„Kalousku, jsi jednička!“ To dnes ví i Andrej Babiš

Před skoro dvaceti lety ukázal Mirek Topolánek v přímém přenosu ze Sněmovny prostředníček směrem ke komunistické opozici. Vzápětí to vysvětlil jako vzkaz svému lidoveckému kolegovi z vlády: „Kalousku, jsi jednička.“ Místo skandálu z toho vznikl dobrý vtip. I proto, že Topolánek s Kalouskem tehdy tvořili sehranou dvojku

S Andrejem Babišem Kalousek, který mezitím založil TOP 09, nikdy dobře nevycházel. Jejich sněmovní přestřelky bývaly poměrně ostré. Babiš Kalouska označoval například za „zloděje“ nebo tvrdil, že „zabil lidi cez padáky“. Za některé své výroky se pak musel Kalouskovi na základě soudních rozhodnutí omlouvat.

Možná ale není všem dnům konec. Dva kdysi znepřátelení muži by nakonec mohli najít společnou řeč. Znamená to snad, že Andrej Babiš přehodnotí výši rozpočtového deficitu? Že začne dbát na rozpočtovou odpovědnost, dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a omezování státního dluhu? To by se jeho někdejšímu kritikovi Kalouskovi jistě zamlouvalo. Dočkáme se snad i v těchto otázkách názorového obratu?

Kdepak. O nic z toho nejde. Je to přesně naopak. Miroslav Kalousek si zjevně začíná rozumět se současnou koalicí. Ačkoli jeho sblížení s Motoristy sobě, kteří ho chtěli jmenovat do správní rady VZP, nakonec skončilo fiaskem.

Čerstvý důchodce Miroslav Kalousek se ale před úterní stávkou veřejnoprávních médií veřejně vyjádřil k jejich financování. A jelikož prý Andrej Babiš na některé penzisty funguje jako magnet, možná nepřekvapí, že s ním tentokrát v lecčem nachází společnou řeč.

A tak tu máme přirovnání nezávislosti důchodce a veřejnoprávních médií. Oba dostávají peníze ze státního rozpočtu, přesto podle Kalouska mohou dál zcela svobodně kritizovat vládu. O své peníze prý nepřijdou. Jde přece o mandatorní výdaje, které ze zákona nelze snižovat.

Tím dává za pravdu argumentům, které používá i Andrej Babiš. Také on tvrdí, že peníze pro veřejnoprávní média budou garantovány zákonem a vláda je nebude moci svévolně krátit.

Můžeme být tedy spolu s Miroslavem Kalouskem v klidu? Ne tak docela. Je pravda, že pokud bude financování veřejnoprávních médií zakotveno jako zákonem stanovený mandatorní výdaj, vláda nebude moci jeho výši svévolně měnit. Jenže zákon může změnit parlamentní většina. A tu vláda Andreje Babiše, jak známo, má.

Navíc nejde jen o to, odkud budou veřejnoprávní média dostávat peníze. Vládní návrh jim zároveň výrazně krátí rozpočty a vrací je de facto na úroveň roku 2008. Z těchto prostředků mají přitom financovat veškerou svou produkci a plnit veřejnou službu, kterou jim ukládá zákon.

Když už chce Miroslav Kalousek hovořit o svém důchodu, podívejme se na tento přístup jeho optikou. Průměrný důchodce na začátku roku 2026 pobíral 21 839 korun, zatímco v roce 2008 to bylo jen 9638 korun. Kumulovaná inflace totiž od té doby činí 75,4 %. Důchodce, jehož penze by se vrátila k hodnotám z roku 2008 by možná tak úplně nezávislý nebyl, protože by byl závislý na sociálních dávkách. V případě veřejnoprávních médií tak jde nepochybně o pokus je „vyhladovět“ a tím je připravit o možnost být silným kritickým hlasem.

Je pozoruhodné, že právě toto Kalousek přehlíží. Máme přitom k dispozici příklady toho, jak v jiných zemích docházelo k politickému ovlivňování veřejnoprávních médií. Cesty k němu byly různé – jinak v Maďarsku, jinak v Srbsku a jinak u našeho nejbližšího souseda, na Slovensku.

Právě tam sehrála změna financování důležitou roli. V roce 2023 Slovensko přešlo od koncesionářských poplatků k příspěvku ze státního rozpočtu, nejprve ve výši nejméně 0,17 procenta HDP. Ficova vláda jej ale ještě téhož roku snížila na 0,12 procenta HDP. Další krok následoval záhy - prosadila zrušení RTVS a vznik nové instituce STVR, včetně změn v jejím vedení a kontrolních orgánech.

Není proto překvapením, že slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová letos v lednu navštívila českého ministra Otu Klempíře. Předala mu zkušenosti s přechodem na financování ze státního rozpočtu i se sloučením televize a rozhlasu.

Slova Miroslava Kalouska, která zveřejnil na sociálních sítích, tak v jeho případě působí nečekaně naivně. Vážně přehlédl všechny ty varovné signály? Okopávání veřejnoprávních médií ze strany Andreje Babiše? Neslyšel výrok Tomia Okamury, který řekl: „Je to tak neuvěřitelně sprosté a nemorální platit za něco, co nepoužívám, a co navíc pracuje proti mým zájmům, proti zájmům mojí země a mého národa…“. Jde z hlediska nezávislosti skutečně jen o kosmetickou změnu?

Někdejšímu politikovi Kalouskovi přeji klidný důchod a stabilní růst jeho penze, byť jako prozíravý ekonom jistě nikdy nespoléhal jen na ni. Jen bych mu ráda připomněla, že ani výše mandatorních výdajů, z nichž je jeho důchod pravidelně vyplácen, není na vládě zcela nezávislá. Zákonný nárok totiž neznamená, že politici nemohou změnit pravidla jeho výpočtu nebo valorizace. A že věnují důchodům mimořádnou pozornost, není náhoda. Starobní důchod u nás pobírá 2,346 milionu lidí. To už je pořádně silná voličská základna.

Kalousek v předchozích dnech tvrdil, že s vládním návrhem na změnu financování zásadně nesouhlasí. Jeho výhrady ale byly výhradně ekonomického rázu. Vadí mu zadlužování, krácení rozpočtů i způsob, jakým koalice zákon prosadila. Zároveň ale odmítá tvrzení, že samotná změna financování může ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií.

Tím ovšem pomáhá vládě zpochybňovat obavy, které jsou v celé věci zásadní. Nejde totiž jen o to, zda budou peníze garantovány zákonem. Jde také o to, zda budou mít veřejnoprávní média dostatek prostředků a zda jejich financování nebude závislé na momentální politické většině. Právě o nezávislost médií jde především. A tak nezbývá než si vypůjčit starý Topolánkův vzkaz: „Kalousku, jsi jednička!“