od svých příznivců sklízí ovace. „Pane premiére, jste úžasný nejlepší premiér jakého jsme kdy měli, dokážete si poradit úplně se vším, jste prostě jedinečný, já vás obdivuji…“ píše pod jeho video například jedna z jeho sledujících.
Bez papírnictví by to nešlo
Babiš sice jen zopakoval látku, kterou děti probírají již na základní škole, ale funguje to skvěle. Jeho „odhalení“, tak skvěle zastínilo jeho „pozoruhodné“ vysvětlení, kterým zdůvodnil, proč je Grónsko pro USA tak zásadním územím.
Opravdu si ale šéf české vlády musí kupovat globus, aby se dozvěděl více o tom, kde leží území, které je autonomní součástí členské země EU a našeho spojence v rámci NATO? Vážně se pravdu o zemi, která se v headlinech všech světových médiích pravidelně opakuje už několik let a spojenci USA k ní vydávají stanoviska, dozvěděl až z globusu z papírnictví? Samozřejmě, že nikoliv. Jako premiérovi se mu na stůl dostávají odborně zpracované analýzy, ze kterých takovou informaci vyčte hned v úvodu. Pokud ji tedy nenabyl už na základní škole, na gymnáziu nebo během studií zahraničního obchodu na vysoké škole.
Přijde také hodina matematiky?
Jeho „globusové vysvětlení“ mezinárodní bezpečnostní situace navíc nedává smysl. Jakou roli hrála velikost tohoto území z hlediska prohlášení, že „argumenty prezidenta Trumpa o Číně a Rusku jsou relevantní a je potřeba se domluvit“ a „nějaké výzvy a deklarace jsou o ničem“? Jakou roli v tom sehrála velikost Grónska? Kdyby bylo stejně velké jako USA, byly by snad Trumpovy argumenty méně relevantní?
Nevysvětluje to ani Babišův výpočet letu střely Orešnik, která by mířila na Bílý dům. Babiš tvrdí, že v 11. minutě by letěla právě nad Grónskem. Jak to vypočítal a jaká by byla skutečná trajektorie takové střely, jsme se ale nedozvěděli. Možná nám to ale vysvětlí ve školním videu, které se tentokrát zaměří na matematiku.
Tahá za delší konec provazu
Aktivita současných politiků na sociálních sítích a silné marketingové oddělení je důkazem, že skutečně argumenty už nehrají roli. Na sítích je možné mluvit přímo ke svým voličům, aniž by jejich vyjádření prošla jakoukoliv mediální kritikou a zpochybněním jejich relevance či zprostředkováním jiného pohledu. Když k tomu přidáme neustále útoky na novináře a zpochybňování jejich role, je jasné, že tento typ politiků dnes „tahá za delší konec provazu“.
A místo toho, aby se ukázala jejich nízká kompetence nebo nepřipravenost, máme tu facebookový „pojízdný cirkus“, který je jen karikaturou skutečných hledání řešení problémů. I těch nejzásadnějších, které by nás měly vážně znepokojovat.
